ROZHOVOR | Od svého kontroverzního vyhazovu v roce 2004 se už František Straka párkrát na Letné ocitl, ale vždy jako host. Dnes se však vrátí na Spartu jako hráč a v exhibici legend 80. a 90. let (18.00, PP ČT sport) oslaví zisk 36. mistrovského titulu. „Mám jednu nabídku a může se stát, že budu muset odjet, ale zatím to vypadá, že tady budu,“ říká šestapadesátiletý trenér, který naposledy vedl Příbram.
Na co se nejvíc těšíte?
„Těším se celkově na Spartu. Vyrůstal jsem tam, je to můj klub. Velice mě těší, jakým způsobem se kluci v tomto ročníku prezentovali. Je prima, že se člověk zase potká s klukama, s kterými jsem v osmdesátých letech hrál. Udělali jsme čtyři tituly, byla bezvadná parta, která táhla za jeden provaz. Na to se nezapomíná. Bude to paráda.“
Jozef Chovanec, s kterým jste hrál ve stoperské dvojici, bude dnes vést jeden z týmů jako trenér. Nechtěl jste také zůstat v obleku na lavičce?
„Já půjdu na hřiště rád. Co vím, tak Pepa má velké problémy s kolenem, které mu už pohyb neumožňují. To musíme respektovat a akceptovat. Já si s klukama rád zahraju, to je jasný.“
Jste ve formě?
„No to je otázka, tohleto!“ (směje se)
Hrajete stále za Kněževes, kde bydlíte?
„Furt aktivně, dokonce jsme dokázali i postoupit, takže hrajeme třetí třídu pralesní ligy. A myslím si, že vůbec ne špatně. Když jsem měl na jaře čas, šel jsem, samozřejmě jsem neodehrál úplně všechno. Ale když jsem přišel, udělali kluci velký krok dopředu. Nebyli jsme na tom úplně dobře, ale pak přišla z mé strany drobet kritická slova, co by se mělo zlepšit, a teď pomalinku začínáme sklízet. Máme ještě pár kol do konce, ale myslím, že prostředek tabulky je pro nás úspěch.“
Vracíte se po dlouhé době na Spartu. Nemáte strach z toho, že vám fanoušci znovu budou připomínat vaše trenérské angažmá ve Slavii?
„I to se může stát, člověk to nemůže vyloučit. Tak to bohužel je. Já mám absolutně čisté svědomí, v životě jsem za Slavii nehrál, hrál jsem jen za Spartu. Že jsem trénoval Slavii, bylo mé zaměstnání, ale jinak mě s ní absolutně nic nespojuje. Může se stát, že se najde pár křiklounů, kteří po mně budou řvát, ale to je holt život.“
