Ve tváři měl společně se svými kolegy i svěřenci čiré štěstí. Ať už jste sledovali čtvrtfinále mezi USA a Českem v televizi, nebo přímo v Edmontonu, takřka jste nemohli přehlédnout, jak trenér české dvacítky Radim Rulík prožíval celou bitvu se zámořským gigantem. S týmem, který dovedl k senzační výhře 4:2, na střídačce žil. S typicky rtuťovitou tváří prožíval každý moment, gól a nakonec i hymnu, kterou zpíval s velkým dojetím. „Hráči na ledě zjišťovali, že Ameriku mohou porazit. Nechali tam úplně všechno. Myslím si, že se jedná o skvělé vítězství,“ řekl zkušený kouč.
Když měl Radim Rulík před třemi dny zhodnotit ostudnou porážku 2:5 s Lotyšskem, přiznal, že vzhledem k laxnímu a pomalému tempu hry nemohl zápas s outsiderem vyústit v nic jiného. Slíbil však také, že během dvou dní přípravy před čtvrtfinále se Spojenými státy americkými udělá s týmem maximum, aby se na Lotyše zapomnělo. „I když já na něj tedy nikdy nezapomenu,“ utrousil trenér s naštváním.
Nyní po senzačním vítězství nad silným americkým výběrem se zdá, že slib dodržel. Nečekaný kolaps proměnili Češi v ještě více překvapivý triumf. Co tedy vlastně Rulík s dvacítkou před čtvrtfinále provedl? Na tuto otázku sedmapadesátiletý kouč s ledovým klidem, ale i s radostným úsměvem odpověděl: „Já nevím.“ Ze strůjce sladké výhry nad Američany ale následně při rozhovoru pro hokej.cz vypadlo, že je strašně rád, že to, co se povedlo Lotyšům proti Česku, se Rulíkově partě nyní podařilo proti Americe.
„Nastavení týmu bylo skvělé, během volna jsme pracovali, kluci si za dva dny také odpočinuli, výborně zregenerovali. Jeden den jsme potrénovali, připravili se takticky, nic nepodcenili, na všechny situace jsme měli čas, takže jsme se jim věnovali,“ prozradil Rulík.
Jak důkladná příprava českého týmu na USA proběhla, bylo patrné od začátku boje o semifinále. Junioři za výrazné podpory brankáře Tomáše Suchánka odolali úvodnímu americkému nátlaku a čím dál více se dostávali do hry favorizovaného soupeře. Podle hlavního kouče hráči v průběhu hry zjišťovali, že Amerika je k poražení. Nešťastně inkasovaný gól na 0:1 reprezentaci nepoložil. „I když jsou někdy hlavy dole a mužstvo si řekne, že nemá šanci, tak teď se tak nestalo, mužstvo skvěle zareagovalo,“ vracel se nynější kouč Pardubic na české střídačce k následnému vyrovnání na 1:1 a výborné druhé třetině.
Ve druhé dvacetiminutovce dvacítka amerického obra dokonale zaskočila, když se dostala do vedení 3:1. Rulík dbal na to, aby si jeho svěřenci dávali pozor na soupeřovu sílu na puku a pravidelně střídali, neboť střídačku měli během třetiny dál od vlastního pásma. Mužstvo kolem kapitána Jana Myšáka plnilo zadání výborně, prostřední dějství tak ovládli 2:0.
Do třetí třetiny šel Rulík se svým týmem s vědomím, že nesmějí hrát proti hokeji. „Neudělat žádný zbytečný faul, nic. Hrát výborně dozadu, pořád se doplňovat, nedat jim skulinu a šanci,“ zdůrazňoval trenér. Taktiky se ale Češi nedrželi úplně stoprocentně. Po pětiminutové přesilovce, kterou národní tým nevyužil, přišel kvůli faulu kolenem obránce Stanislava Svozila stejně dlouhý trest. Američanům se povedlo snížit na 2:3, více ale jinak pevná obrana pod taktovkou asistenta Marka Židlického nedopustila.
„Dokázali jsme ji ubránit jen s jedním gólem a hráči pak cítili, že mají na to, aby to proti USA urvali,“ měl jasno Rulík. Reprezentační kouč nepochyboval o tom, že hráči nechali na ledě všechno. Senzaci proti Spojeným státům označil za „skvělé vítězství“. Před čtvrtfinálovými boji tušil, že přijde aspoň jedno překvapení. „Takže jsem trnul, aby to nebyli Lotyši se Švédy, protože to tak chvíli vypadalo. A když na překvapení nedošlo, tak jsem si říkal, že bychom to třeba mohli být my,“ culil se Rulík, když zmiňoval duel Lotyšska se Švédskem. Seveřané vyhráli 2:1 po velice vyrovnaném boji.
Každopádně problémy s podceňovaným soupeřem měli i Kanaďané, kteří porazili Švýcarsko 6:3. Po překvapení, o které se nakonec postarala jen česká parta, bude právě tým ze země javorového listu dalším velice silným protivníkem v cestě do finále.
Kanadu vnímá Rulík jako „superfavorita“. „Takhle jsme ale brali i Ameriku. Chceme v turnaji udělat co nejlepší výsledek. Kanada má ve hře pár nebezpečných prvků, na které se pokusíme připravit. Když hráči budou vědět, co mají v takových přesných situacích dělat, tak bychom je pak mohli zvládnout. Práce bude ale ještě dost,“ ujistil kouč před pátečním bojem o medaile.
Rulík přitom před startem šampionátu v Edmontonu o útoku na cenný kov nechtěl ani slyšet, obzvláště když si přečetl jeden článek. „To jsem se úplně vyděsil. Tohle napíšou lidi, kteří nemají přehled, s jakými hráči jdeme do turnaje a proti komu jdeme hrát. Pokud nebudeme mít kluky, kteří hrají na farmě, nebo jinde dospělý hokej a nebudeme mít v kádru takových hráčů 80 %, tak se o medaili mluvit nedá,“ přísně vypálil. Nyní je svým týmem „pouze“ krok od jistoty medaile.
Góly
Domácí: 12:03. Cooley, 51:31. Mazur
Hosté: 17:55. Myšák, 27:34. Hauser, 30:45. Šapovaliv, 58:28. Kulich
Sestavy
Domácí: Mbereko (Keopple) – Faber (C), Hughes, Kaiser, Truscott, Kleven, Peart, Moore – Bordeleau (A), Slaggert (A), Mazur – Coronato, Cooley, Knies – Samoskevich, James, Berard – Duran, Pastujov, Savage – McKown.
Hosté: Suchánek (Čajan) – Jiříček (A), Ticháček, Špaček, Svozil (A), Čech, Hamara, Š. Němec – Myšák (C), Šapovaliv, Kulich – Urban, Gut, Szturc – Kos, Menšík, Ryšavý – Měchura, Ivan, Hauser – Herčík.
Rozhodčí
Hiff (CAN), Holm (SWE) – Mackey, Oliver (oba CAN).
Stadion
Rogers Place, Edmonton
