Na Chorvaty musí Češi podle italského receptu. Ne podle Pešánova
Jak na Chorvaty, ale i pak na Anglii? Recept poskytli Italové. Naopak odstrašujícím návodem budiž počínání českých hokejistů v čele s trenérem Filipem Pešánem na nedávném mistrovství světa.
Začněme pozitivním vzorem.
Roberto Mancini se ujal italského národního týmu v květnu 2018, 182 dní po totálním fiasku v play-off o postup na MS v Rusku. Tehdy Italy zostudili Švédové, kteří po výhře 1:0 a remíze 0:0 rozhodli o tom, že squadra azzura scházela na světovém šampionátu prvně od roku 1958. Spustil totální reformu.
„Od jeho příchodu se všechno změnilo. Mancini je výjimečný v řízení týmu a v komunikaci. Přesvědčil nás, že můžeme být ještě silnější, než si myslíme,“ pravil mazák Leonardo Bonucci poté, co se Italové kvalifikovali na EURO s impozantní bilancí 10 zápasů, 10 vítězství.
Základní motto Manciniho zemětřesení? Místo catenaccia aktivní obrana s okamžitým presinkem, vertikální hra, dynamika, variabilita.
Nový šéf začal konat ihned. Poukázkou do nominace přestala být zvučnost jména či klubu, ale předpoklady dobře zapadnout do systému hry. Na reprezentačních srazech se to rázem hemžilo novými tvářemi. Od Manciniho startu do dneška jich bylo 35. Mnohé předtím fanoušci za hranicemi ani neznali. Nebo jste tušili, že existuje v Sassuolu famózní tandem Berardi-Locatelli?
Jenže Mancini moc dobře věděl, kdo zapadá mentálními, fyzickými i dovednostními parametry do mozaiky jeho herního plánu a kdo ne. A tím se řídil. Bez ohledu na věk. A tak došlo k rapidnímu omlazení. Zatímco v ostudě se Švédskem přesáhl věkový průměr mužstva třicet let, současný kádr je o necelých 5 let mladší. To se pozitivně promítlo do rychlosti, dravosti, hladovosti.
Výsledek téhle revoluce je inspirativní pro celý svět. Čechy chystající se na Chorvaty nevyjímaje. Pokud Souček a spol. chtějí mít po dvou zápasech také šest bodů a tím pádem vstupenku do osmifinále, musí ctít tyto italské principy.
Kompaktnost
Italům se nestane, že by mezi jednotlivými řadami zívaly díry jako po granátu. Pohybují se synchronizovaně, jako by všichni hráči byli propojení lanem. V obraně i v útoku. Neděje se to náhodou, nýbrž podle přesného scénáře, který do jednoho ovládají. Pak mohou spustit účinný presink v jakémkoli prostoru hřiště. O rozehrávce platí totéž. I ta se děje se podle předem načrtnuté mapy. Poté může být hraná často naslepo, třeba v podobě přihrávky od krajních hráčů prvním dotekem nahoru do prostoru, kde už je přichystaný další spoluhráč.
Chytrost
Italové nejsou naivní. Poznají, kdy použít vysoký presink a kdy by si s ním naopak mohli naběhnout na gól ve vlastní síti. Žádný Ital se nenechá snadno obejít. Nehrozí, že by lehce zbaštil soupeři první kličku. Vykrokuje ho a navede tam, kam potřebuje. Čelůstka, Kalas a jejich parťáci by se měli po nich opičit. Tentokrát se setkají s kreativnějšími překážkami, než byli fyzicky nadupaní, leč čitelní Skotové.
Intenzita
Italové naběhali v utkání se Švýcary 112,4 km, soupeř 106 km. Tedy o téměř 6,5 kilometrů více než protivník. Ale hlavně je důležité, v jakém tempu to učinili. Notnou porci času strávili ve sprintu. Locatteli byl ústředním sprinterem. Přitom šlo o druhý zápas italského celku během pěti dnů. Ani Češi nejsou líní. V duelu se Skoty nastřádali 116,9 kilometrů. Teď jde o to, aby to u všech bylo Locatelliho intenzitě.
Ještě stručně co si nevzít od českých hokejistů a jejich hlavního kouče.
Filip Pešán pohrdl Manciniho sázkou na výběr hráčů podle toho, aby zapadali do zamýšleného herního systému. Pak celý šampionát řešil rébus, jak některé jednotlivce, které však sám povolal, dostat do jeho schématu. Jednalo se samozřejmě o neřešitelný hlavolam, což záhy tvrdě poznali on, hráči a fanoušci.
Nebylo by také dobré, kdyby Šilhavého parta propadla po vítězném vstupu do turnaje dojmu, že medaile jsou na dosah. Hra proti Skotsku neměla zdaleka medailové kontury. Výhry bylo dosaženou zásluhou geniálních akcí či zákroků jednotlivců, ne bezchybným týmovým výkonem a la Itálie, z něhož vykvetly hvězdy.
Hokejoví kolegové se neadekvátně namlsali optimismem čtyřgólovým triumfem nad Rusy před mistrovstvím a pak žasli, jak se spletli.
Věřme, že fotbaloví reprezentanti nebudou opakovat stejnou chybu. Aby si i oni mohli přečíst po Chorvatsku o sobě to, co napsal uznávaný trenér Claudio Ranieri ve sloupku v deníku Gazzetta dello Sport: „Tento italský tým je dokonalý a Locatelli je jeho klenotem! Dobré držení míče, presink, náběhy, 6 vstřelených branek a žádná obdržená - Mancini vybudoval mimořádný orchestr!"
Zprávy ze dne 18. června 2021
Ladislav Vízek k angažmá ve Francii:
„Bylo mi 32 let, šlo o poslední šanci jak okusit jiný fotbal a i si přivydělat. My hráli prakticky pro radost. Musím říct, že při první výplatě jsem šel za svým manažerem a říkal mu: Hele, tady připsali dvě nuly? On mi řekl, že ne, že to je v pořádku. Koupil jsem si pak doma hospodu. Na rozdíl od Šmícy (Vladimíra Šmicera), který si koupil hotely. Už ji nikdy neprodám. Je to jediný můj zdroj obživy, za který vděčím klubu Le Havre.“
K rozhodčím na EURO:
„Vidíte, že i VAR zasáhl do hry jen jednou. U nás to ovlivňoval takovým způsobem, že se rozhodčí za to schovávali. Tady se to ozve jen ve chvíli, když už je to opravdu něco velkého, například když je tam krev. Klobouk dolů. U nás to jen tak takové nebude, ale doufám, že i my to nějak vylepšíme. UEFA v tom udělala velký pokrok.“
K rozhodčím na EURO:
„Na sudího si nemůžeme stěžovat. Ani v předešlém zápase. Celkově pískají neskutečně dobře. Je to chlapský fotbal, žádný ošetřovací. Když hráč leží, musí se zvednout. U nás to nebylo vůbec, to byl skandální ročník. Doufám, že tohle vidí. Je to dobře. Na šampionátu se mi opravdu líbí výběr rozhodčích. Pak až ostatní věci.“
Schick a nové angažmá?
„Španělsko mi přijde celkem fajn. Bavili jsme se, že z Patrika nejdou takové emoce, že by ho národ miloval jako Kollera či Baroše. Myslím, ale že na EURO se to mění. Ukazuje velké emoce, například i při oslavě gólů. Dává je i do své hry.“
Schick a nové angažmá?
„Na EURO je na očích. Když zahraje proti Anglii… Po tom gólu, co dal k Skotům… Myslím, že by po něm mohl někdo sáhnout. Já bych mu docela přál, aby šel z Leverkusenu. Ale nevím, co bych mu přál za ligu, jestli Anglii, Francii, Španělsko? Nevím...“
Schick a nové angažmá?
„Myslím si, že by měl zůstat v Leverkusenu. Podle mě to střídá hodně. V Bayeru byl jednu sezonu, nějaké góly nastřílel. Měl by tam dál pěstovat svou karieru a formu. Když dá na EURO sedm gólů, tak tam ale asi nezůstane.“
Může být Schick nejlepším střelcem reprezentační historie?
„Bude to mít těžké, dostat se před Jana Kollera. Ten měl za sebou fantastické mužstvo, byli jsme v žebříčku FIFA na druhém místě. Když bych měl tipovat, tak myslím, že ne. Honza si to zaslouží, je to skvělý člověk. Hráváme spolu tenis a přeju mu, aby tenhle rekord udržel. I když Patrikovi bych přál, aby letěl nahoru.“
K Patriku Schickovi:
„Bylo by krásné, kdyby byl nejlepším střelcem EURO. Naposledy se to povedlo Milanu Barošovi. Má dobře nakročeno. Bylo hodně znát, když šel ze hřiště a nastoupil Michael Krmenčík. Schicka potřebujeme na hřišti.“
Stupňují Češi výkony?
„Ve Wembley to vystupňujeme. Nebojte se. (smích) Nemůžeme si tam prohrát o tři čtyři góly. Když jsem kluky ale viděl hopsat, tak vědí, na co mají. Před šampionátem jsem absolutně nečekal, že budeme mít po dvou zápasech čtyři body. Nechci to zakřiknout, ale kluci si půjdou do Wemley asi hlavně zahrát.“
K Vladimíru Coufalovi:
„Je to hráč, kterého v týmu chcete. Jím máte vyřešenou pravou stranu. Na hřiště jde vždy předvést maximum. Nedělá chyby, je na něj krásný pohled. To podklouznutí mrzí, ale to se nedá nic dělat. Je to v nadstandardní hráč.“
