Takhle by to šlo. Slavia do Evropy vykročila suverénním krokem
V domácí lize předvádí „sešívaní“ solidní výkony, ve čtvrtek nastal čas přenést kýžený herní projev i na evropské kolbiště. A i když je stále co pilovat (zejména v koncovce), slávistický lid může být více než spokojený. Slavia totiž proti Bordeaux (1:0) vstoupila do skupiny Evropské ligy správnou nohou.
Je to už tři čtvrtě roku, co na pozici hlavního trenéra ve Slavii nastoupil Jindřich Trpišovský. Po celou dobu se snaží vtisknout týmu charakteristickou tvář, předat hráčům svou vizi fotbalu, aby ji následně přenesli na hřiště.
Svůj vysněný herní styl na začátku označil za „totální fotbal“, poslední dobou raději volí termín náročný, což pasuje daleko více – a na vyčerpaných hráčích Slavie to je po závěrečném hvizdu pravidelně vidět. Slavia s ním slaví úspěch. Teď přišel čas vydat se se svou hrou i do světa.
Jasně, nedělejme z Bordeaux Barcelonu. Úvod sezony se klubu nepovedl a i mimo trávník řeší problémy nejrůznějšího rázu. Přesto má čtvrteční výhra větší hodnotu než jen (důležitých) tří bodů do tabulky. Slavia ukázala, že se i s evropskými poháry ošlehaným zahraničním týmem umí vypořádat, vnutit mu svůj styl hry a zápas suverénně ovládnout.
Jaký to rozdíl oproti soubojům s Anderlechtem před dvěma lety, kdy belgický celek Slavii nedal čuchnout a dal Pražanům razantně najevo, kdo je na hřišti pánem. Nic takového se tentokrát nekonalo – tentokrát se hrálo celý zápas podle not Slavie. A povedený herní projev proti Bordeaux není jediná věc, která červenobílé může těšit.
Ondřeje Kúdelu, ještě nedávno ve slávistické hierarchii stoper číslo 5, hodil kouč Trpišovský do vody po několika měsících, kdy na hřišti nepobyl ani minutu. On už čtvrtý zápas v řadě podal v rozehrávce suverénní, do defenzivy jistý (až na malý škraloup proti Slovácku) a celkově sebevědomý výkon.
Ibrahim Traoré, který mužstvo posílil teprve před reprezentační přestávkou, pak ukázal, že oblíbené věty trenérů i fotbalistů o sehrávání s týmem a zvykání si na nové prostředí vždycky neplatí. Jasně, pár nepřesností se v jeho hře našlo, jinak ale zkušený středopolař navázal na povedený výkon proti Slovácku, a byť roli „desítky“ pojímá úplně jinak než jinak stavěný Jan Sýkora, do týmu zaplul skvěle.
Kromě chvalozpěvů je samozřejmě najít na současné hře vicemistra najít i negativa. Slávisté jsou nadále mistry ve spalování šancí a výsledek 1:0 rozhodně neodpovídá počtu tutovek, které domácí proti Bordeaux měli. Tentokrát je to mrzet nemusí, jindy se to ale stát může.
Ruku v ruce s tím je třeba také zmínit, že francouzský celek v Edenu vskutku neexceloval a byť slávisté podali více než solidní výkon, hosté působili celou dobu poměrně pasivním dojmem a kromě hlavičky z první půle si nevypracovali jedinou šanci.
Euforie proto ještě není namístě. Slavia nicméně vstoupila do Evropské ligy suverénním výkonem a ziskem tří bodů. Především pak ale celé fotbalové Evropě (a sama sobě) ukázala, že její cesta vede správným směrem.
