Viktoria je pošesté českým mistrem z mnoha důvodů. Třeba i proto, že se před sezonou fikaně pasovala do role raněného ptáka. Nejmenovaný šíbr českého fotbalu ji kdysi definoval tak, že o cílech se nemluví, ale v tichosti a systematicky se na jejich splnění pracuje. Slavia se Spartou, které se před sezonou logicky povinně do boje o titul přihlásily, naopak zůstaly s prázdnýma rukama.
Co mají první a zatím poslední titul Plzně společného? Ani jeden se nečekal, což vypadá v případě toho druhého vzhledem k úspěšné éře západočeského klubu možná trochu zvláštně. Jenže Viktoria končila minulou sezonu v depresi a nic nenasvědčovalo tomu, že by mohla suverénní Slavii vážněji ohrozit. Navíc se opět (naivně) počítalo s tím, že se do hry o trůn konečně seriózně zapojí i Sparta.
Dalšími argumenty, které mluvily proti Viktorii, byl její opětovný krach v kvalifikaci o Evropu i nekomfortní finanční situace, kterou zavinilo zatím marné hledání nového majitele.
Jenže Michal Bílek se svým týmem tyto předpoklady dokonale vyvrátil, oba mnohem movitější kluby nechal za sebou. Čísla mluví jasně. Plzeň v posledních jedenácti letech ovládla ligu šestkrát, Slavia čtyřikrát a Sparta pouze jednou.
Viktorii bylo bláhové podceňovat.