Jméno Michal Teplý už pár dnů řádně rezonuje. Stačilo pár kritických slov na adresu mladého reprezentanta z úst Filipa Pešána a dění v českém hokeji je vzhůru nohama. Devatenáctiletý útočník v těchto dnech bojuje o co nejlepší pozici u Chicago Blackhawks, s nimiž má platný kontrakt. Zda to bude stačit na sestavu pro rozjezd nového ročníku NHL, se uvidí. Z Větrného města jdou rozporuplné hlasy. Na druhé straně se Teplého zastává jeho osobní kouč. „Michal je pracant,“ hlásí Jan Ludvig z Kanady.
Šéftrenér svazu Pešán před pár dny bědoval: „Je přece naprosto nemyslitelné, abych musel zvedat hlas na Michala Teplého, který byl coby junior pozván na sraz velkého národního týmu a já ho musel okřikovat kvůli jeho přístupu k tréninku. Právě tohle je aspekt, ve kterém nám soupeři nejvíc unikají. V pracovní a ve společenské morálce. Velmoci řeší jen to, do jakého systému hráče vložit, my se zaobíráme strašnou spoustou nehokejových věcí okolo,“ narážel na údajně nedostatečný přístup 19letého talentu a nekompromisně dodal: „Byl jsem v šoku z toho, jak někteří hráči v tréninku vypadají, jak k tréninku přistupují. S tímhle materiálem pak chcete konkurovat Kanadě a Americe?“ bouchl pomyslně do stolu.
Pešán tím vyvolal velkou bouři v tuzemském hokejovém prostředí. Ale není bez zajímavosti, že například Ben Pope, reportér listu Chicago Sun Times, jenž je přítomen předsezonnímu kempu Blackhawks, referuje v podobném duchu. „Dva muži z kempu, které považuji za zklamání, jsou Michal Teplý a Matěj Chalupa,“ jmenoval české hráče. „Vypadali o poznání pomaleji než většina relativně horších bruslařů. Teplý byl bez námahy pokryt (obráncem) Chadem Krysem. Chalupa výrazně tápal s pukem,“ líčil Pope.
Je to dříč, zastává se Teplého Ludvig
Do tábora expertů, kteří se Michala Teplého zastávají, patří naopak Jan Ludvig. Muž, který měl v minulých letech Teplého na starost v rámci hokejového i mentálního doučování v Liberci. A i přes léto u sebe doma v Kanadě zdokonaloval jeho dovednosti, cílil na hráčovu práci s vůlí. „S Michalem jsem byl dva roky každý den na ledě v Liberci, měsíc u mě bydlel na baráku v Kanadě, takže si dovolím konstatovat, že jsem ho poznal. Je to dříč, pode mnou dřel jako kůň,“ chválí Teplého někdejší hráč New Jersey či Buffala.
Zvlášť v Kamloops, kde Ludvig nyní žije, si měl Teplý s dalšími hráči pořádně zafárat. „Čtyřikrát denně s mým synem a dalšími třemi libereckými kluky makal jak o závod. Večer jsme pak debatovali o životě, porovnávali si názory na hokej, na život. Všechno fantastičtí kluci, každý jiný,“ popisuje Ludvig.
Do hotového hráče má Teplý stále daleko, potenciál má ovšem značný. „Jen to z něj dostat,“ přeje si Jan Ludvig. „Tento proces může trvat roky. Ale pak to bude stát za to!“ nepochybuje.
Ani bývalému rozvojovému kouči Bílých Tygrů se nelíbilo, jak to z úst Filipa Pešána Teplý schytal. „Jasně že Michal má na čem pracovat a hodně se co učit. Ovšem alibisticky a po bitvě mu na krk házet neúspěch naší dvacítky?“ kroutí hlavou. „To je právě důvod, proč je náš hokej tam, kde je. Opět volíme tu nejjednodušší cestu, ukázat prstem na někoho, samozřejmě ne na sebe. Tak se vychovává a učí charakter? Hodit vše na hrb devatenáctiletému prima klukovi, chytrému, pracovitému… Ano, Michal je kluk trochu mimo box, ale jsme to my, kdo jsme zatím nebyli schopni naučit ho všechno to, co po něm chceme...“ dodává Jan Ludvig.
