Hejda porovnává: Před lety to byl průšvih, teď je prohra zklamání
Společně s Jaromírem Jágrem byl obránce Jan Hejda v týmu Česka jediným pamětníkem hořké prohry s týmem USA ve čtvrtfinále domácího šampionátu v roce 2004. I z mistrovství v roce 2015 si odnese jeho paměť hořkou pachuť. Mužstvo České republiky prohrálo v bitvě o bronz 0:3.
Jaké jsou bezprostřední pocity?
"Bolí to obrovsky. Tak jak nám někteří kritici předpovídali, že se ani nedostaneme přes čtvrtfinále, dopadlo to jinak. Já jsem cítil, jak si tým věří, souhra si sedá a všichni se sehráváme pro ty důležité zápasy. Byl jsem brzy přesvědčený o tom, že máme obrovskou sílu a že se už dlouho nesešel tým, který by takhle fungoval."
Dva zápasy v řadě jste nevstřelili gól, chyběly týmu síly?
"To si nemyslím. Spíš se mi zdálo, že nám chyběla trpělivost, jako třeba v zápase s Finy. Stejně jako semifinále jsme i dnešní duel načali dobře, ale bohužel jsme nedali góly a udělali chyby."
Nepříjemné to už pak asi bylo i ve třetí třetině, kdy Američané hodně bránili a hodně blokovali české pokusy.
"Samozřejmě, když pak soupeř v poslední třetině vede 3:0, tak se zkrátka snaží bránit ze všech sil. My jsme do útoku dávali všechno, ale chyběla nám střela z prostoru před bránou. Všechno jsme dávali spíše ze strany."
Vy jste jedním ze dvou pamětníků prohry s Amerikou ve čtvrtfinále v roce 2004, dá se to nějak srovnat?
"Tenkrát jsme v tom čtvrtfinále narozdíl od letošního roku vypadli, takže to byl průšvih. Prohra o třetí místo je spíš zklamání, ale zase když nemáte medaili, je úplně jedno, kolikátý skončíte."
Jste nakonec rád, že jste přehodnotil konec v reprezentačním mužstvu?
"Ano, rozhodně toho nebudu litovat. Parta, která tu byla, byla fantastická. K tomu navíc neskutečná atmosféra a vynikající organizace. Já jsem byl například přesvědčený, že tu máme i na první místo..."
Jak jste spokojený sám se svými výkony na tomto turnaji?
"To je dobrá otázka. V těch zápasech, které byly s těmi silnějšími soupeři, si myslím, že ten výkon byl v pořádku. Hůř se hraje proti Německu, Rakousku nebo Francii, protože člověk neví, co od takových týmů čekat, takže tam to bylo takové v průměru."
Co bude nejhezčí vzpomínkou na šampionát?
"Fanoušci, kteří nás podrželi v každém zápase, i když jsme téměř ve všech prohrávali."
