Ty řeči ho strašně štvaly. Dokonce tak, že tenhle jindy sympatický chlapík přestal mluvit s novináři. „Od chvíle, co jsem přijel na soustředění v Rakousku, slyším otázky na to, že nemám formu,“ vysvětloval, proč je během šampionátu rozmrzelý. Petr Jiráček však našel z blbé nálady cestu zpátky.
Jsou hráči, kteří když je něco rozhodí (zranění, nedůvěra trenéra a podobně) potřebují dlouhou šňůru zápasů na hřišti, aby se dostali zpátky do formy. Podívejte se na Tomáše Necida. Není to nic neobvyklého, právě proto je obdivuhodné, jak rychle ze sebe Petr Jiráček setřásl nepovedené jaro.
Vezměte si, co má za sebou – během šesti měsíců si musel zvyknout na úplně jiné a o mnoho náročnější tréninky Felixe Magatha. Musel absorbovat přechod do nového prostředí, cizí řeč, jiný herní styl i vrtochy kouče, který jeden týden považuje hráče za klíčového a o chvíli později o něm neví.
Na rakouském soustředění před šampionátem působil Jiráček jako otřesený muž. V zápase s místními amatéry nezářil, svoje poloviční já ukázal i v utkáních proti Izraeli a Maďarsku. „Samotného mě to trápí,“ říkal.
A zdálo se, že na turnaji bude jeho trápení pokračovat. Proti Rusku byl součástí propustné zálohy, navíc mu Michal Bílek zdánlivě hodil klacek pod nohy, když ho posunul na pravou stranu zálohy. „Tam Jiras nikdy nehrál,“ kroutil hlavou jeden z jeho spoluhráčů.
Jedna věc však za celou dobu nešla vlasatému záložníkovi vytknout – že by přestal užívat svou nejvýraznější vlastnost, tedy stoprocentní odhodlání. Pořád dělal to, co mu je nejvlastnější, tedy rval se na sto procent. Jeho sprint z vlastní poloviny před gólem proti Polsku (po sedmdesáti minutách boje) je toho ilustrací.
Právě svou bojovností, oddaností a pracovitostí dokázal Jiráček všechny klacky pod nohama rozdupat. Ne nadarmo ho Patrick Vieira přirovnal k srdci – explzeňský bojovník totiž ukázal, že tenhle sval umí použít. Gól, který vstřelil proti Řecku, mu navíc vrátil sebevědomí, a tak má na to, aby se stal hlavní postavou mistrovství Evropy.
Proč by nemohl třeba rozhodnout o vítězství i proti Portugalsku jako Karel Poborský v roce 1996? I účes na to Jiráček má...
