Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 17. dubna 2023
Státní zástupce prohlásil ještě před přestávkou, že došlo k uzavření čtyř dohod o vině a trestu, a to u Tomáše Grímma, Miroslava Skály, Petra Tarkovského a Marka Janocha.
Podívejte se na příchod Romana Berbra k soudu, kam dorazil kolem 9. hodiny.
Nyní soudce Vladimír Žák nařídil přestávku na poradu obžalovaných s obhájci. Poté, jak říká, se jich zeptá, zda se cítí vinni (což není níže zmíněné Prohlášení viny), či zda chtějí využít některou z jiných nabídek (např. Dohoda o vině a trestu).
Jednání je přerušeno do 11.00.
Soudce Vladimír Žák mluví k obžalovaným a sděluje jim jejich práva. A také říká, že mají možnost Prohlášení viny. To znamená, že přijímají obžalobu se vším všudy včetně právní kvalifikace. A připomíná, že toto nelze vzít zpět.
Šidliák vyjmenovává požadavky na majetkovou újmu a předčítá částky, které po jednotlivých obžalovaných FAČR požaduje ve vztahu k vyplacení prémií za odřízené zápasy, které měly být ovlivněné:
12500 Kč po Tomáši Grímmovi
8640 Kč po Marku Janochovi
3250 Kč po Jiřím Křížovi
2500 Kč po Miroslavu Skálovi
3500 Kč po Janu Cihlář
3500 Kč po Robertu Hájkovi
3500 Kč po Janě Štychové
Šidliák se vyjadřuje také k nemajetkové újmě, která byla FAČR způsobena. „Zásah kauzy do prostředí byl enormní, máme zhruba 350 tisíc členů… Je potřeba si uvědomit, že obžalovaní coby členové FAČR postupovali v rozporu se stanovami. Na druhou stranu, byť je zásah opravdu enormní, není z našeho pohledu možné finanční nárok specifikovat. Proto nemajetkovou újmu nežádáme.“
Jiřímu Šidliákovi není úplně dobře rozumět. Předseda senátu vysvětluje. „Je to specialita této jednací síně. Je velká, ale je tu špatná akustika. Je to bývalá kaple, je dobře rozumět směrem od senátu, opačným směrem hůř.“
Státní zástupce skončil čtení obžaloby. Padl návrh na náhradu škody ze strany Plzeňského KFS. Je vyčíslena na částku 1 478 136 korun společně s úrokem z prodlení.
Přítomný místopředseda FAČR Jiří Šidliák rovněž vznesl návrh na náhradu majetkové i nemajetkové škody. Majetková se zčásti shoduje se škodou PKFS, pokud by se prokázalo, že prostředky fakticky patřily FAČR. Šidliák však zmiňuje i škodu, k níž došlo v souvislosti s úplatky na ovlivněná utkání ČFL.
Teď probíhá čtení bodů obžaloby, které se netýkají Berbra, nýbrž dalších obžalovaných. Údajné trestné činy se točí kolem utkání Slavoje Vyšehrad.
Státní zástupce vyjmenovává údajné skutky ostatních obžalovaných, v drtivé většině jde o „přečin přijetí úplatku“, v případě oddílu FK Slavoj Vyšehrad pak o „přečin podplacení ve prospěch organizované zločinecké skupiny.“
Nyní státní zástupce přechází ke skutkům údajné defraudace na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
Státní žalobce čte další bod zpronevěry: Obvinění Berbr, Káník, Rogoz a Tarkovský podle něj v září 2019 poškodili Plzeňský KFS, když Káník po domluvě s Berbrem a Rogozem vystavil jméněm společnosti Zempol Profi fakturu na 733 744 korun na dodání vybavení pro rozhodčí a částku 744 392 na dodání sportovního vybavení. A přestože Káník věděl, že k dodání fakturovaného vybavení nedojde, tuto fakturu doručil poškozenému PKFS k proplacení. Berbr pak z pozice předseda PKFS rozhodl v úmyslu obohatit se o jejich proplacení.
Scholle také popisuje případ z února a března 2020, kdy byly Grímmem na základě požadavků Berbra vystaveny fiktivní faktury na dodání sportovního zboží a zajištění semináře pro mládežnické trenéry ve výši 221 188 Kč, 205 276,50 Kč a 423 500 Kč. „Obžalovaný Berbr, ačkoli věděl, že fakturovaná plnění z těchto faktur nebyla a nebudou nikdy poskytnuta, z pozice své funkce předsedy výkonného výboru PKFS, v jehož pravomoci bylo mimo jiné nakládat s jeho majetkem, rozhodl v úmyslu obohatit se na úkor PKFS.“
Nyní Scholle předčítá, čím jsou dle jeho optiky obžalovaní vinni.
Třeba u Berbra zaznělo toto: „Usnadnil jinému, aby sám poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny.“ A ještě: „Sám poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny.“
V případě Romana Rogoze zaznělo: „Prostřednictvím jiného poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny."
Státní zástupce pokračuje popisem ovlivnění zápasu ČFL mezi Vyšehradem a FK Litoměřicko.
Opět se jednalo o přesné delegace na utkání a následnou údajný úplatek. „Po uvedeném utkání předal Rogoz za ovlivnění uvedeného utkání, prostřednictvím Michala Káníka obžalovanému Janochovi přesně nezjištěnou výši finanční hotovosti, který následně předal část finanční hotovosti ve výši 10.000 Kč obžalovanému Grímmovi.“
Další údajně ovlivněný zápas podle obžaloby: Obvinění Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad, utkání Loko Vltavín - Vyšehrad z 29. 5. 2019 ve prospěch hostí.
Další: Obvinění Káník, Rogoz, Houdek, Kabyl, Myška a FC Slavoj Vyšehrad společně s Petrem Klupákem (ten však přistoupil na tzv. vyvinění a v tomto procesu není obžalovaný), utkání Vyšehrad–Baník Sokolov ze dne 10. 8. 2019. Káník měl předat Rogozovi 100 000 korun, který neupřesněnou částku nabízel obviněným Houdkovi, Myškovi a Petru Klupákovi, kteří byli nominováni k uvedenému utkání jako rozhodčí.
Státní zástupce čte velice, velice rychle. Nelze se divit. Obžaloba má přes 80 stran…
Státní zástupce čte z obžaloby zápasy, které měli obvinění ovlivnit „vedeni společným úmyslem ovlivnit“. Jako první zmiňuje utkání SC Olympia Radotín - Fotbalový klub Dobrovice (ČFL) ze 4. 5. 2019. Ovlivnění mělo jít ve prospěch Dobrovic a dopustiti se ho měli Berbr, Grímm, Káník, Rogoz a FC Slavoj Vyšehrad. A dále Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad měli ovlivnit duel ČFL Vyšehrad - Jiskra Ústí nad Orlicí z 25. 5. 2019.
Nyní Scholle hovoří o ovlivnění výsledku ve prospěch Vyšehradu v zápase se Živanicemi. „Obžalovaný Berbr po osobní schůzce s Rogozem využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě požadavků obviněného Rogoze a obviněného Hájka, kterého předem vybral jako rozhodčího uvedeného zápasu, udělil telefonicky pokyn Václavu Kohoutovi, členovi Komise rozhodčích řídící komise pro Čechy, který vypisoval nominace rozhodčích na jednotlivá utkání, aby na výše uvedené utkání nominoval jako hlavního rozhodčího obviněného Hájka a dále asistenty rozhodčích Lukáše Raplíka a Gabrielu Hanákovou, v úmyslu usnadnit možnost ovlivnění tohoto zápasu nabídkou úplatku ze strany obviněného Rogoze.“ A také popsal, že Berbr po rozhodčích Hájkovi požadoval ovlivnění zápasu, jemuž nabídl nespecifikovanou částku peněz.
Vypadá to, že všichni obžalovaní celkem poctivě poslouchají řeč státního zástupce, Berbr působí nezúčastněně, hledí do země a na Scholleho se vůbec nedívá.
Státní zástupce Jan Scholle praví: „Obžalovaní Roman Berbr, Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz v období nejméně od května 2019 do června 2020, na různých místech České republiky, po předchozích vzájemných dohodách vyvíjeli soustavnou společnou činnost s úmyslem získat neoprávněný majetkový či nemajetkový prospěch pomocí narušení regulérnosti a řádného průběhu fotbalových utkání soutěží pořádaných Fotbalovou asociací České republiky, IČ 004 06 741 (dále jen „FAČR“), a to České fotbalové ligy a Národní ligy."
A pokračuje: „Roman Berbr jako tehdejší II. místopředseda Výkonného výboru FAČR činnost skupiny řídil a umožňoval její fungování v úmyslu upevnit si vazby, které mu zajišťovaly udržení vlivu a jeho funkce ve FAČR, tak, že za účelem prosazování svých mocenských a ekonomických zájmů ovlivňoval ze svého faktického dominantního postavení ve FAČR nasazování rozhodčích na jednotlivá vybraná utkání České fotbalové ligy a Národní ligy dle požadavků obviněného Romana Rogoze, který vystupoval jako sportovní ředitel FC Slavoj Vyšehrad a.s., v zájmu této společnosti."
Postupně Scholle přechází ke konkrétním skutkům.
Státní zástupce Jan Scholle začal se čtením obžaloby.
Soudce seznamuje přítomné s plánem jednání. „Není to běžné jednání, je tu vysoký počet osob,“ říká. Objasňuje, že dnes proběhne čtení obžaloby, pak přijdou na řadu jednotlivá dílčí vyjádření obžalovaných o tom, kdo a jak hodlá vypovídat. Zda vypovídat bude, či nikoli. „Jakmile budeme znát tyto základní informace, připravíme časový harmonogram, který se bude týkat výpovědi jednotlivých obžalovaných,“ říká soudce Žák. „Během prvního týdne nebudou vyslechnuti všichni,“ dodává. Na Berbra by měla přijít řada jako na prvního – není však jisté, že dnes.
Stále probíhají procedurální záležitosti. Berbr teď prohodil pár slov s Káníkem, Rogoz mrknul na jednoho z právních zástupců, mezitím soudce Žák zjišťuje, zda jsou všichni obžalovaní přítomní.
Téměř všichni obžalovaní přišli k soudu řádně ustrojení, v košili a saku, jediný Martin „Chřestýš“ Svoboda má na sobě barevný pruhovaný svetr.
Soudce Mgr. Vladimír Žák právě zahajuje první den soudního procesu. Klíčové postavy případu sedí po levé ruce soudce pěkně vedle sebe - Tomáš Grímm se statusem spolupracujícího obviněného, vedle něj Roman Berbr, Michal Káník a Roman Rogoz.
Do budovy okresního soudu dorazil hlavní aktér Roman Berbr. Krátce po něm i Roman Rogoz. Obžalovaní se svými právními zástupci v úzké chodbě stojí před soudní síní. Lehce zarostlý Berbr s tváří pokerového hráče nedal znát jakékoliv emoce.
Návrhy trestů
Nepodmíněně
Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR
Za co: podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěra, účast na organizované zločinecké skupině
Navržený trest: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 6 000 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let
Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu
Za co: podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině
Navržený trest: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 350 000 korun
Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář
Za co: pomoc k podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině
Navržený trest: 4 roky ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 504 000
Podmíněně
Tomáš Grímm, bývalý rozhodčí, Jan Cihlář, bývalý rozhodčí, Robert Hájek, bývalý rozhodčí, Jiří Houdek, bývalý rozhodčí, Marek Janoch, bývalý rozhodčí, Jiří Kabyl, bývalý delegát, Zdeněk Koval, bývalý rozhodčí, Jiří Kříž, bývalý rozhodčí, Jiří Musil, bývalý rozhodčí, Michal Myška, bývalý rozhodčí, Martin Pýcha, manažer, Miroslav Skála, bývalý rozhodčí, Martin Svoboda, zákulisní hráč, Jana Štychová, bývalá rozhodčí, Petr Tarkovský, prostředník, Martin Uvíra, bývalý hráč, Miloš Vitner, bývalý rozhodčí, Pavel Vlasjuk, bývalý rozhodčí
(…)
FC Slavoj Vyšehrad, a.s., fotbalový klub, peněžitý trest 900 000 korun
