Tři a půl roku – a dost. Jan Žambůrek v Brentfordu marně snil o Premier League a před pár dny Anglii vyměnil za Dánsko. Záložníka české jednadvacítky si vybral Viborg: skromný, ale hladový klub ze srdce Jutského poloostrova. „Snad si tady zahraju mnohem víc,“ doufá pražský rodák, jenž už má za sebou první testovací zápas. Zelenobílý dres mu slušel.
Už ani nespočítá, kolik času strávil popojížděním v londýnských kolonách. U Temže zažil i loňskou benzinovou krizi způsobenou nedostatkem šoférů cisteren, ovšem i tohle už je pro Jana Žambůrka jen vzpomínka. Brzy jednadvacetiletý střední záložník odešel z Brentfordu do Viborgu, čtyřicetitisícového dánského města vzdáleného tři a půl hodiny jízdy z Kodaně. „Zrovna sedím v kavárně a poznávám nové prostředí,“ usmívá se mladý blonďák do telefonu.
Dobrá káva? A hlavně dobrá fotbalová štace?
„Snad oboje. Z Brentfordu se mi neodcházelo snadno, ale musel jsem to pro sebe udělat. Po loňském postupu do Premier League byla cesta do sestavy ještě těžší než předtím, proto jsem teď kývnul Viborgu. Ani tady nikdo nemá místo jisté a musíte hodně makat, ovšem když mi bude přát štěstí, můžu si zahrát víc než v Anglii.“
Zahrál jste si už v pátečním přáteláku s druholigovým Jammerbugtem, který jste smetli 5:0.
„Povedená premiéra. Dostal jsem okolo pětašedesáti minut a myslím, že jsem měl pár solidních momentů. Ale abych se jen nechválil: za těch pár dnů ještě nejsem úplně sžitý s týmem, takže třeba při presu jsem občas nevěděl, kdy přesně vystoupit. Klasické technické nedostatky, když jste někde nový. Trenér byl spokojený, což je pro mě důležité.“
Lars Friis měl ve vašem přestupu podstatnou roli, viďte?
„Jasně, známe se už z Brentfordu, kde dělal kouče pro rozvoj hráčů. Anglicky development coach. Mluvili jsme spolu několikrát, než jsem se definitivně rozhodl pro Viborg. Jeho fotbalové vize mi jsou blízké a navíc už v Brentfordu bylo hodně dánských hráčů, takže jsem mohl poznat jejich mentalitu. Tušil jsem, do čeho jdu, a díky tomu mám začátky v nové zemi o něco snazší.“
Jak dlouho jste nabídku Viborgu rozmýšlel? V Anglii jste měl rozdělanou práci.
„Rozhodně jsem do toho nešel po hlavě, nebylo to krátké přemýšlení. Brentford mi dal strašně moc: skvělou zkušenost s anglickým fotbalem a hlavně první příležitost v dospělém fotbale. Kdybych tam v sedmnácti neodešel, nemusel bych být takový hráč jako teď.“
Řešil jste i jiné možnosti než Dánsko? Třeba návrat do Česka? Nebyl byste první ani poslední.
„S agenturou Sport Invest, která mě zastupuje, jsme zvažovali několik variant: zůstat v Anglii, vrátit se do Česka, vybrat jinou zemi… Vyšlo nám z toho, že v tuhle chvíli bude nejlepší zkusit Dánsko, kde znám trenéra Friise, což hrálo největší roli.“
Není vám líto, že jste z Brentfordu odešel bez jediného zápasu v Premier League? Byl to váš velký sen.
„Doufal jsem, že bych aspoň jednou mohl tu slavnou ligu ochutnat, ale nedá se nic dělat. Nejsem z toho zlomený. Jsem rád, že jsem si v minulé sezoně mohl zahrát o postup, i to byl super zážitek.“
Cloumala s vámi při odjezdu z Londýna nostalgie?
„To víte, strávil jsem tam tři a půl roku. Když někde jste tak dlouhou dobu, není jednoduché se loučit. Kluci mi popřáli všechno nejlepší a slíbili jsme si, že zůstaneme v kontaktu. Navíc nikde není psáno, že bych se do Anglie nemohl časem vrátit. Je mi jednadvacet a všechno mám před sebou.“
Mimochodem, konzultoval jste přesun do Viborgu s trenérem jednadvacítky Janem Suchopárkem? Letos vás čeká rozhodující fáze kvalifikace na EURO.
„Psali jsme si po přestupu. Byl rád, že jdu do týmu, kde bych mohl mít větší šanci se prosadit. Bylo fajn, že jsem od něj dostal požehnání, taky bere Viborg jako krok dopředu. Když jsme u jednadvacítky, už se těším na březen a červen. Po prvních šesti zápasech máme třináct bodů a pořád máme naději postoupit rovnou z prvního místa. Snad z Dánska pokaždé přijedu ve formě.“
Když jsme před chvílí mluvili o Brentfordu, podobnost s Viborgem se minimálně z pohledu velikosti klubu docela nabízí, ne?
„Taky jsem si to říkal. Oba kluby jsou menší a fungují skoro jako rodina, ale oba mají velké ambice. Navíc zase pracuju s Dány, na které jsem si zvykl už v Anglii. I zázemí je tady naprosto v pohodě: máme všechno, co potřebujeme.“
A po životní stránce? Jaké bylo stěhování z Londýna do menšího dánského města?
„V Londýně bylo někdy až moc živo, zato tady je klid. Viborg je vlastně nejmenší město, kde jsem zatím hrál. Šedesát kilometrů odsud je Aarhus, dánská dvojka hned po Kodani: prý je tam moc hezky, časem se pojedu podívat. Třeba až si zařídím byt.“
Jak je to daleko?
„Zatím jsem na hotelu v centru města a všechno mám pěkně po ruce. Někdy příští týden bych už mohl bydlet ve svém a nechat si přivézt z Anglie zbytek věcí.“
A co dánština, budete biflovat slovíčka? Když jsem si procházel klubový web Viborgu, byl jsem ztracený.
„Říkám si, že když tady žiju, měl bych umět aspoň základy. Nechci to úplně slibovat, ale asi bych dánštinu nějak měl zvládat. Těší mě, že tady hodně lidí výborně mluví anglicky, s komunikací absolutně není problém. V angličtině se dělají i tréninky a mítinky, což mi udělalo radost. Všichni jsou od začátku milí a nápomocní, snad to takhle bude napořád.“
| JAN ŽAMBŮREK |
| Narozen: 13. února 2001 v Praze (20 let) |
| Výška/váha: 182 cm/70 kg |
| Post: záložník |
| Klub: Viborg (Dánsko) |
| Kariéra: Bohemians Praha 1905 (2007–2015), Slavia Praha (2015–2018), Brentford/Anglie (2018–2021), Shrewsbury/Anglie (hostování, 2020), Viborg/Dánsko (od 2022) |
| Reprezentace: v U21 4 zápasy/0 gólů, v U19 9/1, v U18 13/1, v U17 5/1, v U16 14/2, v U15 4/0 |
| Úspěchy: postup do Premier League (2021) |
