Ručinský: Jágr bude dál stoupat. Ale je za tím hrozně moc dřiny
PŘÍMO Z FLORIDY | Také on sledoval jeho představení s obdivem. „Jarda je tam, kam patří. A věřím, že bude ještě v historii stoupat,“ tvrdí Martin Ručinský, dlouholetý Jágrův kamarád a zároveň generální manažer českého týmu pro Světový pohár. Teď pobývá v Miami a s 44letou legendou zajde na večeři. Zazní i téma reprezentace, ale platí, že bývalého spoluhráče do ničeho tlačit nebude.
Hokej na Floridě Martin Ručinský dlouhodobě sleduje a dobře vidí, jak ho český velikán pozvedl. „Od té doby, co Jarda přišel, se zájem zvýšil,“ říká někdejší útočník, jenž kariéru ukončil po minulé sezoně. Ve 44 letech. Tedy ve věku, kdy jeho parťák stále válí a obelhává čas. Aktuálně tráví čas na Floridě, s Jágrem se co nevidět setkají.
Co jste říkal na způsob, jakým ovládl utkání s Winnipegem a po dvou gólech se stal třetím nejlepším střelcem NHL všech dob?
„Sledoval jsem to v televizi. A co k tomu říct? To snad ani nemá cenu komentovat. (pousměje se) Jarda prostě dokázal, že oprávněně patří k těm největším velikánům v historii. A věřím, že bude ještě stoupat. Moc mu to přeju a doufám, že bude hrát ještě dál, aby se posunul co nejvýš.“
Jágr v zápase dominoval jako za starých časů, nemyslíte?
„Na Floridu koukám často a tohle byl asi jeho nejlepší zápas v sezoně. Sedlo mu to skvěle, bral to na sebe. Nevím, jestli ho hnala dopředu vidina, že by mohl překonat Bretta Hulla, ale hrál výborně. Klobouk dolů.“
Na Floridě se často pohybujete, vnímáte, že tam hokej prožívá boom?
„Určitě ano. Lidi, které znám, určitě registrují, že taková legenda za Panthers hraje. Celkově Jarda hokej na Floridě neskutečně pozvedl. Předtím to bylo takové polomrtvé hokejové město, ale od té doby, co přišel, to šlo nahoru. O hokej je daleko větší zájem, všichni vnímají, koho mají v týmu. Obdivují nejenom to, že Jarda pořád hraje, ale hlavně jak. Podle mě je nejlepším hráčem Panthers, bez něj by nebyli tam, kde jsou.“
Podepisuje se na větším zájmu i to, že se Panthers v sezoně daří?
„To jo, mají vynikající sezonu. Už na konci minulého ročníku pokukovali po play off, i když to ještě nevyšlo. Ale teď to mají skvěle rozjeté. Není to úplně hokejové město, ale díky Jardovi to přitáhlo daleko více lidí.“
Myslíte si, že až se do sestavy vrátí Barkov, Huberdeau a další, tak má Florida na to, aby udělala pronikavý úspěch v boji o Stanley Cup?
„Těžko říct, může se stát cokoliv, play off je ošidné. Mají hodně mladý tým, před dvěma lety ho začali budovat, ti mladí kluci tolik zkušeností z vyřazovacích bojů nemají. Ale může se stát cokoliv. Pokud by neuspěli, i tak si myslím, že někoho hodně potrápí. Mohou se dostat daleko, dopředu člověk neví. Ale spíš podle mě hlavně budou nabírat zkušenosti do dalších let. Protože tým je opravdu hodně mladý. I tak se ale může stát cokoliv.“
Vy sám jste hrál do čtyřiačtyřiceti let, takže dokážete jako nikdo jiný ocenit, na jaké úrovni Jágr pořád hraje...
„V tomhle věku to není fakt žádná sranda. Tělo je opotřebované. Končil jsem ve stejném věku, jako je teď Jardovi, ale hrál jsem extraligu. On pořád válí v NHL, v nejlepší lize světa. Takže to je něco jiného, o to je to obdivuhodnější. Opravdu před ním smekám. Normální člověk si to ani nedokáže představit, ale sám vím, jak je to náročný. Nastupují proti němu mladí kluci, rychlí, plní energie. Jarda si to hraje podle svého, ale pořád výborně. Dokazuje extratřídu. Ale stojí za tím hrozně dřiny. To si málokdo dokáže představit.“
Na Floridě jste poté, co jste skončil s kariérou, poměrně často. Takže vytáhnete občas s dalším kamarádem Petrem Nedvědem také Jágra někam večer ven?
„Několikrát jsme se domlouvali, že zajdeme, ale není to sranda. Miami je docela daleko od místa, kde oni hrajou, takže i když si něco naplánujeme, Jarda si jde většinou lehnout, protože program je náročný. Ale určitě někam zajdeme. Jsme domluvení na večeři.“
Jágr má reprezentaci pořád co dát
Budete s ním mluvit nejen jako kamarád, ale i jako generální manažer pro Světový pohár. Stále platí, že na něj nebudete naléhat? Nebo poté, co všichni viděli, jak stále dokáže hrát, ho budete více přemlouvat, aby si ještě konec v národním týmu rozmyslel?
„Nic se nemění, mluvil bych s ním stejně, i kdyby se žádný zápas proti Winnipegu nehrál. Jardu znám skvěle nejen jako hokejistu, ale i jako člověka. Vím, že kdyby měl chuť, tak nároďáku má pořád co dát. I v jeho věku, v jeho případě je to jenom číslo. Dokázal to už několikrát, naposledy na šampionátu v Praze, kdy to byl náš nejlepší hráč. Je jedno, kolik je mu, přínos pro tým má pořád neskutečný. Takže s ním na téma reprezentace budu mluvit. Ale jenom tak nezávazně, nic nebudu hrotit.“
Nedávno se znovu vyjádřil, že s návratem nepočítá.
„To jsem zaregistroval. Normálně si popovídáme. Ani ne tak z pozice nějakého manažera, ale normálně kamarádsky. Každopádně ho do ničeho tlačit nebudu. Vím z vlastní zkušenosti, že když mě někdo někam tlačil, neměl jsem to rád. Takže ani jemu to dělat nebudu. Prostě si popovídáme.“
Byl byste rád, kdyby si to rozmyslel a na Světový pohár se vydal?
„Byl bych strašně rád. Ale když ne, budu respektovat každé jeho rozhodnutí.“
Není kam spěchat, už dopředu jste říkali, že jeho jméno v první várce, kterou musíte zveřejnit na začátku března, nebude.
„Přesně tak, potom je dost času do prvního června. Sám Jarda musí vědět, jestli by měl chuť se na turnaj nachystat, nebo jestli radši léto věnuje přípravě na sezonu. Je to čistě na něm. Nikam ho netlačím, jen si o tom normálně popovídáme. Nejenom já si myslím, že má pořád reprezentaci co dát, byl by velice platným hráčem. Takže bych si moc přál, aby na Světovém poháru hrál, ale všechno záleží jenom na něm. Sám nejlíp ví, co má udělat.“
Nepřepadá vás nostalgie, že už u hokeje nejste jako aktivní hráč?
„Ne tolik hráčů mělo to štěstí, aby hrálo tak dlouho, ale všechno jednou končí. Můj čas se naplnil. Ať to bylo ze zdravotní stránky, nebo kvůli tomu, že už bych možná těžko hledal motivaci. Splnil se mi sen, který jsem měl odmalička, s Litvínovem jsme vyhráli titul. Takže do další sezony už by to bylo všechno tak na hraně, nebylo by to ono.“
Jistě byste i Jágrovi přál, aby jednou zažil konec kariéry po velkém vítězství. Třeba ve Stanley Cupu.
„To by byla paráda. Už jenom z respektu, který k němu mám, bych mu to moc přál. I za to, co udělal nejenom pro český hokej, ale celkově. Považuju se za dítě štěstěny, ne každý má tu šanci završit kariéru jako já. Konce bývají všelijaké, mně se podařilo, že jsme vyhráli s Litvínovem, tedy ve městě, ve kterém jsem vyrůstal. Byl to pro mě hrozně silný moment. Jardovi přeju, aby si ještě sáhl na Stanley Cup. Zaslouží si to, bylo by to něco nádherného.“
