Nová aréna nadchla i legendu. Povedlo se to, těšilo Holíka. Čachotský se nemohl dočkat
Legendární útočník Jiří Holík byl na tribuně dojatý. A Tomáš Čachotský, lídr současného týmu, nedočkavý. „Stojí s báglem na zádech u menší haly a ptá se, jestli už se můžeme stěhovat do kabiny,“ líčil s úsměvem jednatel klubu Bedřich Ščerban krátce před pátečním tréninkem Dukly ve fungl nové Horácké multifunkční aréně. V sobotu se v ní uskuteční první duel Maxa ligy. Dorazí Berani ze Zlína. V lednu by měla Vysočina hostit tenisový Davis Cup a v první polovině příštího roku nejspíš i seniorskou hokejovou reprezentaci. K tomu volejbal, basketbal a také hudební koncerty.
V pátek dopoledne kmitají po hale lidé v montérkách i v civilním oblečení. Kolem vidíte spoustu nedodělků, v šatnách, na chodbách i toaletách. Přesto vládne v Jihlavě nadšení. Sedmiletá dřina na aréně, v níž bude doma slavná Dukla, se řítí do finiše. Vše se bude dolaďovat za pochodu. Zkušební provoz byl prozatím naplánován na rok. S hokejem se začne už v sobotu. „Opravdu se to moc povedlo. Jsem velmi příjemně překvapený. Musím smeknout,“ kochal se Jiří Holík, někdejší dlouholetý reprezentant a jedna z hlavních postav historie klubu.
Po deváté hodině ráno se usadil na pohodlné rudé sedačce a koukal se na velkou multifunkční kostku nad ledem, kde běžely záběry z výstavby arény a poté vizuální představení, co všechno moderní stánek dokáže. S dobou, kdy na promrzlých zimácích hokejem bavil diváky on, se to absolutně nedá srovnat. Udivila ho například informace, že je v zázemí jednadvacet kabin.
„Hokejistům určitě pomůže, když budou mít dobrou kabinu a regeneraci. Každý chce hrát v pěkném baráku,“ uvedl Holík. „Jsem tady poprvé, musím si co nejrychleji zvyknout. Na mantinely, plexiskla. Led je o něco měkčí než na malé hale, kde jsme doteď trénovali. Hřiště je o dva metry delší. Nezdá se to, ale je to dost,“ srovnával útočník Čachotský.
Slavného jihlavského odchovance Jiřího Holíka přepadla během pátečního dopoledne chvilka nostalgie. „Spousta mých spoluhráčů a kamarádů už tu není,“ povzdechl si jednaosmdesátiletý vitální chlapík. On se té slávy dožil, nenechá si ujít ani premiéru se Zlínem. „Už zbývá jen dostat se do extraligy, přeju jim to,“ připomněl primární ambici pro nejbližší budoucnost a následně zamířil k zubaři. „Postavili jsme výborný tým a jdeme za svým cílem,“ přislíbil Ščerban, dlouholetý výkonný šéf Dukly.
Plánovaný rozpočet 2,2 miliardy korun se dodržel
Když v deset dopoledne vyjel Ujčíkův soubor na upravený led zámořských rozměrů s nalepenými reklamami, kapitán Tomáš Čachotský u střídačky nadšeně pronesl: „Je to krásné. Takové koloseum.“ Ve třiačtyřiceti letech se mu splnil sen. Zahraje si v luxusním prostředí. Harcování po Pelhřimově odzvonilo, po tréninku už se borci stěhovali do své prostorné šatny, vonící novotou.
Během přípravy na Zlín si zvykali na užší kluziště, unikátní LED mantinely a světlo, které může činit problém hlavně brankářům. Aréna byla oficiálně předána provozovateli teprve ve čtvrtek, všechno probíhá hekticky. Přesto ze zainteresovaných sálá nadšení, že se složitá stavba chýlí zdárně ke konci.
Zájem o vstupenky je obrovský, nicméně první zápas uvidí jen zhruba dvě tisícovky permanentkářů. Z bezpečnostních důvodů. „Poslední tři dny zažíváme úplné peklo. Pořád někdo volá, jestli by nešlo vytisknout lístek,“ popsal jednatel Ščerban. „Není žádná sranda jít po třech dnech do ostrého utkání,“ ulevil si.
Žádná „sranda“ se nekonala ani předtím. „Překážek bylo tolik, že by vydaly na knihu a možná i dokumentární film,“ mínil manažer stavby a městský radní David Beke. „Byly situace, kdy jsme padali na hubu,“ doznal. Nejvíce hrdý byl na to, že se dodržel plánovaný rozpočet ve výši cca 2,2 miliardy korun. To považuje v dnešní době skoro za zázrak. „Tohle je výzva pro ostatní, kterou bude těžké zopakovat,“ tvrdil. Jeho slova poslouchal také primátor Petr Ryška. „Je to nejviditelnější úspěch za mé éry,“ řekl.
