Rychlé kurty, svižně létající míče, střecha s průduchem, která přikrývá arénu Pata Raftera. Je již dlouho známo, že v těchto brisbaneských podmínkách se Karolíně Plíškové hraje tenis moc dobře. Její letošní titul ale nese i další poselství.
Kdo australský turnaj sledoval, neviděl na kurtu vyčkávající Češku tak jako často ve velkých zápasech posledních sezon, ale tenistku, jež tvrdě atakuje druhý servis soupeřky, nebojí se chyb a neslevuje z agresivity.
Plíšková byla schopná nasekat přes 30 nevynucených chyb za zápas, pro ni hodně necharakteristické číslo, přesto hrála dál odvážně, neschovávala se za nekazivost v mezihře a nečekala, co předvede druhá.
Přesně o takové proměně hovořila, když končila sezonu 2019. Sice úspěšnou na mnoha frontách, při tom hlavním, tedy na grandslamech, však nikoliv.
Nyní si dokazuje, jak může být s takovým útočným přístupem skvělá. Kardinální otázkou je, jak dlouho to české tenistce vydrží. Když je připravená a cítí se v pohodě, je schopná hrát kurážně. Jakmile ale přijde horší rozpoložení, stáhne se do ulity opatrnosti.
Osvojit si útočný tenis na risk za všech okolností a dostat ho na trvalo pod kůži, to je další cíl, jenž vede k životnímu snu – grandslamu.
Témata:
blog, grandslam, australian open, Jan Jaroch, sport, Brisbane, tenis, Karolína Plíšková, Tenis na Heureka.cz
Související články
