Třinečtí Oceláři budou hrát semifinále Generali play off s hradeckým Mountfieldem. Série druhého a třetího týmu základní části začíná ve čtvrtek (17.20) v Hradci Králové. Třinecký útočník Jiří Polanský (36) bedlivě v televizi sledoval rozhodující čtvrtfinálovou bitvu, která určila definitivní složení semifinále. Jeho první myšlenka, když bylo o soupeři jasno?
„To můžu říct naprosto přesně,“ usmívá se Polanský . „Sakra, můžeme mít ty černé dresy, které jsme doma měli a nesly nám štěstí? Oni hrají taky v černém... To byla první myšlenka. Naše černé dresy se mi totiž strašně líbí. Ta kombinace s černýma štulpnama, čevenýma kalhotama a černým dresem se mi fakt líbí. A přijde mi, že když hledám nahrávku, tak to bylo i lépe vidět, byli jsme na ledě výraznější. Po těch dlouhých letech v červeno-bílé to byla příjemná změna.“
Do semifinále jste přešli před Pardubice v sedmi zápasech, cítíte úlevu?
„Stoprocentně, první kolo je vždycky nejtěžší. Zvlášť, když za sebou máte slušnou sezonu. Ať už základní část, nebo skvělou Ligu mistrů, jakou jsme v Třinci měli. Pak je první kolo takové, že chcete, chcete... Ale vnitřně všichni cítí, že se přes něj prostě musí přejít. Takže úleva, dobrá nálada, ale žádné podcenění dalšího kola. Je to první krok a jsem rád, že jsme jej udělali.“
Před sezonou jste vyhlásili novou strategii - klub chce dávat víc prostoru mladým. Vnímáte tuhle změnu?
„Už od začátku sezony se nastavilo, že jeden má stejná práva jako druhý, všichni jsme na stejné úrovni. A je skvělé, že v sedmém zápase mladí takhle pomohli. To je dobrá zpráva do budoucna i pro naše mládežnické kategorie. Vidí, že v Třinci mohou i v těch důležitých zápasech rozhodnout odchovanci a vlastní hráči z mládežnické líhně. To je skvělá zpráva pro mladé kluky, kteří to sledují, chodí na hokej a vidí, že mají šanci.“
Sledoval jste s napětím, jestli na vás v semifinále vyjde Kometa Brno, nebo Mountfield HK?
„Sledovali jsme to. Já se přiznám, že jsem o malilinko víc chtěl Hradec, protože z Brna pocházím a byla by tam rivalita, pořád nějaké takové myšlenky. A jako útočník vidím u Hradce věci, kterou jsou pro mě příjemnější, než hra Komety.“
Hradec Králové vám ovšem v základní části, letošní i minulé, moc neseděl, ne?
„To by se dalo říct i o Pardubicích v základní části. Play off to maže. Stejně jako my, hráli i oni na sedm zápasů. Je to velice podobný tým jako Pardubice. Co budeme chtít hrát, to vám neřeknu, ale osobně jsem si o malinkato víc přál Hradec. Já třeba u něj jen váhal, když v sérii s Libercem prohrával 2:3 na zápasy. Je vidět, že mají vnitřní sílu a pro nás je to zdvižený prst. Ukazatel toho, čeho jsou schopni.“
Zmínil jste, že jste z Brna. Nicméně miniaturní zkušenost máte i z Hradce Králové, vybaví se vám ještě vzpomínka z ročníku 2011/12?
„Vybaví, byl jsem tam poslán na hostování na jeden zápas, když hrál Hradec ještě první ligu. V tom kádru už opravdu nikdo není. Vím, že tam byl tehdy mladý
Tomáš Zohorna
, spolu jsme hráli, ale to je jediný hráč, kterého si z tehdejšího Hradce pamatuju. Bylo to jedno utkání v Šumperku, kdybyste mi to nepřipomněl, tak už bych to i skoro zapomněl.“
Petr Koukal
si po čtvrtfinále oddechl, že jde se svým týmem na Třinec, protože máte také sedm zápasů v nohách. Vnímáte to podobně?
„Každý hráč vám řekne, že zápas je lepší než trénink. Nikdy nenatrénujete to, co uděláte v zápase. I když v létě dřete, děláte posilovnu, objemy, tak přijde zápas a najednou nemůžete. Ti, co mají víc minut v zápase, mají tím i víc natrénováno a nůžky se mezi vámi rozvírají. Pro mě je nejlepší trénink zápas. Super příprava.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
