Berbr před soudem: bez emocí, vinu odmítá. Už zná termín výslechu
Začalo to. Roman Berbr se ke svému velkému soudnímu procesu dostavil s plnovousem a bez viditelných emocí. Před soudem řekl jediné slovo, to podstatné za něj pověděl jeho obhájce: „Cítí se nevinen.“ Bývalý nejmocnější muž českého fotbalu však bude vypovídat. V úterý v devět hodin začne.
Dvaadvacet osob stojí od pondělí před Okresním soudem v Plzni. Zodpovídají se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pět z nich už přiznalo vinu a chce uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dvě hlavní postavy, Roman Berbr a Roman Rogoz, však trvají na své nevině.
Pro připomenutí, Berbr se podle obžaloby dopustil zpronevěry, podplacení, pomoci k podplacení a účasti na organizované zločinecké skupině. Trestní zákoník za takové jednání umožňuje udělit trest od tří do dvanácti let, státní zástupce navrhuje nepodmíněné odnětí svobody na sedm let a pokutu ve výši šesti milionů korun.
Jak to dopadne, budeme vědět nejdříve v prosinci, kdy končí maraton devíti týdenních jednacích oken. Možná však ještě později.
Soudce Vladimír Žák, který vede soudní proces v síni, kde není dobře slyšet, nejdříve všechny obžalované seznámil s jejich právy a možnostmi. Třeba onou dohodou o vině a trestu, případně prohlášením viny.
Co je dohoda o vině a trestu |
| Obžalovaný má možnost, aby se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu. To znamená, že se obě strany pokusí dohodnout na přijatelné výši pro každou z nich. Pak je na soudu, zda ji schválí, či ne. Pro obžalovaného má tu výhodu, že velmi pravděpodobně dostane nižší trest. Pro stát, že se ušetří náklady na trestní řízení. V českém právním řádu se dohoda vyskytuje od roku 2012. Objevují se i námitky, protože podle kritiků na obviněného se vytváří nátlak právě pohrůžkou, že pokud na dohodu nepřistoupí, trest bude vyšší. Z obžalovaných v kauze na ni přistoupili Grímm, Janoch, Skála, Tarkovský a v pondělí přímo během procesu Káník. |
Pak se postupně obžalovaných zeptal, zda porozuměli.
„Porozuměl,“ prohlásil Roman Berbr.
To bylo vše, co v pondělí z jeho úst před soudem zaznělo. Později za něj promluvili postupně dva jeho obhájci z advokátní kanceláře Gřivna a Šmerda.
Nejprve Michal Sýkora. „Obžalovaný Roman Berbr se necítí vinen. Nechce uzavřít dohodu o vině a trestu. Bude vypovídat,“ prohlásil s tím, že skutečnosti uvedené v žalobě považuje jeho klient za sporné. To následně rozvedl.
„Je nutné odmítnout zejména to, že obžalovaný měl být členem či dokonce vedoucím organizované skupiny.“ Vypočítal znaky, které musí podle trestního zákoníku taková skupina mít, a konstatoval, že k jejich naplnění nedošlo.
A dále:
„K žádnému nestandardnímu obohacení nedošlo.“
„Obžalovaný prostředky Plzeňského KFS nezpronevěřil. Byl finančně zajištěný.“
Obhájce rovněž zmínil rozsáhlou medializaci kauzy a její vyznění. „Pan Berbr čelil obrovským únikům z trestního spisu, které se staly obsahem článků na pokračování a vykreslovaly ho v těch nejhorších barvách.“
Odmítl také, že docházelo k manipulaci se zápasy. A závěrem, že by jeho klient jednal tak, aby posílil své postavení ve fotbale. „Jedná se obecné tvrzení,“ říká s tím, že chybí bližší zdůvodnění.
Pak promluvil druhý Berbrův obhájce, Lukáš Bohuslav. Ten zpochybnil zákonnost odposlechů i povolení sledování osob, protože v době jejich nařízení neexistovalo důvodné podezření o spáchání trestného činu. A také dohodu o vině a trestu, o kterou má zájem pět z obžalovaných. „Z jejich vyjádření není zřejmé, zda si připadají vinni. Připadá mně to, že přistoupení na dohodu je z jejich strany účelové,“ prohlásil.
Promluva Berbrových obhájců následovala po řeči státního zástupce. Ten po dobu čtyřiceti minut předčítal obžalobu. V ní zmínil deset zápasů ČFL z let 2019 a 2020, které měly být ovlivněny obžalovanými převážně ve prospěch Rogozova klubu Slavoj Vyšehrad, a také zpronevěru peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Oba, tedy Roman Berbr a Roman Rogoz, se v úterý pokusí soudu vysvětlit, že obžaloba se v jejich případě mýlí.
Nejprve promluví Berbr, vypovídat začne v devět hodin. Po něm – ovšem pokud se na něj dostane – promluví Rogoz. Ten však neuslyší, co Berbr pověděl. Soudce Žák oznámil, že během výslechu obžalovaných žádný další z nich nesmí být přítomen v soudní síni, dokud ještě nevypovídal.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Žák je z některých odpovědí Káníka (typu nevím, neznám) evidentně zaskočený. Z mimiky obličeje je to jasně patrné. Rád by si vytvořil pravdivý obraz, ale Káník mu ho není schopný poskytnout.
Nyní soudce Vladimír Žák dočetl kompletní Káníkův výslech. Ten se opět staví k pultu a bude odpovídat na otázky soudce.
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Takové jsou časté odpovědi Káníka.
Soudce už dlouhé desítky minut cituje z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Rogozem. Jde o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách z fotbalového prostředí. Pokud se policejním vyšetřovatelům něco nezdálo, Káníka se doptávali. Jenže stejně se nic nedozvěděli... Dotazovaný povětšinou ztratil paměť...
Vyšetřovatelé Káníka konfrontovali s množstvím hovorů s Rogozem. Dokola se opakují stále stejná slova „ne“, „nevím“, „nepamatuju si“.
Policie se také ptala, co v rozhovoru s Rogozem znamená Káníkova věta „Taťka přistál.“
Policie má evidentně za to, že šlo o šifru, jak Rogozovi sdělit, že peníze za fiktivní faktury dorazily na účet společnosti Zempol Profi.
„Je to rok a půl starý hovor. Nepamatuji si, co jsem tím chtěl říct,“ řekl v přípravném řízení Káník.
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
Soudce Vladimír Žák předčítá, co řekl Káník o vztazích s Berbrem, Rogozem a Grímmem. Zaznívají věty, které obžalovaný řekl již na úvod dnešní výpovědi.
Po přestávce pokračujeme, slovo si vzal obhájce Michala Káníka s tím, že jeho klient už nebude vypovídat a odkazuje se na výpověď z přípravného řízení. Tu soudce nyní čte.
Soudce vyhlašuje přestávku do 12.15 hodin.
Státní zástupce se snaží vnést do výpovědi Káníka rozpory, detailně se točí okolo nabídky 4 tisíc eur. Ptá se kdy, kde a jak došlo k nabídce. Káník v přípravném řízení uvedl, že k nabídce došlo hodinu před zápasem, nikoliv na schůzce s rozhodčími v sobotu ráno na čerpací stanici OMV v Kongresové ulici.
Soudce se nyní ptá, z čeho usoudil, že zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace a poznáte, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak...,“ vypravuje Káník.
Mimochodem, domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pět gólů.
Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se ptá, proč se zrovna na Káníka obrátil Rogoz kvůli zmanipulování zápasu kvůli sázkám. Jste sázkařským specialistou? „S Rogozem jsme byli kamarádi, umím tyhle věci zařídit,“ vysvětlil Káník.
Soudce se ptá na otázky související se sázkami ve fotbale. Káník prakticky neustále odpovídá slovy „ne“, „nevím“, „neslyšel jsem“, „neznám“. V minulosti byl odsouzen za ovlivňování průběhu zápasů kvůli sázkám.
Soudce Žák zjišťuje, kdo měl reálně sázet. To Káník neví. Ani kolik mělo být vsazeno. „Jen vím, že výtěžek měl být 4 tisíce euro pro všechny. Pro mě, Rogoze a pro rozhodčí.“ Asistenty hlavního rozhodčího byli další obžalovaní Janoch a Kříž.
Sázka se nakonec prý neuskutečnila, celé to měl shodit Rogoz. „Byl jsem naštvanej,“ přiznává Káník. „Naštvanej byl i Grímm. Podle něj zápas nakonec ovlivnili sami hráči. S Rogozem jsme se po zápase pohádali.“
