Jak se choval Berbr u soudu: mlčení, fotka ukázala nezvyklé gesto
Bylo krátce před devátou hodinou, do okrové budovy okresního soudu v Plzni právě vstoupil Roman Berbr se svými dvěma právními zástupci. Lehce zarostlý, s tváří pokerového hráče, ani na chvíli nedal znát jakékoliv emoce.
Před začátkem procesu postával pouze v přítomnosti právníků, jen občas s nimi prohodil pár slov. V jednací místnosti se usadil na krátkou lavici po levé ruce soudce Vladimíra Žáka.
Garde mu dělali další hlavní aktéři případu Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz. Málem se vedle sebe nevešli.
Paradoxní bylo, že hned vedle Berbra se usadil Grímm, který jako jediný v přípravném řízení vypovídal. Vůbec se nebavili, v jednu chvíli ale fotograf Sportu zachytil moment, kdy měl Bebr položenou pěst na Grímmově stehně.
Během procedurálních záležitostí si pak bývalý druhý místopředseda svazu vyměnil několik vět pouze s Káníkem.
Berbr během celého pondělního dne seděl nezúčastněně, hovořili za něj právníci. Po skončení prvního přelíčení ještě pohovořil s dalším obžalovaným Martinem Svobodou a za doprovodu právních zástupců odešel. V úterý u soudu poprvé od svého zatčení v říjnu 2020 obsáhleji promluví.
Zprávy ze dne 25. dubna 2024
V úterý měl jednu z posledních možností promluvit u plzeňského Okresního soudu Roman Rogoz, jeden z hlavních obžalovaných v kauze kolem někdejšího neformálního vládce českého fotbalu Romana Berbra. Byl stručný. „Návrhem trestu státního zástupce jsem byl zdrcený,“ prohlásil při své závěrečné řeči.
Zprávy ze dne 12. června 2023
Soudce Vladimír Žák čte Rogozovi jeho výpověď z přípravného řízení týkající se utkání Vyšehrad–Líšeň. Mimo jiné: „Udělal jsem špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 korun, pokud to utkání Vyšehrad zvládne. My ho nezvládli a rozhodčí mi peníze vrátili. Rozhodl jsem se špatně, byl jsem ambiciozní.“
Žák říká, že se z toho dá vyvozovat, že peníze byly předány. A dává možnost Rogozovi reagovat. Rogoz se dívá do podkladů. Je dlouho ticho. Rogoz se nakonec odkazuje na svou předchozí výpověď a nechce nic říct.
Závěrem Roman Rogoz uvádí několik bodů:
- Odmítám zločineckou organizaci.
- U Grímma uvádím, že se s ním neshoduji ve více faktorech. Výpověď pana Grímma byla zohledněna ve více bodech především proto, aby dostal dohodu se státním zastupitelstvím.
- Určitě jsem ovlivnil (nějaká) utkání. To si uvědomuji a lituji toho. Určitě jsem ale nic nezpronevěřil.
Rogoz vysvětluje přezdívky Taťka a Synek pro Berbra a pro něj. „Vznikla tak, že jsem na jedné valné hromadě stál vedle něho, máme stejný křestní jména, a já jsem se ho ptal, jak se co dělá. Používal jsem ji vlastně jenom já, přišla mi vtipná,“ říká s tím, že na základě přezdívek by se nemělo cokoli právního vyvozovat.
Rogoz nyní mluví o druhé větvi případu, a to zpronevěře na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
Obvinění státního zástupce se brání, žádnou vinu na defraudaci v souvislosti s PKFS nepřiznává: „Nic jsem nezpronevěřil, dělal jsem spíš pošťáka," klidně praví.
