Tentokrát se jelo na pohodu a bez chyb. Hned se vyrazilo do velkých dun, které byly podobné těm z předchozí etapy. Protože byla už 9. etapa tak jsme museli startovat úplně poslední, což znamenalo, že to celé bylo ve znamení předjíždění. Vlastně jsme se pořád jen před někoho dostávali.
Sem tam jsme hledali pár bodů, ale zvládli jsme to. I přesto, že trať byla skutečně dost rozbitá a všude byl fesh-fesh. Chvílemi to fakt bolelo.
V průběhu etapy jsme například potkali hodně těžce zapadlého Federica Villagru, kterého jsme se rozhodli vytáhnout ven. Přijeli jsme k němu z druhé strany a vyndali jsme ho, ale očividně mu nešel motor. Takže to byla další naše záchranářská akce. I když spíš tentokrát taková zdvořilostní...
Tentokrát to pro nás nebylo nic moc extra, spíš klídek a duny. Na těch si člověk vždycky zajezdí hezky. Před námi už je na Dakaru 2019 jen jedna poslední etapa, zhruba 100 kilometrů, takže nic extra.
Než jsme odjížděli na tenhle Dakar, slibovali nám, že to bude těžké a ze 70% na písku. A vážně to splnili.