Fotbal trpí kvůli restrikcím spojeným s pandemií koronaviru, ale i v téhle době se najde důvod k úsměvu. Nebo rovnou k oslavě: fotbalová planeta o víkendu na dálku gratulovala Pelému k jeho pátečním osmdesátinám. Brazilský klasik odložil narozeninovou párty na lepší časy, sváteční dny strávil s rodinou ve své rezidenci nedaleko Sao Paula a mohl vzpomínat na svůj nevšední život.
Ta historka je stará padesát let, ale dojímá i dnes. Brazilský útočník Tostao jednoho dne vzal svého otce za ruku a šel ho představit spoluhráči Pelému. Starý pán měl v očích slzy. „Táta se tvářil, jako kdyby se setkal s bohem,“ po čase Tostao vyprávěl: Tenkrát bylo Pelému třicet. Měl za sebou přes tisíc gólů, tři tituly mistra světa a auru člověka, jenž navždy změnil fotbal. „Bez přehánění: Pelé patří víc do mytologie fotbalu než do fotbalu samotného,“ pravil slavný brazilský dramatik Nelson Rodrigues. Jak trefné!
Malý Edson Arantes do Nascimento doma v Baurú často rybařil, ale měl ještě jednu, osudovou vášeň. Rád si kopal: první fotbalový míč dostal v šesti, do té doby si musel vystačit s náhražkou z novin či hadrů. Mimochodem, od portugalského slova pelada dostal svoji zkomolenou přezdívku Pelé čili Hadrák. V hebrejštině Pelé znamená zázrak.
Chtěl být jako táta
Když bylo nejhůř, kopal si s grepem nebo kokosem. „Chtěl jsem být jako táta,“ vyprávěl o otci Dondinhovi, jenž hrával za provinční brazilské kluby. Jenže si pochroumal koleno, musel skončit a rodina žila v nouzi.
Pelé to dotáhl mnohem dál, prostřílel se na první stránky fotbalových encyklopedií. „Byl to jediný fotbalista, který překonal hranice logiky,“ poklonila se nizozemská legenda Johan Cruijff. V patnácti vyměnil Baurú za Santos a už za dva roky vyrazil na svoje první mistrovství světa. I když psycholog brazilské reprezentace Joao Carvalhaes trenérovi Vicentovi Feolovi tvrdil, že nevyspělý teenager Pelé na velký turnaj ještě nemá. „Možná máte pravdu,“ odpověděl Feola. „Jenže o fotbale nevíte vůbec nic. Byl jsem to já, kdo viděl Pelého hrát.“
3 - Tolik má titulů mistra světa (1958, 1962, 1970), žádný jiný hráč jich nezískal víc. |
3 - Tolik měl manželek, celkem má sedm dětí. |
10 - Tohle číslo dresu proslavil. |
11 - V tolika filmech hrál. |
19 - Tolik sezon hrál v Santosu, další tři přidal v New York Cosmos. |
40 - Tolik měsíců byl v letech 1995 až 1998 prvním brazilským ministrem sportu. |
48 - Na tolik hodin v Nigérii přerušili občanskou válku, když se Santosem v roce 1969 přijel do Lagosu. |
92 - Tolik nastřílel hattricků, je to světový rekord. |
173 - Tolik centimetrů měří, přesto byl výtečným hlavičkářem. |
1279 - Tolik gólů nastřílel, některé zdroje uvádějí ještě o dvě nebo čtyři trefy víc. |
Fotbalový svět nechápal, co vyjukaný hubeňour s tmavýma očima na mistrovství světa dělá. Maskota? Náhradníka, který se stejně nedostane na plac? A to jsou na tom Brazilci vážně tak mizerně, že ho přivezli?
Pelého odpověď byla stylová: šest gólů, z toho dva ve vyhraném finále se Švédskem. Když bylo 29. června 1958 ve Stockholmu po všem, nechápal. Opřel si hlavu o rameno špílmachra Didiho a plakal. Jako osm let předtím, když s tátou doma seděl u rádia a dozvěděl se, že Brazílie ve finále domácího mistrovství světa padla s Uruguayí.
„Tenkrát jsem začal a od té doby to takhle mám pořád: bráním Brazílii a dělám jí reklamu,“ vyznal se Pelé. V těch slovech se skrývá i kus jeho fotbalového umění: všechno dělal jako by mimoděk.
Na dalším zlatém šampionátu v Chile 62 se zranil v zápase proti Československu – a od té doby se přátelil s Josefem Masopustem, jenž zavelel: „Pelého neatakovat!“ Tohle gesto udělalo na Pelého dojem, protože obvykle jej protivníci nešetřili. Jako na mistrovství světa 66 v Anglii, kde Brazilci vypadli už ve skupině.
„V nároďáku končím!“ vzkázal nasupeně. „Na příštím mistrovství světa už mě nikdo neuvidí.“
Pochopitelně neskončil, v necelých šestadvaceti by na to bylo hříšně brzy. V Mexiku 1970 znovu tančil kolem míče, ze soupeřů si dělal komparz a s obvyklou lehkostí nasázel čtyři góly. Třetí zlato pro Brazílii! „Před finále jsem si opakoval, že je to obyčejný člověk z masa a kostí jako každý jiný. Spletl jsem se,“ líčil italský obránce Tarcisio Burgnich.
Na Měsíci si nezahrál
Pelé otcovsky objímal Zlatou Niké a pět let nato vyrazil popularizovat fotbal do Spojených států. Dobrodružství v Evropě už by pro něj ve čtyřiatřiceti nebylo, ale mise u newyorských Cosmos ho lákala. Mimochodem, jeho přestup ze Santosu byl utajenou operací, vědělo o něm jen pár zasvěcených včetně tehdejšího amerického prezidenta Geralda Forda.
Jedno bláznivé číslo: za celou kariéru nastřílel skoro 1300 gólů. Při tisícím rozpálení fanoušci na Maracaná přeskočili reklamní bariéry a vtrhli na hřiště, každý chtěl gratulovat. „Vlastně mi chyběla jen jedna věc: abych si zahrál na Měsíci,“ vtipkoval Pelé.
V devadesátých letech byl historicky prvním brazilským ministrem sportu, pomáhal taky s olympijskou kandidaturou Ria 2016 a fotbalového mistrovství světa dva roky předtím (po semifinále musel vydýchat historický výprask 1:7 od Německa).
O tátovi sedmi dětí se v posledních letech mluví nejčastěji v souvislosti s hospitalizacemi. Prostata, kyčle, páteř, močové kameny… Kvůli koronavirovému strašáku radši počkal s oslavou osmdesátin, se svými nejbližšími zůstal doma v Guarujá na břehu Atlantiku.
„Říkám si, že za této konstelace hvězd a v přízni Boha bych to třeba mohl dotáhnout i do stovky,“ řekl v narozeninovém rozhovoru pro MF DNES.
Do stovky? Proč ne, velká fotbalová rodina by se nezlobila.
Cafú, bývalý kapitán brazilské reprezentace: „Vaše Výsosti, Vaše Excelence, Pelé! Jsem pyšný na to, že vám můžu popřát všechno nejlepší. Pro celý svět jste zosobněním fotbalu.“ |
Ronaldo, bývalý brazilský útočník: „Děkuju za všechno a krásné narozeniny. Pro všechny Brazilce jste něčím vyšším, jste nadřazený všemu a všem.“ |
José Mourinho, trenér Tottenhamu: „Velká ikona mého dětství slaví osmdesátiny. Posílám vám velké objetí a přeju vám ještě spoustu štěstí a let života.“ |
Samuel Eto´o, bývalý kamerunský útočník: „Byl, jste a navždy budete snem každého fotbalisty. Vy sám jste historie fotbalu.“ |
Michael Owen, bývalý anglický útočník: „Všechno nejlepší nejslavnějšímu fotbalistovi, kterého svět kdy viděl.“ |
Jürgen Klopp, trenér Liverpoolu: „V roce 2006 jsem prožil jeden z největších dnů svého života. Dal jste mi k narozeninám váš legendární dres s desítkou. Nechám si ho navěky.“ |
Bastian Schweinsteiger, bývalý německý záložník: „Srdečně zdravíme z celého Německa, pro všechny jste skutečný fotbalový bůh. A navíc jste nás nechal vyhrát mistrovství světa ve vaší zemi.“ |
Didier Drogba, bývalý útočník Pobřeží slonoviny: „Moje první videokazeta, kterou jsem viděl, byla s vašimi zápasy na mistrovstvích světa. Moc vám děkuju za sdílení vaší vášně k fotbalu.“ |