Ondřej Kuchař
27. května 2022 • 21:15

Ukončit čekání. Zase jednou vyhrát! Jalonen drží aktuální světový trend

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Deset let. Tak dlouho čeká český hokej na medaili ze světové scény. Během té doby se v Česku dvakrát vyměnila vláda, na svatý stolec usedl nový papež, Británie odešla z Evropské unie, zemřeli Karel Gott či David Bowie a světem se prohnala pandemie covidu. K tomu se uskutečnily troje zimní olympiády, jeden Světový pohár a devět hokejových šampionátů.



Patnáct hráčů z tehdejšího bronzového kádru na MS 2012 ve Švédsku už nějaký čas hokej nehraje. Kariéry ukončili. To jen pro dokreslení toho, že Česko již na medailovou radost čeká vážně dlouho.

Letos k ní má zase jednou blízko. Juchat s rukama nad hlavou však Češi po semifinále nedokázali už šestkrát v řadě. Dnes si v Tampere zahrají o finálovou vstupenku s Kanadou. Soupeřem, který je k poražení.

Nečekejte žádnou překrásnou podívanou. Zase to bude boj. Kari Jalonen bude znovu v první řadě bazírovat na plnění defenzivních úkolů a systému svého „Jalohokeje“. Rozhodovat budou dost možná přesilovky, stejně jako ve čtvrtfinále s Německem. V početních výhodách jsou Češi vůbec nejlepší na turnaji. Pastrňák a spol. proměnili v gól skoro čtyřicet procent přesilovek. Kanada je naopak ve hře v oslabení průměrná.

Hlavní bude uspět. Vyhrát. A je jedno jak. Klidně obranou, vždyť právě na defenzivě a výkonech byly postaveny základy největších českých výher historie.

„Bylo mi za Finy trapně. Mají jedenáct hráčů z NHL a oni je nenechají hrát hokej. Pět jich vzadu couvá proti mladému a nezkušenému mužstvu,“ naříkal pro mě zcela nepochopitelně před novináři po vypadnutí se Suomi slovenský manažer Oto Haščák. Vadilo mu, že Finové chtěli překvapivě hlavně vyhrát. Co si to dovolili? Proč si nešli prostě zahrát hokej a nedali nám šanci?

Češi budou chtít dnes proti Kanadě uspět velmi podobným hokejem. A není to špatně. Jde o turnaj, kde má být cílem medaile. Předvedená hra a pobavení diváků je hezká věc, ale nakonec si vždy připomínáte jen kovová cinknutí. Nepočítáme roky uplynulé od posledního oku lahodícího představení, ale od medaile. Pochopitelně.

Jalonen navíc se svým hokejem jen drží aktuální světový trend, který udali jeho Finové. Směr přichází ve vlnách, aktuálně vládne past ve středním pásmu. S „javorovými listy“ budou muset Češi vydržet líčit své pastičky až do závěrečného gongu. V utkáních s Kanadou platí víc než s kýmkoli jiným, že není konec, dokud není opravdu konec.

S Kanadou můžete prohrát i vyhraný zápas. Klidně v posledních sekundách, a není to náhoda. V Bratislavě 2019 srovnávali ve čtvrtfinále se Švýcary v poslední vteřině zápasu. Teď v Helsinkách otočili z 0:3 na 4:3, když dva góly Švédům vstřelili při hře bez gólmana v 59. minutě. Vedete, jenže oni dál šlapou. Dají kontaktní gól, cosi se v nich zapálí a hrabou ještě víc.

Několik skautů mi během letošního šampionátu řeklo, že silou týmu vidí Kanadu ze všech nejvýš. Jmény možná. Z českého týmu však sálá obří odhodlání a touha. Hráčům nejde ani o zlomení sérií neúspěchu, prostě chtějí společně po posledním zápasu slavit. Nechtějí na Tampere vzpomínat se zármutkem. Trenér Jalonen složil mužstvo, které to může zvládnout.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud