Berbr před soudem: bez emocí, vinu odmítá. Už zná termín výslechu
Začalo to. Roman Berbr se ke svému velkému soudnímu procesu dostavil s plnovousem a bez viditelných emocí. Před soudem řekl jediné slovo, to podstatné za něj pověděl jeho obhájce: „Cítí se nevinen.“ Bývalý nejmocnější muž českého fotbalu však bude vypovídat. V úterý v devět hodin začne.
Dvaadvacet osob stojí od pondělí před Okresním soudem v Plzni. Zodpovídají se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pět z nich už přiznalo vinu a chce uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dvě hlavní postavy, Roman Berbr a Roman Rogoz, však trvají na své nevině.
Pro připomenutí, Berbr se podle obžaloby dopustil zpronevěry, podplacení, pomoci k podplacení a účasti na organizované zločinecké skupině. Trestní zákoník za takové jednání umožňuje udělit trest od tří do dvanácti let, státní zástupce navrhuje nepodmíněné odnětí svobody na sedm let a pokutu ve výši šesti milionů korun.
Jak to dopadne, budeme vědět nejdříve v prosinci, kdy končí maraton devíti týdenních jednacích oken. Možná však ještě později.
Soudce Vladimír Žák, který vede soudní proces v síni, kde není dobře slyšet, nejdříve všechny obžalované seznámil s jejich právy a možnostmi. Třeba onou dohodou o vině a trestu, případně prohlášením viny.
Co je dohoda o vině a trestu |
| Obžalovaný má možnost, aby se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu. To znamená, že se obě strany pokusí dohodnout na přijatelné výši pro každou z nich. Pak je na soudu, zda ji schválí, či ne. Pro obžalovaného má tu výhodu, že velmi pravděpodobně dostane nižší trest. Pro stát, že se ušetří náklady na trestní řízení. V českém právním řádu se dohoda vyskytuje od roku 2012. Objevují se i námitky, protože podle kritiků na obviněného se vytváří nátlak právě pohrůžkou, že pokud na dohodu nepřistoupí, trest bude vyšší. Z obžalovaných v kauze na ni přistoupili Grímm, Janoch, Skála, Tarkovský a v pondělí přímo během procesu Káník. |
Pak se postupně obžalovaných zeptal, zda porozuměli.
„Porozuměl,“ prohlásil Roman Berbr.
To bylo vše, co v pondělí z jeho úst před soudem zaznělo. Později za něj promluvili postupně dva jeho obhájci z advokátní kanceláře Gřivna a Šmerda.
Nejprve Michal Sýkora. „Obžalovaný Roman Berbr se necítí vinen. Nechce uzavřít dohodu o vině a trestu. Bude vypovídat,“ prohlásil s tím, že skutečnosti uvedené v žalobě považuje jeho klient za sporné. To následně rozvedl.
„Je nutné odmítnout zejména to, že obžalovaný měl být členem či dokonce vedoucím organizované skupiny.“ Vypočítal znaky, které musí podle trestního zákoníku taková skupina mít, a konstatoval, že k jejich naplnění nedošlo.
A dále:
„K žádnému nestandardnímu obohacení nedošlo.“
„Obžalovaný prostředky Plzeňského KFS nezpronevěřil. Byl finančně zajištěný.“
Obhájce rovněž zmínil rozsáhlou medializaci kauzy a její vyznění. „Pan Berbr čelil obrovským únikům z trestního spisu, které se staly obsahem článků na pokračování a vykreslovaly ho v těch nejhorších barvách.“
Odmítl také, že docházelo k manipulaci se zápasy. A závěrem, že by jeho klient jednal tak, aby posílil své postavení ve fotbale. „Jedná se obecné tvrzení,“ říká s tím, že chybí bližší zdůvodnění.
Pak promluvil druhý Berbrův obhájce, Lukáš Bohuslav. Ten zpochybnil zákonnost odposlechů i povolení sledování osob, protože v době jejich nařízení neexistovalo důvodné podezření o spáchání trestného činu. A také dohodu o vině a trestu, o kterou má zájem pět z obžalovaných. „Z jejich vyjádření není zřejmé, zda si připadají vinni. Připadá mně to, že přistoupení na dohodu je z jejich strany účelové,“ prohlásil.
Promluva Berbrových obhájců následovala po řeči státního zástupce. Ten po dobu čtyřiceti minut předčítal obžalobu. V ní zmínil deset zápasů ČFL z let 2019 a 2020, které měly být ovlivněny obžalovanými převážně ve prospěch Rogozova klubu Slavoj Vyšehrad, a také zpronevěru peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Oba, tedy Roman Berbr a Roman Rogoz, se v úterý pokusí soudu vysvětlit, že obžaloba se v jejich případě mýlí.
Nejprve promluví Berbr, vypovídat začne v devět hodin. Po něm – ovšem pokud se na něj dostane – promluví Rogoz. Ten však neuslyší, co Berbr pověděl. Soudce Žák oznámil, že během výslechu obžalovaných žádný další z nich nesmí být přítomen v soudní síni, dokud ještě nevypovídal.
Zprávy ze dne 12. června 2023
Podle Rogoze neexistovala na FAČRu žádná skupina, která by organizovala rozhodčí. Neexistovala prý ani skupina rozhodčích, která by dělala na zakázku. O Berbrovi a Káníkovi říká, že byli ve svém postavení dost daleko od sebe na to, aby mohli vytvořit organizovanou skupinu.
Rogoz říká o Berbrovi, že jeho postavení v rámci fotbalu vedlo všemi směry. „Neznám u něj slabinu, co se týkalo fotbalu.“ Prý spolu neměli žádné soukromé kontakty. Bývalý místopředseda svazu se prý nechtěl nikdy setkávat, vždy jen na půdě svazu. „K rozhodčím měl blíž, ale to jen proto, že vyšel z jejich prostředí,“ vysvětluje Rogoz. S Berbrem prý soukromě pouze řešil nákup dvou aut zhruba v osmiletém období.
Rogoz si na úvod stěžuje na nepřiměřenou medializaci, textové online přenosy a další věci s tím související. „Od roku 2020 toho bylo překrouceno bylo dost a dost, dokonce se objevily zvukové záznamy z výpovědi Berbra,“ říká. „Musím odmítnout existenci zločinecké organizace. Důvody jsou následující: Ve fotbale nejsou žádné skupiny. Všichni se znají navzájem. Ale bojujeme proti sobě a není tam prostor pro vytváření skupin,“ pokračuje.
Rogoz nestojí v řečništi, ale sedí na lavici obžalovaných, hned vedle Berbra a jeho státního zástupce. Soudce se ptá Rogoze nejprve na majetkové poměry a zdravotní stav. Rogoz říká, že pracuje jako referent u jedné firmy s příjmem 18 000 korun. Uvádí, že je po mrtvici a má problémy s hybností a motáním hlavy.
„Vypovídat budu, ale nebudu odpovídat na otázky státního zástupce, soudce ani obhájců,“ pronesl na úvod Roman Rogoz.
Rogoz se měl uvedených trestných činů dopustit tím, že podle obžaloby „v období nejméně od května 2019 do června 2020, na různých místech České republiky, vyvíjel soustavnou činnost s úmyslem získat neoprávněný majetkový či nemajetkový prospěch pomocí narušení regulérnosti a řádného průběhu fotbalových utkání soutěží pořádaných Fotbalovou asociací České republiky.“
Rogoz měl spáchat dvojí nezákonnou činnost. Jednak měl za úplatu ovlivňovat rozhodčí, aby ovlivnili výsledky utkání ve prospěch Slavoje Vyšehrad. Jednak se měl podílet na zpronevěře prostředků Plzeňského Krajského fotbalového svazu.
„Necítím se být vinen. Na dohodu o vině a trestu nepřistupuji. A budu vypovídat,“ prohlásil letos v dubnu při prvním jednacím dni.
Zajímavé ovšem je, že v přípravném řízení vypovídal a ve dvou případech přiznal, že nabídl rozhodčím úplatek. A sice v souvislosti s utkáním druhé ligy Vyšehrad–Líšeň z května 2020 uvedl, že nabídl sudím Cihlářovi, Vlasjukovi a Klupákovi 150 000 korun. Podle obžaloby uznal, že „udělal špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 Kč, pokud to utkání Vyšehrad zvládne.“
Vyšehrad však nevyhrál, a tak v následujícím utkání proti Chrudimi nabídl trojici Musil, Vitner, Koval 170 000 korun.
Tato přiznání jsou v rozporu s jeho prohlášením o nevině, a tak bude zajímavé sledovat, jak je dnes Roman Rogoz soudci Vladimíru Žákovi vysvětlí. Co prohlásí u soudu, je právně silnější výrok než předchozí výpověď v přípravném řízení. Soudce se však na možný rozpor může ptát a může ho zohlednit ve svém verdiktu. Ovšem uvidíme, zda Rogoz bude odpovídat na otázky soudu či žalobce.
Dobré ráno, soudní jednání v kauze údajné fotbalové korupce, jejíž hlavní postavou je Roman Berbr, pokračuje tento týden u plzeňského soudu třetím pětidenním oknem. Dnes má vypovídat dvojka celého případu Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Slavoje Vyšehrad. Za podplácení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině pro něj obžaloba navrhuje 7 let nepodmíněně a peněžitý trest ve výši 350 000 korun.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Závěrečná slova Romana Berbra:
„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že má mít v procesu osoba s největší početnou trestností také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh."
Soudce: Kam otázkami směřujete?
„Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle, proto tady takové otázky kladu.“
Pokračuje...
Co říkáte na čtyři naposledy odpískané penalty pro Spartu?
„Vnímám je subjektivně jako sporné situace."
Roman Berbr má na závěr otázky na Grímma. Budou jednoduché, stručné:
Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
„Dobrý.“
Dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do komise rozhodčích?
„Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“
Na upozornění soudce pak musí přejít do vykání.
Považoval jste se za dobrého rozhodčího?
„Ano."
Proč jste nešel do ligy?
„Neměl jsem takovou povahu, ctižádost, jako někteří jiní kolegové."
Byli v Česku dobří rozhodčí?
„Byli."
Špatní?
„Ano."
Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já?
„Za dobrého."
Proč?
„V soutěžích jsem pískal dlouho, o moc déle tam nikdo další takový nebyl."
Nechtěl jste na některé kluby jezdit?
„Ano."
Je správné, když klub nechce rozhodčího, rozhodčí klub?
„Ano."
Vetovaly vás některé kluby?
„Ano."
Důvod?
„Neznám."
Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa?
„Roman Berbr."
Kdo měl nejvc zákulisních informací v českém fotbale?
„Roman Berbr."
Soudce Žák se snaží zjistit, zda si sudí kupovali prostřednictvím Berbra nebo jiných lidí z komise rozhodčích delegace na utkání nebo povýšení do vyšší soutěže.
Kupoval jste panu Berbrovi dárky?
Grímm: „Nevzpomínám si, že bych mu kupoval nějaký narozeninový dárek.“
Přichází závěrečné kolečko otázek od soudce Žáka
Jakým způsobem Berbr zasahoval do chodu soutěže?
„Měl možnost ovlivnit delegaci rozhodčích skrze komisi rozhodčích.“
Jaké byly jeho zájmy?
„Byl místopředsedou FAČR a měl tam velice silný mandát. Dle mého názoru by ve výkonném výboru neprošlo nic bez jeho souhlasu.“
Měl mocenské zájmy?
„Roman Berbr měl velký vliv v celém českém fotbale." Znovu je Grímmovi velmi špatně rozumět, ale popisuje Berbrův vliv při valných hromadách FAČR, kde ovlivňoval hlasování zejména českých delegátů.
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."
Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."
Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“
Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.
„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."
Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."
