Poslední dva týdny neměla Itálie větší terč než Vincenza Nibaliho. Za jeho mnohdy až zoufalé výkony na Giru d'Italia se do něho trefovala média i bývalí cyklisté, sám si stěžoval na nemístný tlak. „Není důvod být tak krutě kritizován jen za to, že se mi nedaří tak, jak chci,“ čelil Nibali tvrdým slovům o špatné kondici, psychice i nastavení kola. Až se vichřici vzepřel a vývoj otočil. Rozhodující poslední dva dny v horách zvládl na jedničku, jednu etapu vyhrál, ve druhé zaskočeným soupeřům ujel a v neděli v Turíně oslaví takřka jistě druhé vítězné Giro kariéry.
„Cítím se fantasticky. Věřil jsem si, že ve vysoké nadmořské výšce jsem schopen dýchat a závodit lépe než kdokoliv jiný. Nebál jsem se prohrát, ale nebál jsem se ani vyhrát. Prožívám skvělé pocity,“ radoval se v cíli sobotní 20. etapy rozporuplný sicilský velikán.
Už dříve se stal jedním z pouhých šesti cyklistů historie, kteří dokázali vyhrát všechny tři Grand Tour (Giro, Tour de France a Vuelta). Dneškem se do kronik zapsal ještě výrazněji.
Giro vyhrál neskutečným způsobem. Dva týdny se trápil, nic mu nevycházelo, po jedné z etap obvinil tým, že mu špatnými pokyny prokoučoval boj o první místo. Mračil se na soupeře, že nechtějí spolupracovat a brzdí ho tak.
Nedařilo se mu v kopcích, zbabral horskou časovku. V jednu chvíli ztrácel skoro pět minut na růžový trikot vedoucího závodníka.
„Vzal si toho na rok 2016 hrozně moc. Na Giru ani nemůže být v nejlepší formě, protože se moc soustředí na olympijský závod v Riu,“ navážel se do něho i někdejší mistr světa Paolo Bettini ve svém pravidelném sloupku pro list Gazzetta dello Sport. Kritizoval Nibaliho taktické vedení Gira i rozhodnutí změnit nastavení kola a délku klik o dva a půl milimetru. „Proč tohle udělá člověk v jednatřiceti letech, to nechápu,“ ironizoval Bettini.
Skloňovala se i Nibaliho údajná jednání s nově vznikajícím bahrajnským týmem, jehož má být Žralok z Messiny od roku 2017 hlavní akvizicí. Měla ho rozptylovat.
„Slyšel jsem, že to nezvládám psychicky, ale to je blbost. Někdy výsledky nemáte a musíte to přijmout, jak to je,“ hájil sám sebe proti přesile.
Vlastně jen proslulé tifosi neztratil. Ti mu dál leželi u nohou. „Nechte ho být!“ „Stačilo!“ pokřikovali naštvaní italští fanoušci po novinářích, když po jedné z etap v obvyklém hloučku zpovídali zkroušeného Nibaliho u týmového autobusu. „Jsem rozlámaný na kousíčky. Musíte mě trhat dál?“ žadonil i jezdec.
Až komicky působila opakující se scéna po každé z etap, kdy si Nibali chodil přebírat cenu pro nejlepšího jezdce dne. Toho volili fanoušci svým hlasováním a Nibalimu i tímto způsobem prokazovali oddanost. Nový tablet vyhrával denně…
To trvalo až do pátku. V ten den se všechno změnilo. Nibali vyhrál páteční horskou etapu, v níž si při pádu zlomil žebro do té doby vedoucí muž Steven Kruijswijk, a odrazil se k obratu. Itálie byla rázem na nohou.
Sobotní internetové vydání Gazzetty dello Sport, stejných novin, na jejichž růžových stránkách se tolik rozlítil Bettini, už pod Nibaliho fotkou hrdě hlásí: „Mistrovské dílo!“
Na Giru vítězí dva dny poté, co Italův tým Astana pouští do světa zprávu, že Žralok podstupuje krevní vyšetření, protože pro jeho bídné výsledky i slabé wattové výkony může být vysvětlením i prodělaná nemoc. Pokud se v krvi objeví problém, Nibali závod zabalí.
„Nechci to používat jako výmluvu, v přípravě jsem se cítil dobře. Ale nemám z čeho brát. Nemůžu. Jsem prázdný,“ skuhral Nibali.
Místo odstoupení naopak po krevních testech povstal. V posledních dvou dnech v horách byl nedostižný on i celá Astana. „Sobotu jsme zorganizovali podle plánu, který zafungoval už vloni na Vueltě. Zafungoval znovu. Děkuji týmu, že mi tohle umožnil,“ rozplýval se Nibali.
Jeho transformace začala v pátek ve stoupání na nejvyšší vrchol letošního Gira. V nadmořské výšce nad 2500 metrů nad mořem, kde řada favoritů trpěla, našel sám sebe.
„Jakmile se jde nad 2000 metrů, jsem v pohodě. V dlouhých kopcích se mi daří lépe než v těch krátkých. Jsem uvolněný, daří se mi. Možná to nejsou snadné dny, ale v jejich konečném výsledku jsem v nich silný,“ zdůvodňuje Nibali obrat.
Proto dnes slaví a proto dojede v neděli do Turína, v etapě, v níž už se závodit o celkové pořadí nebude, jako král. „Možná jsem tomu ani já už nevěřil,“ přizná upřímně se šampaňským v ruce. „Možná jsem už jen v hloubi duše doufal.“
Související články
