Mladý člověk odešel po dlouhém boji se zákeřnou nemocí – takový příběh nemívá moc vítězů. V odkazu Mariana Čišovského, který v neděli podlehl amyotrofické laterální skleróze, je ale kromě ohromné životní vůle a bojovnosti sympatického muže i návod pro kluby, jak se v podobných případech (ať je jich co nejméně!) chovat. Viktoria Plzeň totiž svůj part odehrála s nesmírnou noblesou: jako skutečný velkoklub.
Od osudové diagnózy v roce 2014 byl vlastně slovenský stoper v týmu neustále přítomen – i když už se svými parťáky dávno neoblékal červenomodrý dres. Plzeň mu i nadále plnila smlouvu a zůstal i na soupisce. „V kabině měl místo, kde nikdo neseděl, to zůstávalo prázdné, volné. Pořád jsme to brali tak, že je tam s námi,“ vzpomíná někdejší spoluhráč Milan Petržela.
Vzpomínáte na oslavy viktoriánského titulu v roce 2015? Jak by ne, to byl přece „Titul pro Čišu.“ Vytáhlý chlapík v mistrovské kšiltovce byl ústřední postavou velké slávy: fanoušci mu přichystali bouřlivé ovace, které si viditelně dojatý Čišovský jistě užíval. „To, jak dokázal bojovat se zákeřnou nemocí, je obdivuhodné. Zároveň ukázal cestu všem – nikdy se nevzdat,“ uvedl v neděli na fotbalistovu adresu plzeňský šéf Adolf Šádek.
Má pravdu. A je potřeba ocenit i klub, který byl Čišovskému v tomhle vyčerpávajícím boji oporou po celých šest let. Viktoria ukázala, že je opravdovou rodinou. A ta při sobě drží v dobrém i zlém.
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 35 | 69:12 | 85 |
2 | ![]() | 35 | 68:24 | 76 |
3 | ![]() | 35 | 66:40 | 60 |
4 | ![]() | 35 | 48:52 | 51 |
5 | ![]() | 35 | 55:51 | 51 |
6 | ![]() | 35 | 47:43 | 47 |



