Šilhavý u reprezentace? Dokud bude kouče vybírat Berbr, je to jedno
Tak máme nového trenéra fotbalové reprezentace. Upřímně, je úplně jedno, kdo žezlo od Karla Jarolíma převzal. Proč? Stačí si krátce zrekapitulovat, jak se v tuzemsku vybírá nejdůležitější kouč v zemi. Tragikomickou přehlídku toho, jak se to rozhodně nemá dělat, zahájil svazový místopředseda Roman Berbr po prohře s Ukrajinou: „Víme, co teď máme dělat.“
Říká to člověk, který je přímo z titulu své funkce zodpovědný za alarmující úpadek českého fotbalu. Byl to on, kdo významně spoluvytvářel pokřivené prostředí, které nejlépe charakterizují pojmy jako kapříci, či nakloněná rovina. Toto prostředí potlačilo odbornost, náročnost, ale hlavně veškeré sportovní hodnoty, protože o vítězství rozhodovali šíbři a ne to, kdo umí nejlépe kopat na hřišti. Tak proč by se hráči a trenéři snažili? Proto čeští fotbalisté nejsou připravení na evropskou úroveň a proto už o ně největší evropské kluby nemají zájem.
Ale Roman Berbr, bývalý pracovník komunistické státní bezpečnosti, ví, co má dělat. Počká na debakl v Rusku, který avizují hráči předem prohlášeními, že vlastně nevědí, co mají v reprezentaci hrát. Berbr ostatně také po propadáku s Ukrajinou pravil: „Nejde totiž jenom o výsledek, ale hlavně o to, že mužstvo nemá tvář.“
Pětigólový výprask v Rusku to (pokolikáté už?) potvrdí. V letadle Berbr s předsedou Malíkem odvolají Jarolíma, neboť už nic jiného nezbývá.
Teď byste možná čekali, že si lídři asociace konečně udělají odbornou analýzu, proč se nejen česká reprezentace řítí na úroveň San Marina. A s pomocí těch nejlepších expertů popíše, jaký fotbal by měla produkovat reprezentační pyramida. Vymezit jeho principy, metodiku a tak dále. Pak může osvícený sportovní ředitel, který by měl vidět do budoucnosti, vybírat trenéry, kteří mají největší předpoklady tuto vizi uvést v život.
Jenže u nás vládne Berbr a ten ví, co má dělat.
Takže oznámí, že mužstvo, které nemá tvář, ani nepotřebuje trenéra. „Národní tým nepotřebuje úplně trenéra, trenérství v jeho práci tvoří tak deset až patnáct procent náplně. Zbytek je manažerská činnost,“ řekl přesně Roman Berbr.
Jen pro připomenutí. Česká reprezentace byla druhá na světovém žebříčku FIFA pod trenérem Karlem Brücknerem, jehož předností nebyla manažerská činnost, ale schopnost naučit mužstvo modernímu způsobu hry, před kterým se museli svého času sklonit i Němci, Francouzi a Nizozemci.
Berbr však ví, co má dělat, a tak nejdřív uvažuje, že by mohl dělat hlavního trenéra Karel Poborský, i když nikdy netrénoval. Pak přeskočí na Jaroslava Šilhavého a nakonec nabídne Karlu Poborskému roli asistenta.
Nedivím se, že bývalý hráč Manchesteru United a Lazia Řím, tedy osobnost, která se pohybovala v opravdu profesionálním fotbalovém světě, nevěřil vlastním uším. Potom zcela logicky konstatoval: „Je prostě otázka, jestli chceme naše problémy řešit furt dokola výměnou trenérů, anebo najet na systémová řešení.“
To už má však Berbr dojednaného Jaroslava Šilhavého.
Na inaugurační tiskové konferenci pak předseda Malík prohlásí, že na analýzu nebyl čas a že všechny síly společně s Romanem Berbrem vrhli na hledání Jarolímova následovníka.
Nejhorší na tom ale je, že už to nikomu, kromě Karla Poborského a pár dalších výjimek, vůbec nepřijde divné. Zvykli jsme si již na všechno.
Takže Roman Berbr a spol. můžou nadále vesele prohlašovat: Víme, co máme dělat.“
A bez špetky studu.
