Soud s Berbrem: Odmítání viny, útok na Fouska a spol. a popis vazby
Dlouhý pátek s Romanem Berbrem zakončil přes rok trvající soudní líčení v kauze uplácení rozhodčích, ovlivňování výsledků a zpronevěry. Už zbývá „jen“ rozsudek. Hlavní obžalovaný přednesl před soudem v Plzni závěrečnou řeč až pozdě odpoledne. Obhajobu v trestní kauze, za kterou mu hrozí 7 let vězení a vysoká pokuta, za něj splnili právníci. Berbr stočil pozornost jinam – pustil se do stávajícího předsedy asociace Petra Fouska, který se proti výrokům, které zazněly u soudu, tvrdě ohradil. Dění u Okresního soudu v Plzni jsme sledovali ONLINE.
Líčení na Okresním soudu v Plzni začalo v devět ráno a trvalo téměř do šesti do večera. Protáhlo se déle, než je běžný jednací den. Soudce Vladimír Žák chtěl za každou cenu uzavřít rozsáhlý případ tak, aby v polovině června mohl padnout rozsudek. Jednání nepřesunul na jiný termín ani ve dvou momentech, kdy v síni vypadl elektrický proud. Účastníci museli opustit místnost a čekali, kdy a zda vůbec bude možné v jednání pokračovat.
Berbr si k řečnickému pultíku stoupl až mezi posledními, technické problémy přerušily jeho řeč zhruba v polovině. Hlavní obžalovaný a někdejší první boss českého fotbalu se nenechal rozhodit a řekl vše, co chtěl. Od svého případu nakročil jinam, přesně tam, kam potřeboval. Zacílil na stávající vedení asociace, konkrétně na předsedu Petra Fouska a místopředsedu Jiřího Šidliáka.
„Místopředseda Šidliák s předsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy se Sport Investem za dva miliony korun, když měla smlouva automaticky končit za rok zdarma. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Vyhodili z okna dva miliony korun a podepsali novou smlouvu se Sport Investem za osmnáct milionů. Ani jeden z nich to neřekli výkonnému výboru, mohli způsobit FAČR škodu celkem za dvacet milionů. Tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ spustil Berbr směrem ke svým nástupcům ve vedení českého fotbalu.
Zda a do jaké míry mluvil pravdu, těsně po jeho výrocích přesně rozklíčovat nejde. Nicméně o problémech na svazu se v zákulisí mluví delší dobu, Fousek nemá vůbec pevnou pozici. Ze Strahova přišla reakce takřka okamžitě.
„Osočovat nynějšího předsedu a místopředsedu FAČR z nějakých nekalostí vnímám jako snahu odvést pozornost od mediálně velmi sledované vlastní kauzy. Není to žádné překvapení, je to tradiční účelový styl Romana Berbra a pokus o diskreditaci, který uplatňoval vždy, ať už ve fotbalových funkcích, nebo teď po dobu projednávání svého případu,“ vyjádřil se Fousek.
Berbr si dal záležet, aby jeho slova vyřčená během závěrečné řeči rezonovala. Zatímco jiným obžalovaným bylo v soudní síni hůř rozumět, mluvil jako vždy srozumitelně, pevným, přesvědčivým hlasem.
„Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší je vyžádat si je na FAČR i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z FAČR a ze STESu bez vědomí výkonného výboru,“ zdůraznil Berbr.
Podobné spekulace vedení ze Strahova odmítá. „Nařčení z vyvádění peněz z FAČR a STES právě od tohoto člověka je opravdu bizarní. V aktuálně probíhajícím řízení je obžalován ze zpronevěry prostředků Plzeňského krajského fotbalového svazu, brzy bude nařízeno hlavní líčení v kauze Dezinfekce, kde je rovněž hlavním obžalovaným, a o vrácení neoprávněně vyplacených odměn v řádu milionů korun je žalován společností STES. Víc tak snad ani není třeba dodávat, tyto pořádky se nevrátí,“ doplnil místopředseda za Moravu Jiří Šidliák.
Berbr hovořil zhruba hodinu a navázal na své tři právníky. Ve zkratce – zpochybnili výpovědi svědků (především bývalého sudího Tomáše Grímma), kteří přijali dohody o vině a trestu, odmítli důkazy, které přednesl na minulých líčeních státní zástupce Jan Scholle. Třetí Berbrův advokát Tomáš Gřivna vystoupil po polední pauze a odmítl finanční machinace na Plzeňském svazu.
Gřivna na závěr navrhl verdikt, jak ho vidí obhajoba: „Návrh našeho rozhodnutí, dle toho, co jsem řekl, že chybí přímý důkaz o vině, je, aby soud obžalovaného zprostil viny ve všech bodech obžaloby a přistoupil k náhradě škody pro obžalovaného.“
Berbr hraje o hodně, státní zástupce mu navrhuje sedm let ve věznici s ostrahou a peněžitý trest 5,55 milionu korun. „Koho bych se z pozice místopředsedy asociace pokoušet uplácet? Rozhodčí v lize, to asi nejde. Komisi rozhodčích? Tu českou, co patřila pode mě a zasedali v ní lidé, které jsem si vybíral? Stoprocentně vím, že jsem nepotřeboval nic někomu dávat nebo něco slibovat,“ sdělil mimo jiné u soudu, kam chodil na všechna jednání osobně celý rok.
Hluboké jizvy v něm zanechalo zatčení a pobyt ve vazbě, které před soudem barvitě vylíčil na úplný závěr. Nejvíc ale zmiňoval aktuální situaci na Strahově, byť to v očích soudu nemá žádný vliv při posuzování aktuálního případu.
„Výkonnému výboru říkají samotní členové nevýkonný výbor, je tam totální chaos, pije se v reprezentaci, pije se mezi rozhodčími, vedení není schopné sehnat žádné peníze. Fousek a Šidliák zřejmě odčerpávají peníze ze STES a FAČR. Fevoluce se rozpadá, peníze nejsou, pracovníci nejsou, nikdo nic neřídí, ale stále se najdou novináři, kteří hledají problém ve mně,“ prohlásil Berbr.
Před soudem včera nevystoupil se závěrečnou řečí pro obžalované sám. Možnosti posledního slova využil například Roman Rogoz, jemuž hrozí dokonce 7,5 roku ve vězení.
„Nevím, jak dokazovat nevinu nebo jiné chování, když je spis postavený jednostranně. Byli jsme na začátku odsouzeni prostřednictvím médií. Nezbývá mi než doufat, že jejich tlak nedopadne na senát. Neumím vrátit čas, přišel jsem o to, co jsem miloval. Slova o mafii jsou přehnaná, ohrožují celou moji rodinu,“ zmínil někdejší funkcionář Vyšehradu.
Verdikty v rozsáhlém případu oznámí Vladimír Žák s největší pravděpodobností ve středu 19. června. Na závěr „dlouhého“ pátku ale připustil, že vzhledem ke komplikovanosti celé kauzy slíbený termín nemusí stihnout.
Navržené tresty:
Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR:
Navržený trest za podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěra, účast na organizované zločinecké skupině: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 5 550 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let.
Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu:
Navržený trest za podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 7,5 roku ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 350 000 korun.
Jídlo jako z misky pro psy. Kauza na zakázku, řekl Berbr
Ke konci své závěrečné řeči ROMAN BERBR popsal podmínky ve vazbě, své psychické potíže po propuštění a prohlásil, že kauza vznikla na zakázku.
Vazba: Lžíce na krájení chleba
„Dvě kovové postele nad sebou, jedno kovové umyvadélko, protékající WC neskutečně páchnoucí po celý den. Stolek, kovová židle. Na posteli tři koženkové osmicentimetrové rozřezané matrace, nic pod hlavu. Když roztáhnete ruce, dotýkáte se obou zdí. Pouze ledová voda, jídlo vždy jen z plastové kulaté misky jako pro psy. Máte k dispozici jediný nástroj, lžíci. Tou jste krájeli i chleba, zkuste si to doma, nakrájet takhle čtvrtku chleba. Nemáte šanci se vyspat, o společné koupelně raději nebudu hovořit, jsou tady dámy. Ještě zmíním takzvané vycházky. Strčí vás do betonové buňky. Čtyři kroky doleva, pak ještě čtyři doleva. Chodíte naslepo, hodinu jako lev. Kdyby se vám chtělo v té době na toaletu, máte smůlu. Jste stále sám v betonové cele menší než vaše koupelna. Čas je váš nejhorší nepřítel, drtí vás myšlenky, honí se vám v hlavě třicetkrát za den sebevražda. Přemýšlíte, kde a jak to udělat, aby vás už nenašli. Vzpomínáte na své blízké, manželku, dceru, vnoučata. Zkuste se zavřít do koupelny na hodinu a poznáte, jak je ta hodina dlouhá. Je to devastace psychiky, devastace svalů.“
Propuštění: Rok záchvaty paniky
„Trvalo mi víc než rok, než jsem přestal mít záchvaty paniky, do zaměstnání jsem se vrátil po půl roce a žádný zázrak to nebyl. Psychiatr mi řekl, že vazba je druhým největším stresem pro normálního člověka, první je smrt vlastního dítěte. Stále nejsem stoprocentní, není mi padesát. Není jednoduché si udržovat zdraví, není jednoduché už vůbec nic. Pro vás je vazba jenom slovo. Přišel jsem o soukromí, ohromné peníze, kdy se k vám zády otočí odběratelé, banky mi vypověděly úvěry. Člověk je prý nevinný do té doby, než je pravomocně odsouzen. Takhle to není. Jste odsouzený okamžitě. Prostředím, nemáte šanci vůbec na nic. Policie a státní zastupitelství vás zničí od prvního okamžiku.“
Podezření: Případ udělaný na zakázku
„Celý případ byl udělaný státním zastupitelstvím na zakázku. Vezměte v potaz pomstychtivost. Měl jsem doporučit výměnu rozhodčích ve třech utkáních a údajně zpronevěřit peníze, obrázek si udělejte sami. Vezměte v potaz, co jsem jako člověk musel zažít za to, že jsem dal pokyn k výměně rozhodčích. Hlas každého člena senátu má stejnou váhu, pamatujte na to, až o mně budete rozhodovat. Jsou zde lidé, kteří mají většinu aktivního života ještě před sebou, já už bohužel ne. Děkuji, že jste mě poslouchali a snad i vnímali.“
Zprávy ze dne 19. října 2023
Soudce: „Kdy jste se dozvěděl o problémech, které by mohly v souvislosti s ovlivněním zápasů existovat?“
Malík: „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení FAČR se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“
Malík je vyzván, aby popsal své působení ve fotbale v dotčené době, tedy v letech 2019 a 2020. Vysvětluje, že byl předsedou FAČR a ředitelem STES. „Co se týče Slavoje Vyšehrad, jsou to věci, které jsem neměl v gesci, stejně jako jsem neměl v gesci hospodaření Plzeňského KFS.“
Začíná výpověď svědka Martina Malíka, bývalého předsedy FAČR z dob nejsilnějších Berbrových časů.
Výslech Petra Fouska skončil. Nyní je přestávka do 12.00, vypovídat bude bývalý předseda Martin Malík.
Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“
Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.
Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“
Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.
Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“
Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.
Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.
Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“
Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“
Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“
Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.
