Setkání s Crosbym! Starého kamaráda vzal v Česku i do kanadské šatny
Na chvíli vypnul. Přestal být mašinou na hokejovou dokonalost a obdivuhodně profesionálním ambasadorem svého sportu. Sidney Crosby se v pátek v útrobách kulis mistrovství světa stal klukem, který zatraceně rád vidí dávného kamaráda. Nejlepší hráč planety se potkal se Zbyňkem Hrdelem, parťákem z juniorky, za nímž už kdysi do Prahy jednou vyrazil. Sport byl u toho.
„Side, hej Side.“ Zbyněk Hrdel si připadal jako lovec autogramů, který bude potupně odmítnutý. Když v pátek v poledne pochodovali kanadští hokejisté z autobusu do haly v Holešovicích, útočník, který tady hrával za domácí Spartu, stepoval za zábradlím u vchodu, kam už se dostanou jen akreditovaní jedinci.
„Přijď na trénink, konečně se potkáme,“ požádal ho totiž pár dnů předtím Sidney Crosby, jeho někdejší spoluhráč a v teenagerovských letech blízký přítel. Hrdelovi pak přes prostředníky pomohl obstarat vstup do přísně střežených prostor šampionátu.
Jenže teď nereagoval. Vždyť každou chvíli na něho někdo při podobných příležitostech křičí, kanadský idol proto s pohledem upřeným před sebe pokračoval dál. To je jeho rutina.
„Side,“ zkusil to ještě jednou Hrdel. A vida, skála povolila. Nejžádanější účastník tohoto mistrovství sklouzl pohledem na stranu a pevný kukuč najednou prořízl úsměv.
„Hej, rád tě vidím,“ změnil směr ke kumpánovi. Hokejku s bruslemi si přehodil do druhé ruky a za zčásti překvapeného a zčásti přísného dozoru spousty lidí okolo, zvyklých na zámořskou profesionální odměřenost, si ti dva tiskli pravici. „Počkáš tu, že jo?“ ujistil se Crosby, než zamířil do kabiny.
„V jednu chvíli už jsem si říkal, že tu na něj pořvávám jako fanoušek,“ usmál se Hrdel, když líčil, jak první setkání tváří v tvář po devíti letech proběhlo. Na stadion, který při turnaji slouží přípravě týmů, mohl vzít i rodinu, přítelkyni s malou dcerou. Mrkli na hodinku svižné kanadské šichty a pak se v prostorách u šaten zastavili na pár minut plných údivu, jak ten čas letí. Jen stydlivá slečna Hrdelová asi nebyla s to docenit, jak unikátního „strejdu“ jí táta představuje.
Crosby, dvojnásobný olympijský šampion a vítěz Stanley Cupu, během kariéry potkal víc českých kolegů, ovšem s Hrdelem se dva roky vídal téměř denně v časech, kdy byl ještě „jen“ megatalentem, nikoliv hvězdou NHL. Rodiny, které se o ně oba v Rimouski staraly, bydlely blízko sebe a český dlouhán se taky za hvězdu, s níž nastupoval v jednom útoku, na ledě rval, když bylo třeba. „Nebo jsem za něj spíš dostával po tlamě,“ smál se při vzpomínkách.
Tohle je sblížilo, a i proto Crosby nezapomněl. Co víc, útočníka, jehož kariéra už ani není extraligová, hned pozval i do kanadské kabiny v O2 Areně, kde na sebe po přejezdu z tréninku měli víc času. Hned mezi dveřmi Hrdela zaskočil Sean Burke, bývalý dlouholetý brankář NHL a dvojnásobný mistr světa, dnes trenér gólmanů kanadské reprezentace. Spolu se sešli před lety na farmě Tampy Bay, kde Burke končil. „Potěšilo mě, že mě poznal a hned se ke mně hlásil. Nečekal jsem to. Vždyť hrál hokej tolik let a spolu jsme v týmu byli jen tři měsíce,“ žasnul Hrdel, který naposledy působil v nižší německé soutěži.
Než se Crosby převlékl, pohovořil třeba i s Claudem Girouxem, proti němuž v juniorce hrával, a potřásl si rukou s dalšími osobnostmi nabušeného výběru. Holt když jste „ten od Sida“, jde všechno snáz. Ostatně, díky tomu viděl majitel bronzu z MS do 20 let naživo i nedávný duel českého mužstva s Kanadou, tedy nejžádanější zápas základních skupin domácího šampionátu. Vstupenky dostal, jak jinak, od Crosbyho. „Slíbil mi to, ještě než, jsem z Ameriky přiletěl. Vyzvedl jsem si je v hotelu,“ děkoval Hrdel.
S partnerkou samozřejmě vyrazili do hlediště v trikotech Pittsburghu a číslovkou 87, vlastnoručně podepsanou. „Byl jsem rozhodnutý hned. Jakmile Sid řekl, že máme lístky, vytáhl jsem jeho dresy. Samozřejmě držím palce našim klukům, ale tentokrát jsme šli fandit vyloženě jemu,“ přiznal. „A já si ten dres nechal na sobě, i když jsme jeli městskou až do příjezdu domů. Přítelkyně se trochu bála, ale myslím, že Crosbyho mají obecně hokejoví fanoušci tak rádi, že ani neměli žádné připomínky,“ vystihl.
Vždyť kdo by nepřál sympaťákovi, který kromě toho, že hraje geniálně hokej, ještě myslí na staré kamarády.
