Třikrát v řadě se stali světovými šampiony. Jen před domácími fanoušky se to českým lékařům nepovedlo. Ve finále podlehli Anglii 0:2 a jejich bilance za posledních šest let jsou tři zlata a tři stříbra. „Doma to bylo náročnější. Zatímco jinde se soustředíme pouze na fotbal, v Česku jsme byli organizátoři akce, takže jsme měli spoustu starostí a také už potřebujeme obměnit kádr, který přesluhuje,“ říká MUDr. Ladislav Šindelář, klubový lékař Dukly Praha, anesteziolog v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích a zároveň nejlepší střelec českého týmu, který dal gól na všech šesti šampionátech, kterých se lékaři zúčastnili.
Jak to, že to letos opět nevyšlo?
„Je nutno říct, že proti nám stál velmi kvalitní soupeř a Anglie byla skutečně ve finále o něco lepší. Vstřelila dva hezké góly ze hry, my jsme naopak žádné velké šance neměli. To štěstí, které jsme si vybrali v minulých letech, při nás tentokrát nestálo."
| Výsledky českých lékařů na 24. MS |
| Základní skupina Argentina (1:0) Kazachstán (2:0) Rusko (1:0) čtvrtfinále - Mexiko (7:2) semifinále - Brazílie (1:0) finále - Anglie (0:2) |
Mění se úroveň soupeřů?
„Postupně se vše vyvíjí. Když jsme se dívali na videa před těmi šesti lety, tak to bylo všechno hrané takzvaně na „náhodu“. Dnes má každý tým fyzioterapeuty, Anglie měla čtyři trenéry a dobrý systém 4-5-1. Bylo vidět, že to mají dobře organizované. To samé Brazílie, která proti nám v semifinále takticky bránila ve dvou řadách v systému 4-4-2. Rozhodně už to nevypadá jako fotbal, kde se sešlo jedenáct kluků poprvé v životě, a jdou si zahrát. Jedná se o celoroční práci, kdy týmy pilují hru a taktiku. Úroveň turnaje je každým rokem větší.“
Dočetl jsem se, že týmy dokonce využívají i video, aby zkoumaly soupeřovy zbraně. Je to tak?
„Je to tak. Třeba my před finále sledovali penalty Anglie, abychom věděli, jak je kopou a jaké má brankář slabiny. Výhodou pro nás je, že druhý den ráno po zápase jsou na Youtube veřejně přístupné záznamy zápasů včetně sestřihů. Takže Argentinu jsme třeba sledovali podrobně, jelikož jsme s ní nikdy nehráli a neznali jsme ji. Bohužel jsme se dívali na utkání z loňska, ale oni letos přivezli jiný tým. Ale dám jiný příklad – Uzbekistán jakožto nový tým proti nám nastoupil s propracovanou taktikou na náš styl. Ačkoliv nás neznal, tak zdvojoval naše nejlepší hráče, věděl, jak zahráváme standardky, takže si nás musel najít na videu."
Vám se povedl unikátní kousek - skóroval jste na šesti turnajích po sobě. Zjišťoval jste, zda jste jediný hráč, který to dokázal?
„Koukal jsem se, jestli se to někomu povedlo, a myslím si, že jsem jediný. Je to především tím, že týmy, které hrály před šesti lety v Maďarsku, už nehrají, takže se to hodně mění. Nicméně i tak je to dost unikátní. Ale nyní mám konkurenci ve švédském týmu. Mají fotbalistu, který byl nejlepším střelcem na posledních dvou turnajích. Navíc je mladší, absolvent, takže má trochu výhodu.“
Při cestě do finále jste porazili Argentinu, Brazílii a Mexiku vstřelili dokonce sedm branek. Jsou jihoamerická mužstva pozadu?
„Myslím si, že naopak. Argentina byla výborná! Letos se zúčastnili teprve podruhé, ale už hráli o nejlepší osmičku. Jen měli smůlu, že narazili na poslední dva finalisty, což jsme byli my a Ukrajina. My je porazili, ale s Ukrajinci uhráli remízu 1:1. U Argentiny nás hodně překvapilo, jak její hráči byli agresivní. Hráli tvrdě a spíš urputně než na krásu. Jako kdybychom hráli s Němci. Brazílie byla za poslední čtyři roky třikrát v semifinále. A její tým už technický byl. Typičtí „kanárci“. Šikovní hráči v ofenzivě a vzadu velcí a silní stopeři. My je porazili jedním gólem, když jsme se prosadili po křídle. Jediné Mexiko je možná trochu slabší soupeř, ale to nejspíš tím, že dávají šance starším hráčům.“
Ačkoliv se vám přidat čtvrtý triumf v řadě nepodařilo, druhé místo jste pořádně oslavili. Berete stříbro za velký úspěch?
„My jako domácí tým lékařů se podílíme na organizaci celého mistrovství a byli jsme rádi, že se turnaj povedl. Týmy byly spokojeny s hřišti, dopravou po Praze, s ubytováním, počasí nám vyšlo. Všechno bylo super. Až na jednu kauzu, kdy v týmu Uzbekistánu a Ruska byli "nelékaři", což pravidla nedovolují. Do toho jsme tedy po nocích zkoušeli hráče ze znalostí, a zatímco jinde se soustředíme pouze na fotbal, tady to bylo složitější, jelikož jsme se museli věnovat i přípravám turnaje. Není to vidět, ale kromě toho, že jsme turnaj odehráli, tak jsme ještě měsíc před řešili organizační věci. Kdybychom si nechali turnaj vyrobit od nějaké společnosti na klíč, jsme tři miliony v minusu, takhle jsme se snažili všechno si zajistit svépomocí. Velkou část nákladů přitom pokryjí registrační poplatky. Ve velkém fotbale je 4 500 eur (cca 116 tisíc korun) za jeden tým a ještě je turnaj po staré pány nad 45 let, kde se platí 2 100 eur (54 tisíc korun). A zapomenout nesmím na naše partnery. Nejvíce to jsou Česká lékařská komora, Lékařský odborový klub, FAČR a Unicredit.“
Byli jste v Brazílii, USA, Španělsku, Rakousku, Maďarsku a v dalších zemích. Kde jste zažili zatím nejlepší šampionát?
„Každé místo měl něco svého. Nejraději vzpomínáme na náš první turnaj, který byl v Maďarsku a byl hodně podobný tomu, který se konal nyní v Česku. Vše bylo perfektní, hezká hřiště i organizace. V Brazílii jsme byli zase v době, kdy tam měli MS ve fotbale, což byl velký zážitek. Byli jsme přímo v místě, kde se hrálo. V USA bylo ohromně znát, že to není fotbalová země. Soccer tam moc lidí nebere, takže tam to bylo trochu mimo, ale zas to bylo naše první zlato. Následovala Barcelona, kde jsme hráli v akademii La Masia. To byl také velký zážitek.“
Zmínil jste kauzu s Uzbeky a Rusy, kteří si do týmu vzali hráče a ti neobstáli v odborných lékařských testech, což je proti pravidlům. Jak se celý incident řešil?
„Problém byl už tehdy, kdy odmítli primární kontrolu znalostí, kterou nařizují pravidla turnaje, aby se ověřilo, že hráč je skutečně lékař. Letos jsme navíc testy usnadnili, že se nemusí dělat v angličtině, ale pouze na tabletu podstoupí hráč krátký vizuální test. A bylo nám hned jasné, že je něco špatně. Hráč měl tlumočnici, jelikož uměl jen rusky a to byla lékařka, která mu radila. Když jsme ji odvedli a nechali to na jen na něm, tak nepoznal základní lidské orgány, což je na úrovni znalostí základní školy. Štítnou žlázu označil za ledvinu. Později jsme zjistili, že potřebný titul dokonce má, ale jen koupený někde na univerzitě. U Rusů zase vstřelil hráč pět gólů ze šesti v prvních dvou zápasech, a když přišlo na kontrolu, tak trenér ani nevěděl, jak se jmenuje. Po dohodě nás organizátorů a hlavního výboru, kde jsou zastoupeny původní pořádající země, jsme se dohodli, že utkání, do kterých tito hráči nastoupili, budou kontumovány a dál už nesmí hrát.“
Šest let je poměrně dlouhá doba. Jak probíhá obměna kádru a je v Česku dobrá základna talentovaných lékařů-fotbalistů?
„Myslím si, že náš herní vrchol byl loni. Na první mistrovství bylo vše narychlo. Sešli jsme se poprvé měsíc před. Ale na poslední čtyři turnaje jsme už jezdili se stabilním kádrem, kde byli hráči v ideálním věku. Letos už se nám ani tolik herně nedařilo. Není se čemu divit, stárneme a daleko víc cítíme únavu. Shodli jsme se, že je potřeba tým oživit. Švédové, Angličané i Němci přivezli asi sedm nových kluků a bylo to znát. Nás potkala před turnajem čtyři těžká zranění, která hráče vyřadila ze základní sestavy. Chceme pět, šest nových tváří. Hodláme oslovit fakulty, aby nám pomohly. Třeba letos už s námi byl šikovný fotbalista Marek Vinkler, který je čerstvý absolvent. Vyskautovali jsme si ho během školy a jezdil s námi na srazy. Zároveň musíme dodržet pravidlo, že na hřišti stále musí být dva hráči nad 35 let a dva nad 40 let, jinak přichází trest.“
Během lékařského šampionátu a toho klasického v Rusku se staly dvě vtipné příhody. Když jste vyřadili Brazílii, její národní tým skončil na MS také. A ve finále, když jste podlehli Anglii, tak Albion slavil postup do semifinále. Jaký to mělo ohlas?
„Vyšlo to na den přesně. U Brazilců byly vidět velké emoce. Po utkání to moc neunesli a postrkávali se s rozhodčím kvůli nastavenému času. Anglie zase byla ve velké euforii a to i na závěrečném ceremoniálu na Žofíně, kde nám tvrdili, že zlato v Rusku konečně přijde, čemuž já moc nevěřím.“
| SPECIÁLNÍ PRAVIDLA MS LÉKAŘŮ |
|
- Hráči musí být lékaři, případně čerství absolventi - Během turnaje může dojít k přezkoušení dvou hráčů po utkání ze znalostí - Každý tým musí při registraci doložit diplomy hráčů - Při utkání musí být na hřišti 2 hráči nad 35 a 40 let, jinak přichází trest v podobě inkasované branky za jednoho hráče PŘÍŠTÍ DVĚ POŘÁDAJÍCÍ ZEMĚ 2019 – Mexiko |
