V dubnu to bude půl roku, co legendární hokejový útočník Tomáš Plekanec ukončil kariéru. Úplně bez hokejové šatny ale doteď není, záhy se totiž stal asistentem reprezentačního kouče Radima Rulíka. Trojnásobný medailista z MS a majitel více než tisícovky startů v NHL proto přechod do „civilního“ života zvládá bez potíží a už v květnu jej čeká jeden z vrcholů sportovního roku 2024. A to domácí světový šampionát. Nejen o tom mluvil v podcastu Přes Příkop.
Stále se pohybujete v hokeji. Jak jste ale tuhle transformaci zvládl, když jste opouštěl pomyslnou hokejovou šatnu?
„Pro mě to bylo jednodušší v tom, že v té kabině stále jsem, ať už s trenéry, nebo s hráči, i když je to trochu jiné. Ale pořád jsem v tom kolektivu. Spíš jsem si ten konec ještě tedy neuvědomil, protože žádnou dramatickou změnu nepociťuji.“
Vypíchl byste ze své hráčské kariéry nějaký speciální okamžik?
„Bylo jich víc, na jeden ukázat nedokážu. Bohužel jsme neměli s Montrealem možnost vyhrát Stanley Cup, nikdy jsme neměli takový tým a kvalitu, abychom to dotáhli až nahoru. Tohle mě minulo. Ale vzpomněl bych na zápasy za nároďák na mistrovství světa a olympiádách. I některé momenty s Montrealem v play off, nebo když jsem byl u toho, jak se vyvěšovaly dresy legend Canadiens ke stropu haly.“
Jak vzpomínáte na tisící zápas v NHL?
„To je spíš taková věc, že prostě hrajete a najednou máte tisící zápas a ani o tom nevíte. Najednou si člověk uvědomí, jak to rychle letí. Sedíte v kabině, máte na kontě 900 zápasů a najednou jich je 1000. Akorát vidíte, jak je ta kariéra rychlá, jak to uteče.“
A co první zápas?
„To si samozřejmě pamatuji, i když jsem moc nehrál, ty minuty nebyly takové. Bylo to na Silvestra, letěl jsem z Hamiltonu, to byla farma, sám do Dallasu přes půlku Ameriky. Moc jsem neuměl anglicky, no, bylo to zajímavé.“
Pojďme do trenérského světa. Komu byste dal největší váhu ve smyslu ovlivnění výsledku: hráč – tým – trenér?
„Určitě hráč, to je ten, který to na ledě nejvíce ovlivní. Když jsem hrál, věděl jsem, že zápas ovlivním já, spousta situací závisela na tom, jak se na ledě rozhodnu, co udělám, samozřejmě ve spolupráci s celou pětkou, která je na ledě.“
Jako hráč máte na rozhodnutí na ledě minimum času. Jedete na autopilota?
„Spousta věcí je automatizovaných a hráč to má naučené z tréninků a ze zápasů. A čím víc má hráč zkušeností, tím víc času mu zbyde na to rozhodnutí. Takže hráč se může rozhodnout i v té rychlosti, co udělá, přestože hra je pořád rychlejší a toho času máte určitě méně než před deseti, patnácti lety.“
Jak tedy velký podíl na hře mají trenéři?
„Tak i trenéři musí v té rychlosti pod tlakem činit rozhodnutí. Já jsem začátečník a pořád to vidím spíš jako hráč. Je to pro mě zajímavé. Ty herní situace vidíte úplně jinak jako hráč z ledu a pak ze střídačky.“
Už v závěru kariéry jste pozoroval trenéry. Teď jste jedním z nich. Jaké to je?
„Tím, že jsem skončil nedávno, tak od toho nemám takový odstup, což je pro mě jednodušší. Trenérská práce není jenom na střídačce. V NHL se třeba zase koučuje jinak, také je rozdíl mezi klubem a reprezentací. V NHL se nasazuje hráč na hráče, lajna na lajnu, že trenér určí konkrétního hráče, který bude bránit konkrétního hráče soupeře atd. Třeba já jsem měl role, kde jsem byl nasazovaný na určité hráče, abych je ubránil a zároveň, aby naše lajna mohla dát gól a abych rovněž uvolnil prostor naším lepším hráčům, aby oni měli prostor a skórovali. Takže trenér přesně věděl, v jaké sekundě koho pošle na led.“
Jaký by měl být vztah mezi trenérem a hráčem?
„Musí tam být respekt na obou stranách, trenér by měl být autoritou, ale zároveň hráč s trenérem musí dobře komunikovat, celkově je důležitá komunikace mezi trenérem a celým týmem. Úplně by tam nemělo být přátelství, pořád jde o výsledky.“
Co se děje, když se v týmu vymění trenér?
„Přijde nová osobnost, která bude jinak komunikovat, mluvit jiným tónem hlasu, ukáže pár nových cvičení, díky čemuž hráči vyjedou ze stereotypu. Chvíli to funguje, pak záleží, zda si to nový trenér dokáže udržet. Když jsem začínal, tak se v NHL moc trenéři neměnili, teď jsou změny častější. Jestli jsem v Montrealu zažil pět trenérů? Nikdy ale není příjemné, když kouč odchází, i když jsou i hráči, kteří jsou třeba rádi, pokud s trenérem nemají dobrý vztah. Nikdy ale neslavíte, že někdo přišel o práci.“
Váhal jste, zda se připojit k nároďáku takhle těsně před domácím MS?
„To byla spíš shoda okolností, že to takhle vyšlo. Už v létě jsem byl s Radimem domluvený, že jim budu při ruce. Spíš je náhoda, že zrovna toto MS vyšlo na Prahu.“
V posledních letech je renesance skills koučů. Jak se k nim stavíte vy?
„Možná se jim přikládá až moc velký význam. Je to trochu přehnané. Na druhou stranu spousta kluků teď dohání, co my jsme dělali sami venku na ulici, i třeba s míčem. Dnešní mládež bohužel nemá takové vyžití, takže se to dohání trenéry dovedností. Jde o to, abyste nebyli strojoví a nehráli jen to, co jste se učili. Je potřeba do hráčů dostat herní myšlení, to musíte mít v sobě.“
Vy jste přitom specialista na vhazování. Není to právě jedna z dovedností pro skills kouče?
„V tomhle jsou důležité zkušenosti. Je potřeba hrát pořád buly, pod tlakem, proti různým hráčům s odlišným držením hole. Trochu se to natrénovat dá. Základ je koukat se na ruku rozhodčího, který hází buly. Spousta hráčů se dívá na protihráče, na jeho hokejku. Pak záleží na postavení a na držení vlastní hokejky. Každý to může mít jinak.“
O vás se ví, že moc nekřičíte…
„Také se to ale občas stalo. Párkrát na to došlo. Jsou to věci, když se dlouhodobě nedaří a jsou hráči, kteří to nechápali, že je potřeba něco změnit, ať už na ledě, nebo mimo něj. Pak šlo třeba o chyby, co se pořád opakovaly. To se stávalo za ty poslední roky na Kladně… Když se pořád opakují ty stejné chyby a trvá to tři čtvrtě sezony, tak už to nevydržíte a pohár přeteče, když hrajete pořád na hraně toho, jestli se klub udrží v extralize, nebo ne.“
Co se dozvíte ve videu:
- jaké má úkoly od Radima Rulíka v reprezentaci?
- jak se cítil ve stínu hvězd?
- co pro něj znamená Montreal?
- jaký je dnešní hokej oproti jeho začátkům?
- co by poradil mladým hráčům?
- jak ho baví tenis?
- jak mu rodina změnila přístup k hokeji?
- bude tlačit děti ke sportu?
- proč se ve frankofonním Montrealu neučil francouzsky?
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
