Gól při debutu, Zadina zářil: Až se pořádně vyspím, bude to ještě lepší
Premiéra jako hrom. V 18 letech si odbyl Filip Zadina první start za seniorskou reprezentaci. A hned skóroval. Navíc na domácím ledě v Pardubicích, kde se narodil a hokejově vyrostl. „Bylo to super. Ani jsem si to pořádně nevybavil. Jsem rád, že jsem dal gól a že jsme vyhráli,“ říkal nadšeně po zápase. V Česku je teprve od pondělí a sám přiznal, že adaptace na jiné časové pásmo ještě není optimální. I tak pomohl národnímu týmu v úvodním zápase Carlson Hockey Games k výhře nad Finskem 3:1.
Jak jste debut prožíval?
„Byl to dobrý zápas. Měl jsem tam nějaké šance. Jsem rád, že to takhle dopadlo, že jsme vyhráli.“
Vaší střílenou přihrávku si do vlastní sítě srazil finský obránce. Věděl jste hned, že je to váš gól?
„Nevěděl. Chtěl jsem to nahrát Dimovi (Dmitriji Jaškinovi), aby to tečoval. Fin se tomu snažil zabránit a ani jsem to popravdě moc neviděl. Snažil jsem se mu nahrát na hokejku, pak jsem viděl, jak je to v bráně. Aspoň, že to tam spadlo.“
Kdo měl tedy na gólu větší podíl? Vy, nebo Dmitrij Jaškin?
„Myslím si, že celá lajna. Vybojovali jsme puk, pak jsem ho dostal já a chtěl mu nahrát. Štěstí se přiklonilo ke mně a spadlo to tam.“
Co vám blesklo hlavou, když ten gól padl?
„Bylo to super. Ani jsem si to v první chvíli pořádně neuvědomiil. Až teď po zápase, když jsme vyhráli, tak se to všechno uklidnilo. Jsem rád, že jsem dal gól a že jsme vyhráli.“
Schoval jste si puk na památku?
(usměje se) „Jo, jo, schoval jsem si ho.“
Zvedlo vám náladu i skandování fanoušků, když řvali vaše jméno?
„Vzpomněl jsem si na gól, co jsem dal tady proti Varům. To bylo tak nějak stejné. Pro mě to byl ale teď asi trochu lepší gól.“
Byl jste před zápasem nervózní?
„Ani ne, byl jsem úplně v pohodě. Nějak jsem si to nebral do hlavy, snažil jsem se hrát svůj hokej. A vyšlo to dobře.“
Může vám gól pomoci i do dalších zápasů? Budete si díky tomu víc věřit?
„Určitě. Byl to první zápas za chlapy, neměl jsem tady ani moc tréninků. Byl jsem rád za to, že zápas takhle dopadl. Když dostanu další příležitost v příštím zápase, tak si myslím, že budu hrát zase líp, budu trpělivější na puku. Je to jenom o tom si zvyknout.“
Přiletěl jste teprve v pondělí. Neměl jste problémy s časovým posunem?
„Je to pravda, padlo to na mě. Snažím se to pustit z hlavy a co nedřív si zvyknout na tenhle čas. Ale je pravda, že jsem unavený. Spánek není úplně kvalitní, ale mám nějaký síly v rezervě, takže se snažím hrát svůj hokej a makat.“
Takže až se pořádně vyspíte, tak to bude teprve stát za to?
„Určitě. Věřím v to.“ (směje se)
