Kondelík o šanci na MS i Rulíkovi: Je specifický. Dynamo (zatím) neřeší
Výkon Jáchyma Kondelíka (24) roste od chvíle, kdy přišel na podzim z Ameriky do Českých Budějovic. Zlepšoval se v play off, což pokračuje i v reprezentaci. Díky tátově angažmá v Německu se narodil v Hannoveru, dříve ho i napadlo, jestli by neměl nastupovat za západní sousedy. Ve čtvrtek dal jediný gól národního týmu proti Finům a rve se o nominaci pro Prahu. „Styl pana trenéra Rulíka je specifický, je strašně důležité ho dostat pod kůži,“ říká.
Asi je dobře, že jste nápad hrát za německou reprezentaci nerealizoval.
„Naštěstí to ani nešlo. (usměje se) Musel bych tam hrát dva roky jejich soutěž. Zaplaťpánbůh, že jsou pravidla takhle nastavená a nemohl jsem o tom přemýšlet víc.“
Neukazuje to zbytečnou skromnost, když jste si říkal, že se do české reprezentace nepodíváte?
„Spíš jsem realista. Vím, kolik je v Česku fantastických hokejistů, na druhou stranu i Německo roste každým rokem. Když jsem o tom přemýšlel, oni ještě nebyli tak daleko. Dřív mi přišlo víc reálné se někdy dostat do německé reprezentace.“
V kempu před MS držíte od vyřazení ve čtvrtfinále. Postupně přicházejí těžší zápasy, důležitější pro nominaci na turnaj. Vnímáte, jak se všechno posouvá směrem k velké akci?
„Ano, styl pana trenéra Rulíka je specifický, je strašně důležité ho dostat pod kůži. Cítím na sobě, jak mi pomáhá, že jsem tady už dlouho. Jeho hokej je pro nás přirozenější, jak si na něj zvykáme. Je důležité, aby se do něj dostali i kluci, kteří přijíždějí teď.“
V čem je pro vás Rulíkův hokej tak specifický?
„Trochu mi připomíná styl, který se hraje za mořem. Hodně se bruslí a napadá, na nic se nečeká. V extralize se častěji hraje střední pásmo, tady past nehrajeme. Ještě to ale pořád musíme ladit.“
Na prvním tréninku v Brně vás trenér postavil vedle Hynka Zohorny s Matějem Stránským. Tušíte, jestli systém na tři věže přijde i někdy v zápase?
„A nebo jsme si říkali, že by nám tam dal se Zohym ještě Kodyho (Petra Kodýtka - 168 cm). Ne, dělám si srandu. Co pan trenér udělá, to budeme respektovat.“
Trochu jste mi utekl. Chápete ten prvotní záměr?
Tři velcí hráči by teoreticky mohli být na užším ledě v O2 areně celkem platní, kdyby si vyhověli. „No, nejsem tady, abych řešil, co by teoreticky mohlo přijít. (usměje se) Ale ano, když se dostaneme do útočného pásma, asi nějaká výhoda, že se dovedeme udržet na puku, by tam být mohla.“
V kempu vás je aktuálně 37. Můžete přiblížit váš pohled na boj o místa?
„Každý udělá maximum, aby se dostal do Prahy. Na začátku jsem říkal, že budu šťastný, ať si zahraju jeden zápas v reprezentaci nebo pět. Nesnažím se koukat, co přijde za týden, jdu den po dni. Je jasný, že když se dostanete na MS, jdete do finále, tohle je pořád příprava. Nikdo z nás nemá garantované místo a za mě je nejlepší cesta se soustředit na věci, které můžu udělat dnes na tréninku a po něm.“
A dá se v kabině držet týmová nálada, když jste spoluhráči, ale vlastně i soupeři?
„Tohle není problém ani trochu. Všichni si navzájem přejeme. Když mi psal třeba Kody, že jede na reprezentaci, měl jsem za něj strašnou radost. Pak zavolali i mně. On je strašný dříč, hrál parádní přípravné zápasy.“
A kdyby on jel na MS a vy ne?
„Budu mít obrovskou radost za něj. Všichni, co tady jsme, uděláme maximum pro úspěch, pracujeme na tréninku i v zápasech. Každý, kdo se do finální nominace dostane, si to v mých očích rozhodně zaslouží.“
V Budějovicích váš výkon postupně rostl. Smlouva vám běží. Ale řešíte, co přijde dál? Proslýchá se, že kolem vás našlapují Pardubice.
„Jsem strašně šťastný, že mi Budějovice daly příležitost. Pan Čihák (trenér) mě od začátku chtěl a pomohl mi. Chtěl jsem restartovat kariéru, vrátit se zpátky, kde budu trochu víc na očích a ukážu, že umím hrát hokej. V určitý míře se to povedlo. Ale teď jdu tady den po dni, abych předvedl adekvátní výkon v reprezentaci.“
Rozumím, ale pardubický zájem se k vám dostat musel.
„Chci se soustředit jen na věci kolem reprezentace. Teď popravdě vůbec nechci přemýšlet o smlouvě, nebo co bude dál. Až skončí sezona, chvilku si odpočinu a přijde doba si říct, co chci dělat dál.“
Ideálně tedy v červnu? (usměje se)
„Ideální je v červnu a s pohárem v ruce. Ale teď mě vážně zajímá, co přijde dnes a dál se nemá smysl dívat.“
Zprávy ze dne 12. května 2024
Joel Hofer pomohl v prvním utkání k výhře Kanady nad Velkou Británií, proti Dánsku vychytal výhru 5:1 Jordan Binnington, jeho kolega ze St. Louis. Je dost nezvyklé, aby se v národním týmu objevili dva brankáři ze stejného celku NHL. „Je to zábavné. Můžeme si tady budovat vztah a dosáhnout společně úspěchu. Nastoupit může jen jeden, ale navzájem se podporujeme. Pro mě je úžasná zkušenost chytat na mezinárodní úrovni. Ale tímhle se nezabývám, snažím se soustředit jen na to, co můžu ovlivnit a pomoct týmu. To je na tom to hlavní,“ hlásil po výhře.
V prostřední části měl dost práce, zachránil několik těžkých situací. Kanada prostřední část prohrála 0:1.
„Ale ustáli jsme to a odpověděli ve třetí třetině. První a třetí část byly dobré, využili jsme šance. Dánové byli dobří. každý tým tady má šanci vyhrát, pokud hraje pospolu. My si taky musíme budouvat svou týmovou hru, abychom byli silní. Sám jsem se cítil dobře a užíval si evropskou atmosféru, něco takového jsem ještě nezažil. Bylo to zábavné, tohle je velmi dobrý turnaj. Jsem šťastný, že ho můžu zažít,“ řekl vítěz Stanlěy Cupu z roku 2019.
Rozhovor s Connorem Bedardem po dalším dvougólovém představení
Jak byste zhodnotil vítězství 5:1 nad Dánskem?
„Bylo to v pořádku. První třetina se nám povedla, druhá už tolik ne. Ale ukázali jsme, že se od toho dokážeme odpíchnout. Pak jsme se zlepšili.“
Čím to, že se vám podařilo znovu dvakrát skórovat?
„Já vlastně nevím. Hraju svůj hokej, kluci udělali dobrou práci. Snažím se být taky prospěšný. Vždycky je krásné dát gól, ale moc nad tím nepřemýšlím.“
V zápase jste se zapojil do menší strkanice. Co byste k ní řekl?
„Nic to nebylo. Kontaktní sport, je to hokej... Opravdu nic velkého.“
Jak se vám zatím líbí Praha? Zázemí, jídlo?
„Ty dny, co jsme tu strávili, byly skvělé. Nádherné město, máme štěstí, že je turnaj zrovna tady, skvělí hostitelé. Užíváme si zábavu, těším se, až se ještě více rozhlídneme kolem.“
Stihli jste už navštívit nějaké restaurace, bary?
„Podle mě je v pořádku jít se najíst. Nevím... Ať s týmem děláte cokoliv, je fajn se spoluhráči strávit čas. Netuším, jak bych na to měl odpovědět.“
Co je vaším cílem?
„Jsem tu, abych vyhrál zlatou medaili. Držím se v přítomném okamžiku, dopředu nekoukám.“
Náš redaktor Patrik Czepiec nechyběl ani na ranním kanadském rozbruslení před odpoledním utkání s Dánskem (16.20), které bylo hodně skromné:
