Jeden gól, čtyři tyčky a plno otazníků. Prohra s Dánskem po nájezdech uzemnila český tým. Šlo snad jen o ojedinělý zápas blbec? Zvonící brankové konstrukce, z toho jednou při rozstřelu po střele Michala Řepíka by tomu napovídaly. Ale i sami hráči tomu napomohli, hlavně útočníci. Tím, jak lehkomyslně se zbavovali šancí a v jasných pozicích si dávali přednost. Dokonce i v prodloužení. Jako Jan Kovář, jenž místo smrtícího záseku z mezikruží přihrával kamsi k tyči.
Češi zkrátka a dobře pokračovali v tom, co se v předchozím zápase proti Kazachstánu ještě nevymstilo, ale čeho šikovnější a rychlejší Dánové dokázali brilantně využít. O postup do osmičky se rvali víc, než Češi o vytoužené prvenství ve skupině. Občas měl člověk dojem, že nastoupili po dlouhé, úmorné cestě a z letadla vylezli teprve nad ránem jako čerstvá posila Radek Faksa.
V petrohradské skupině začali čeřit vodu Němci, po příletu Thomase Greisse neprohráli. Můžou klidně skončit i třetí a dokonce vyšachovat obávané Američany, které porazili gólem půl minuty před koncem. Nějaké kalkulování není na místě, situace se může ještě pěkně zamotat. Češi pořád můžou prvenství ve skupině udržet. Nicméně tahle porážka nejvíc nahrává Rusku, které chce skupinu za každou cenu vyhrát už proto, že hraje doma, a hlavně, aby prostě bylo první.
Všichni ti národovci, kteří si po druhé třetině utkání se Švédy nainstalovali na svá auta vlaječky, ale jejichž vlastenecké nadšení mohl výkon proti Dánsku zase zchladit, zatím nemusí nic sundávat. Tedy pokud jeden zbabraný zápas vrátí český tým do reality. Tak už to zkrátka chodí. Vždycky, když vyskočíme na hrušku, musí s ní někdo zatřást, aby nás vykázal do patřičných mezí.
Sebereflexe mají tihle hráči dost. Takže jsou ochotni a umí si přiznat, co udělali špatně a že se musí vrátit k větší jednoduchosti, přímočarosti a taky pokoře, která je při vstupu do turnaje zdobila. Nejdůležitější duely teprve přijdou a jedna taková porážka s týmem neotřese natolik, aby nevěděl, kudy kam. A ještě víc nepokazil, co si tak senzačně vybudoval.
Stanice ČT Sport místo dlouhých rozborů po první porážce s Dánskem na mistrovství světa rychle přešaltovala na galavečer fotbalové ligy. Takže jsme se třeba nedozvěděli, jak se líbil Radek Faksa. Po překonání několika časových pásem, komplikacích s vízy a jediném rozbruslení ještě tolik nehrál. Ale zařadit ho do čtvrté formace místo Richarda Jarůška se přímo nabízelo. I když nenastoupil v centru, nýbrž na levém křídle, spolupráce celého útoku se Faksovým příchodem pozvedla.
Ožil dosud nevýrazný Filippi, v Koukalovi může mladík z Dallasu najít svého Hemského, vedle nějž válí za Stars. Je to hráč zase o level výš, možná ještě důraznější než objev sezony Jarůšek a umí dát gól. Až se pořádně vyspí, může být hodně platný. Dobře vyspat se z toho potřebuje i český tým. Tohle jako facka stačilo, jede se dál.
