Chtěl o něm hodně mluvit a chválit ho. Legendární bek Chris Chelios ale žertoval, jak to moc nejde, protože nedovede vyslovit jeho příjmení. Filip Hronek udělal na Detroit během roku za mořem slušný dojem. „Bylo hrozně cenné poslouchat připomínky od lidí jako Chris Chelios, Shawn Horcoff nebo Jirka Fischer,“ říká devatenáctiletý ofenzivní obránce z Hradce Králové.
Vlastně má padla až teď, v červenci. Všechno začalo před rokem kempem v Detroitu, který Filipa Hronka draftoval. A skončilo před pár dny, kempem, který udělal tečku za parádní sezonou. V juniorce sbíral víc než bod na zápas, pak se přesunul na farmu, kde s Grand Rapids vyhrál AHL. Poslední tečka? Dorazil na development kemp, kde slyšel: Zlepšil ses, paráda.
Máte teď hodně dobrou náladu?
„Nemám z kempu úplně špatný pocit. Byl to dobrý, trochu jiný než před rokem. Máme nového development kouče Shawna Horcoff, takže to bylo zase celé jiné a zajímavé, připravil na nás i pár novinek oproti loňsku, měli jsme tam například speciální trenéry na dovednosti.“
Je pak hodně příjemné, jak se chvála hrne ze všech stran? Trenér Detroitu Jeff Blashill třeba na rovinu vypálil, jak jste vy a Fin Vili Saarijärvi udělali velký pokrok a jste budoucností organizace.
„Potěší, když vás někdo pochválí. Musím pořád makat, aby to takhle šlo dál a postupně se třeba objevila nějaká šance se prosadit i nahoře v Detroitu.“
Legendární bek Chris Chelios na oko brblal, jak se nedá vyslovit vaše příjmení. Už se ho naučil?
„No, s našimi jmény mají trochu problém. (usměje se) Oni nám pak radši říkají přezdívkou nebo křestním jménem, příjmení radši moc nepoužívají. A u mě je to obzvlášť problém, jak máte za sebou písmena HR, blbě se to Američanům vyslovuje.“
Nebylo zvláštní, že vám najednou radí chlap, který vyhrál třikrát Stanley Cup a v NHL odehrál přes 1600 zápasů?
„Bylo strašně cenné od takových lidí poslouchat připomínky. Najednou před vámi stojí bývalé hvězdy NHL, právě Chris Chelios nebo Shawn Horcoff a Jirka Fischer. Ani si nemusíte číst, co všechno mají za sebou, ale poznáte to, jakmile promluví, každá jejich věta má hlavu a patu.“
Sedne si mladý hráč z takových osobností nejdřív na zadek?
„Spíš před nimi každý chce ukázat, co dovede a jak je dobrý. Kdybyste si sedli na prdel, asi by to nebylo úplně dobře. Naopak je skvělá motivace, když vás sledují právě oni.“
Nastínil vám Horcoff, jak by měla vypadat vaše nejbližší budoucnost u Red Wings?
„Snad bych měl hrát už celý ročník na farmě. Potřebuju podávat stabilnější výkony, chtěl bych udělat dobrou sezonu v AHL, odrazit se nahoru.“
Je snadné se smířit s tím, že v Detroitu šance v NHL přijde klidně až za pár let?
„Je to trochu specifická organizace, není moc hráčů, kteří udělají první tým rovnou, jak je to třeba občas jinde. Většinou si musíte počkat.“
Dylan Larkin, jenž se prosadil v nabitém útoku, je jenom jeden...
„Právě. A před ním to dokázal v Detroitu už jenom Jirka Fischer. Aby se někdo v takhle mladém věku dostal hned do kabiny Red Wings, je docela unikátní. Hlavní je trpělivost, ale s tím počítám. Často se navíc stalo, že hodně hráčů z farmy Detroitu pak odešlo v nějakém trejdu pryč a hned nastupovali v NHL. Vidíte, jak se tam svoje hráče snaží nachystat, co nejlépe to jde. Je to taková hokejová vysoká, kde se naučíte strašně moc věcí.“
Vy jste slyšel, že jste za rok v Americe udělal progres?
„Říkali mi to. Generální manažer povídal, že se některé věci zlepšily. Na druhou stranu, sám vím, že není ideální všechno, kdyby bylo, jsem už v NHL. Pořád mám před sebou hrozně moc práce, potřebuju dost dovedností zlepšit.“
Z juniorky si vás na konec sezony vytáhli na farmu.
Stálo za to být při tom, když tým porážel jednoho soupeře za druhým a pak v Grand Rapids vypukly obrovské oslavy triumfu v AHL?
„Byla to ta nejlepší věc, jakou jsem v hokeji zažil, úžasný zážitek. Oslavy byly náramné. Navíc všechno ještě umocnil fakt, že jsme v týmu byli tři Češi (ještě Tomáš Nosek a Martin Frk), užili jsme si to.“
V play off jste nedostal moc čuchnout. Ukázala se v tomhle politika Detroitu, že jste se u týmu měl hlavně učit?
„Asi to tak bude. V play off jsem se dostal do hry jenom dvakrát, jinak jsem byl připravený, kdyby se něco stalo. Už jen být s nimi a na kluky koukat, byl zážitek. Říkáte si, jakou má kanadská juniorka dobrou úroveň. Ale přijdete sem a všechno je ještě mnohem rychlejší, větší... Hlavně ten první zápas, do kterého jsem nastoupil, byla rána. Vnímáte vyšší tempo, silnější kluky proti vám.“
Chvíli zabere, než budete i v AHL sbírat bod na zápas jako v OHL?
„To rozhodně jen tak nepůjde. (směje se) Není to juniorka, hrajete už proti chlapům, jsou vyspělejší i takticky.“
Vašich 61 bodů v 59 zápasech za Saginaw Spirit ale docela zaujalo. Máte na hokej podobný pohled jako třeba Erik Karlsson? Vzadu občas nějaké okénko zůstane, ale vyplatí se situaci někdy risknout, když je šance vstřelit gól...
„Zhruba tak nějak to je, snažím se hodně podporovat útok, tlačit se dopředu, když to jde. Při tom se pak občas nějaká ta chybka vzadu stane, ale musíte se ji snažit pak zase rychle vyvážit něčím jiným, nebo se tomu snažit předcházet, dobře vyhodnotit situace, aby nepřišla. Na hře v obranné třetině jsem se snažil hodně pracovat, už to není tak divoké jako dřív. Nebo aspoň doufám.“
Je švédský ofenzivní ďábel Karlsson nejlepším obráncem na světě?
„Líbí se mi hodně, určitě je jeden z nejlepších. On a Brent Burns jsou úplná špička, nejsou nahoře jen tak, když se na ně koukáte, kolikrát nechápete, co všechno vidí, jakou mají nahrávku.“
Burnse draftovali do NHL jako útočníka, vy jste taky ještě poměrně nedávno hrál vepředu. K němu vlastně máte asi blíž, ne?
„Trochu jo. (usměje se) Ale rád se koukám na všechny tyhle beky, mají hrozně dobré věci. V Americe jsem bydlel u Tomáše Noska, koukali jsme spolu skoro na každý zápas play off NHL v televizi.“
Tam bylo studijního materiálu asi hodně...
„Snažil jsem se něco okoukat. Ale spíš u toho kroutíte hlavou.“
Jsou právě schopnosti Karlssona, Burnse, Josiho, Keitha a spol. v hlavě a jejich ohromném sebevědomí?
Vypadá, že nepřemýšlí, co by se mohlo stát, oni to rovnou provedou.
„Vidím to podobně, mají neuvěřitelné automatismy. Když mají puk na hokejce, tak je jejich jednání hodně intuitivní, rychle se rozhodnou, nic jim netrvá a v drtivé většině případů je to rozhodnutí správné.“
Může být vaše výhoda, že jste v mládeži začínal jako útočník? Instinkty budou jiné, nemusel jste poslouchat, žádné „couvej, stop, drž modrou“.
„Asi se to projevit může. Při hře dopředu by mi to asi pomoci mělo. Ale ta okénka vzadu... Potřebuju vymazat všechny chyby, které dozadu udělám. Práce tam je. Od toho byl dobrý třeba ten development kemp, neslyšíte jen to dobré, ale i věci, které nejsou úplně v pohodě. Říkají vám to borci, kteří hokej hráli, jejich rady mají smysl, do puntíku je pravda každá věta. To vám hodně rychle dojde.“
Nechtějí vás shazovat, ale jejich motivací je vyvíjet hráče?
„Přesně tak, každý chce hlavně pomoci, aby se hráč dostal na úroveň, která znamená, že můžete hrát v NHL. Řeknou, co děláte dobře, ale i to, co je špatně. Vy i ty nepříjemné věci potřebujete slyšet, jinak se nezlepšíte.“
