Berbr před soudem: bez emocí, vinu odmítá. Už zná termín výslechu
Začalo to. Roman Berbr se ke svému velkému soudnímu procesu dostavil s plnovousem a bez viditelných emocí. Před soudem řekl jediné slovo, to podstatné za něj pověděl jeho obhájce: „Cítí se nevinen.“ Bývalý nejmocnější muž českého fotbalu však bude vypovídat. V úterý v devět hodin začne.
Dvaadvacet osob stojí od pondělí před Okresním soudem v Plzni. Zodpovídají se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pět z nich už přiznalo vinu a chce uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dvě hlavní postavy, Roman Berbr a Roman Rogoz, však trvají na své nevině.
Pro připomenutí, Berbr se podle obžaloby dopustil zpronevěry, podplacení, pomoci k podplacení a účasti na organizované zločinecké skupině. Trestní zákoník za takové jednání umožňuje udělit trest od tří do dvanácti let, státní zástupce navrhuje nepodmíněné odnětí svobody na sedm let a pokutu ve výši šesti milionů korun.
Jak to dopadne, budeme vědět nejdříve v prosinci, kdy končí maraton devíti týdenních jednacích oken. Možná však ještě později.
Soudce Vladimír Žák, který vede soudní proces v síni, kde není dobře slyšet, nejdříve všechny obžalované seznámil s jejich právy a možnostmi. Třeba onou dohodou o vině a trestu, případně prohlášením viny.
Co je dohoda o vině a trestu |
| Obžalovaný má možnost, aby se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu. To znamená, že se obě strany pokusí dohodnout na přijatelné výši pro každou z nich. Pak je na soudu, zda ji schválí, či ne. Pro obžalovaného má tu výhodu, že velmi pravděpodobně dostane nižší trest. Pro stát, že se ušetří náklady na trestní řízení. V českém právním řádu se dohoda vyskytuje od roku 2012. Objevují se i námitky, protože podle kritiků na obviněného se vytváří nátlak právě pohrůžkou, že pokud na dohodu nepřistoupí, trest bude vyšší. Z obžalovaných v kauze na ni přistoupili Grímm, Janoch, Skála, Tarkovský a v pondělí přímo během procesu Káník. |
Pak se postupně obžalovaných zeptal, zda porozuměli.
„Porozuměl,“ prohlásil Roman Berbr.
To bylo vše, co v pondělí z jeho úst před soudem zaznělo. Později za něj promluvili postupně dva jeho obhájci z advokátní kanceláře Gřivna a Šmerda.
Nejprve Michal Sýkora. „Obžalovaný Roman Berbr se necítí vinen. Nechce uzavřít dohodu o vině a trestu. Bude vypovídat,“ prohlásil s tím, že skutečnosti uvedené v žalobě považuje jeho klient za sporné. To následně rozvedl.
„Je nutné odmítnout zejména to, že obžalovaný měl být členem či dokonce vedoucím organizované skupiny.“ Vypočítal znaky, které musí podle trestního zákoníku taková skupina mít, a konstatoval, že k jejich naplnění nedošlo.
A dále:
„K žádnému nestandardnímu obohacení nedošlo.“
„Obžalovaný prostředky Plzeňského KFS nezpronevěřil. Byl finančně zajištěný.“
Obhájce rovněž zmínil rozsáhlou medializaci kauzy a její vyznění. „Pan Berbr čelil obrovským únikům z trestního spisu, které se staly obsahem článků na pokračování a vykreslovaly ho v těch nejhorších barvách.“
Odmítl také, že docházelo k manipulaci se zápasy. A závěrem, že by jeho klient jednal tak, aby posílil své postavení ve fotbale. „Jedná se obecné tvrzení,“ říká s tím, že chybí bližší zdůvodnění.
Pak promluvil druhý Berbrův obhájce, Lukáš Bohuslav. Ten zpochybnil zákonnost odposlechů i povolení sledování osob, protože v době jejich nařízení neexistovalo důvodné podezření o spáchání trestného činu. A také dohodu o vině a trestu, o kterou má zájem pět z obžalovaných. „Z jejich vyjádření není zřejmé, zda si připadají vinni. Připadá mně to, že přistoupení na dohodu je z jejich strany účelové,“ prohlásil.
Promluva Berbrových obhájců následovala po řeči státního zástupce. Ten po dobu čtyřiceti minut předčítal obžalobu. V ní zmínil deset zápasů ČFL z let 2019 a 2020, které měly být ovlivněny obžalovanými převážně ve prospěch Rogozova klubu Slavoj Vyšehrad, a také zpronevěru peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Oba, tedy Roman Berbr a Roman Rogoz, se v úterý pokusí soudu vysvětlit, že obžaloba se v jejich případě mýlí.
Nejprve promluví Berbr, vypovídat začne v devět hodin. Po něm – ovšem pokud se na něj dostane – promluví Rogoz. Ten však neuslyší, co Berbr pověděl. Soudce Žák oznámil, že během výslechu obžalovaných žádný další z nich nesmí být přítomen v soudní síni, dokud ještě nevypovídal.
Zprávy ze dne 19. října 2023
Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“
Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.
Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“
Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.
Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“
Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.
Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.
Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“
Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“
Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“
Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.
Soudce se ptá, zda byl kromě lobbingu pro Malíka ještě nějaký jiný střet. Fousek mluví o různém pojetí řízení asociace. „Berbr tíhnul k dominantnímu řízení, věci nediskutoval.“
Soudce: „Jaké bylo obecné vnímání Romana Berbra ve fotbale do roku 2017?“
Fousek: „Znám Romana Berbra od 90. let. On se stal předsedou Plzeňského kraje, já byl generálním sekretářem. Fungovali jsme normálně, změna nastala v roce 2017, kdy on podporoval mého protikandidáta Martina Malíka.“
Soudce: „Co si pod tím mám představit?“
Fousek vysvětluje, že Berbr mediálně i směrem k funkcionářům pracoval proti němu.
