Peníze od Rogoze? Jen omluva za chybějící občerstvení, hájil se sudí

Do Pyramidy prý dorazil sám. Pak se Cihlář zarazil a jal se popisovat osobní problémy, které v té době měl. „Jaro 2020 bylo jedním z mých nejtěžších období v životě. Rok předtím jsem odešel z práce, založil jsem firmu, projekční ateliér. Každý začátek je složitý, pro mě to bylo dvojnásob, jel jsem v režimu 24/7, prakticky jsem nespal, měli jsme problém sehnat zaměstnance. Navíc se se mnou rozešla dlouholetá přítelkyně. Nesouhlasil jsem s tím, musel jsem to skousnout. V květnu mi umřela babička. Měl jsem problém s koncentrací, přitom jsem se potřeboval soustředit. Před schůzkou v Pyramidě jsem byl u sestry, kde jsme se o všem bavili. Byl jsem rozrušený.“

Proto prý schůzce nevěnoval pozornost, do diskuse se nezapojoval, dvakrát odešel na toaletu, chtěl být sám a utřídit si myšlenky, protože za dvě hodiny dle svých slov musel podat profesionální výkon: „Pan Rogoz mně během schůzky žádné peníze nepředal. Kdyby se tak stalo, tvrdě by narazil. Jsem totiž velmi zásadový člověk. Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by pan Rogoz manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já nic neviděl."

Cihlář vysvětluje proč pozvání od Rogoze neodmítl. „Byl to sportovní ředitel, jeden z 32 v první a druhé lize. Kdybych někoho odmítl, je to první krok k tomu, abych skončil.“

Původně na zápas nebyl delegován, o změně nominace se dozvěděl ve čtvrtek. Skupina rozhodčích byla Rogozem pozvána na kafe před zápasem. „Radost jsem z toho neměl, nastavil jsem si nějaká pravidla...,„ říká. V dalších větách popírá sám sebe. „Pozvání na kafe, oběd, nebo večeři bylo zcela běžnou praxí.“

Přechází k zápasu Vyšehrad - Líšeň.

Ještě jednou: Dle obžaloby měl před zápasem společně s kolegou Vlasjukem od Rogoze přijat v hotelu Pyramida 150 tisíc korun.

„Kategoricky odmítám, co je uvedeno v obžalobě. Zároveň zcela odmítám účast v nějaké organizované zločinecké skupině. Ostatně o žádné jsem ve fotbale vůbec nevěděl. Nechápu, jak někdo mohl dovodit, že nějaký Cihlář je součástí organizované zločinecké skupiny. To je vrchol absurdity," hájí se bývalý rozhodčí. 

Rozhovor končí tím, že Berbrovi děkuje za příležitost a důvěru. "Na to nevidím vůbec nic špatného," říká Cihlář.

Cihlář popisuje, že po zápase volal Berbrovi, což byl prý klasický postup. Ten potvrdili v předchozích dnech i další rozhodčí. 

Vyšehrad na Vltavínu opravdu vyhrál 2:0.

„Měl jsem z utkání velmi dobrý pocit. Nic jsem svým výkonem neovlivnil.“

Cihlář se nyní vyjadřuje k hovoru s Berbrem, který se uskutečnil krátce po setkání s Rogozem.

Mimochodem, Berbr zjišťoval, co Rogoz chtěl. „Jedničku, nebo dvojku,“ dotazuje se.

Cihlářova reakce: „Vzhledem k tomu, že Rogoz vypravoval, jak potřebuje vyhrát, odvětil jsem, že chce dvojku.“

Cihlář začíná popisovat schůzku s Romanem Rogozem. „Seděli jsme před zápasem s dalšími rozhodčími na Zličíně v McDonaldu. Řeč šla o fotbale. Přišel i pan Rogoz. Říkal, jak potřebují vyhrát, jak to potřebují zvládnout, že nemají stadion. To neustále dokola opakoval. Byly to klasické fotbalové floskule. Viděl jsem ho poprvé, teprve jsem si na něj utvářel názor. Charakterem odpovídal devadesáti procentům fotbalových funkcionářů. Schůzka skončila okolo patnácté hodiny. Během schůzky jsem nezaznamenal žádnou nabídku, natož abych zápas nějak ovlivnil.“