Zbořil po debutu: Někdy jsem v hlavě trochu plaval. Husina až ke kotníkům
Vážil dlouhou cestu, ostrý zápas nehrál téměř měsíc. Jakub Zbořil se dočkal vítězné premiéry v reprezentaci, navíc v rodném Brně a v hale Komety, kde vyrůstal. „Moc si vážím toho, že jsem ještě dostal první střídání. Tréma ze mě opadla snáz, hned jsem se dostal do tempa. Jak jsme stáli na modré při hymně, promítl jsem si všechno, od prvních kroků. Šla mi husina od krku až ke kotníkům. Úžasné pocity,“ přiznal 26letý obránce Bostonu.
Poslední zápas jste hrál 9. dubna, navíc už jste zvyklý na menší kluziště. Jak jste se po delší době cítil?
„Herně v klidu. Docela mi vyhovuje, že když se dostanu na puky, mám trochu víc času. V tom je to lepší. Někdy jsem v hlavě trochu plaval, když oni zakládali útok ve středním pásmu, úplně jsem nevěděl, jestli někde nestojím špatně. Ale jinak si myslím, že dobrý. Ale bylo toho na mě dost, celá tahle sezona byla mentálně těžká. Když mi zavolali z reprezentace, jestli bych přijel, vůbec jsem neváhal a hrozně jsem se tady na to těšil.“
Přijel jste s tím, že se pokusíte zabojovat o místo. Byl jste spokojený s tím, co jste předvedl?
„Myslím, že jo. Určitě můžu udělat ještě něco lepšího. To víte, nějaký bodíček by taky pomohl.“
Trenér Jalonen si postěžoval, že český tým měl dost vyloučení. Váš trest ze druhé třetiny za strčení do švédského hráče před brankou byla ale docela přísný, co říkáte?
„Myslel jsem, že šel do gólmana, tak jsem ho žďuchnul. Snažil jsem se ještě tedy usmlouvat rozhodčího, že aspoň oba dva, když tam zajel do brankáře. Ale nepřikývnul.“
Jak se premiéra v národním týmu, ještě k tomu doma, dá srovnat třeba s prvním startem v NHL?
„Moc se to srovnat nedá, protože můj první start v NHL nedopadl úplně nejlíp. To jsem se tenkrát fakt vystrašil. Přišlo to zrovna v době, kdy se mi moc nedařilo a najednou mi řekli: ‚Hele, jedeš, budeš mít první zápas.‘ Tam tréma byla neskutečná, úplně jsem ještě nevěděl, jak s tímhle vším mám pracovat. Takže tenhle zápas jsem si určitě užil víc.“
Kdysi jste řekl, že váš otec obětoval stavební firmu, abyste mohli s bráchou hrát hokej. Je to teď něco jako odměna, že se to takhle seběhlo a vy jste debutoval doma v Brně?
„To obětování firmy bylo myšleno trošku s nadsázkou. Ale táta nám s bráchou věnoval hrozně moc času, začal tehdy trénovat náš tým. Pak jsme prožili úžasná léta, kdy jsme od páté třídy do mladšího dorostu vyhráli pět let v řadě. Tohle všechno nám on obětoval. Byl s námi všude, vozil nás v létě na tréninkové kempy, jezdil s námi na turnaje. Jsem hrozně rád a šťastný, že mě mohl vidět v repre, navíc tady u nás v Brně.“
Co atmosféra? Baterky a světla v hledišti…
„To bylo super. Hrozně se mi líbilo, jak vyvolávali začátní, začínající... zahajovací sestavu... čeština těžká (směje se). Když jsem slyšel, jak všichni diváci řvou ta jména, bylo to super. A s těmi baterkami to byl také dobrý nápad. Člověk se na chvilku zastavil, myslím, že to pomůže hráči, když se podívá kolem sebe a vnímá tu atmosféru trošku víc a pak do toho jde zase znovu s čistou hlavou.“
Je tak důležité být při premiéře na ledě jít na první střídání, než sledovat hru ze střídačky?
„Takhle to je právě super, když má člověk premiéru, je to velký první, velký zápas a nedostane vůbec prostor nad něčím přemýšlet, nedívat se vůbec, jak ten druhý tým bude hrát nebo něco podobného. Hned pak můžete začít předvádět svou hru, co já chci prosadit. Nemám čas se dívat nalevo napravo, spadne z vás to napětí. A určitě potěší, když je ta premiéra vítězná.“
Váš bratr hraje za Kometu, sledoval jste, jak si vede?
„No jasně. Zaplatit jsem si VPN, stáhnul jsem si ho, abych se mohl dívat. Takže když je možnost, tak si to zapnu. Líbí se mi, jak hraje. Když vyrůstal, byl hrozný sajrajt, tlačil se do brány, tak jen říkáme s tátou, že by tohle mohl dělat víc. Ale jinak, systémově, si myslím, že centr je výbornej.“
Zprávy ze dne 7. května 2023
Nominace USA pro mistrovství světa se rozrostla o další jméno. Američany před startem turnaje v Tampere a Rize doplňuje třicetiletý útočník Rocco Grimaldi. Bývalý hráč Floridy, Colorada či Nashvillu strávil uplynulou sezonu v AHL, kde oblékal dres San Diega a Rockfordu. Pro rodáka z Anaheimu, který v roce 2013 získal s americkou dvacítkou zlaté medaile, půjde o premiéru na seniorském šampionátu.
Zprávy ze dne 4. května 2023
Nominaci USA vévodí dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru Nick Bonino, který s reprezentací získal bronzové medaile na šampionátech v letech 2015 a 2018. V úvodním dvaadvacetičlenném výběru je dvanáct hráčů z NHL včetně dalšího útočníka Pittsburghu Drewa O'Connora a brankáře Penguins Caseyho DeSmithe.
Výraznou oporou mužstva by měl být útočník Buffala Alex Tuch, který má za sebou životní sezonu v NHL, v níž nasbíral 36 gólů a 43 asistencí v 74 zápasech. V nominaci figuruje i jeho mladší bratr Luke z Bostonské univerzity.
