Není nervózní ani natěšený. Plně si uvědomuje situaci, v jaké je. Až čas ukáže, jestli se Patrik Eliáš v NHL znovu objeví, nebo ne. „Teď dělám všechno pro to, aby se to povedlo, ale jestli by mě operované koleno mělo bolet, tak ukončím kariéru,“ přiznává.
Takže jste připravený i na variantu definitivního konce?
„Člověk se může připravit, jak chce, ale v realitě asi nějakou chvíli trvá, než se s tím vypořádá a nejede na úplně jiný režim. Ale myslím, že připravený jsem, ovšem vím, že to nebude jednoduché.“
Té prázdnoty se nebojíte, nebo máte v hlavě nějaký program, který vás zaměstná?
„Baví mě sportovat a operaci kolena jsem podstoupil hlavně z důvodu, abych mohl být aktivní po zbytek života. Už předtím jsem nemohl chodit na tenis, nemohl jsem jezdit na kole po horách… I z tohoto důvodu se nechci vrátit, když bych cítil bolest, budu rozumný. Vzhledem k mému vztahu ke sportu si najdu takový program, aby mě nebo celou rodinu konec kariéry nerozhodil.“
Vy pomýšlíte na návrat do NHL, ale hodně hráčů už kolem třicítky špatně shání práci. Vnímáte to, jak se liga změnila?
„Ano, hodně. Já jsem o sobě začal dávat znát kolem čtyřiadvaceti let, v té době jsme vyhráli Stanley Cup, byli v dalším finále, druhý rok jsem skončil třetí v bodování za Sakicem a Jardou, tohle kdyby se stalo teď, tak podepíšu kontrakt na deset let za osm milionů ročně… Já tehdy ale musel držet pusu a čekat, až mi bude třicet a stanu se volným hráčem. Doba se strašně moc změnila a mladí kluci dostávají prostor, a musím říct, že právem, fakt jsou dobří. Nyní jsou hokejisté všestranní a atletičtí, teď neexistuje to, jako když jsem začínal já, že polovina týmu jsou řízci, co mají nad sto kilo a neumí pomalu ani bruslit. Už v roce 2000 jsem si říkal, jak se hokej změnil od devadesátých let, ale teď jsme zase někde jinde.
Ale chcete se vrátit. Proč?
„K návratu mě žene i nový trenér John Hynes. Měl jsem ho rok, odehrál jsem pod ním šestnáct zápasů a sledoval jsem ho i z té pozice, kdy jsem byl zraněný. Pozoroval jsem, co dělá na ledě, jak se chová k hráčům, co od nich vyžaduje. Jeho styl hry je úžasný, má ho perfektně propracovaný, hraje rychlý, ofenzivní hokej, ve kterém klukům dává do rukou možnost být úspěšný a zároveň si hru užít. Zase je i tvrdý v tom, aby minimalizoval počet chyb, a hráči dodržovali to, co mají. Strašně mě mrzí to, že jsem pod ním nehrál, když mi bylo třeba třicet, bylo by to úplně o něčem jiném. Hlavně Hynesovi šlo možná víc o herní projev než o výsledky.“
Celý rozhovor s Patrikem Eliášem o Pavlu Zachovi a šancích českého týmu na Světovém poháru čtěte ve čtvrtečním vydání Deníku Sport.
Elektronickou verzi si můžete přečíst ZDE>>>
Deník Sport v čtečce přímo ve vašem počítači objednávejte zde, nebo přímo na www.isport.cz/epaper >>
Deník Sport v App Storu pro mobily a smart phony se systémem iOS (Apple) stahujte zde >>
Deník Sport v Google play pro mobily a smart phony se systémem Android stahujte zde >>
