Všude jen Stloukal? Čeká se na čáru, jestli bude zelená, nebo červená
Kauza kolem projevu trenéra Martina Stloukala nejdřív možná šokovala, pak o to víc pobavila, takže hlášky kolovaly po sociálních sítích. Teď je ve virtuálním prostoru zase populární se pohoršovat nad tím, že média pořád příběh a výroky trenéra Techniky Brno přitahují. Ano, přitahují, má to logiku. V pátek uplyne měsíc, co se nahrávka dostala ven. Čeká se, jaký bude mít dopad.
Otevřela několik témat. Ne, vůbec nejde o osobu, která ji pustila ven. Patnáctiletý hokejista, který měl Stloukala plné zuby? Sám trenér, který si chtěl udělat poněkud divokou reklamu? Tohle roli nehraje. Bublina časem splaskne, vyrobená trika s hláškami se seperou.
Realitou je, že se takto ve sportovním prostředí pracuje naprosto běžně. Křižovali jste se, že je trenér se svým projevem křupan? Buďte v klidu, Stloukalů najdete v každém kraji tolik, že vám nebudou stačit ruce. Pokud jste hráli kolektivní sport, s někým takovým jste se stoprocentně potkali. Sportovní prostředí je homofobní, je rasistické, padají v něm nekorektní vtipy, které v tu chvíli chápete, pokud jste členem týmu, v tvrdých slovech cítíte nadsázku. Neřešíte je jako zásadní téma. Tím spíš, že trenér, který vás při rozcvičce vypere, že tam stojíte jak špatně postavený čur**, vás za dvacet minut pochválí, že jste parádně vymetli šibenici. Jsou to slova, která na místě neřešíte.
Kolikrát jste něco podobného zažili? Desetkrát? Stokrát? OK, není to v pořádku. Doma s dětmi takhle nikdy mluvit nebudete. Na druhou stranu jde o dlouhodobě tolerovaný jev, nad kterým se nikdy nikdo nepozastavil. Vždyť i tyhle metody přinesly Nagano, ne?
Pokud ale věty z hokejové kabiny vytáhnete ven bez kontextu, znalosti prostředí a vztahů, jste šokováni. Možná i přemýšlíte o soudech. Slova kolikrát pronese člověk, kterému barva pletí nevadí, když se ho na ni budete ptát, jinou sexuální orientaci neřeší. Ale uvnitř týmu mluví jinak. Protože se to tak dělá a dělalo vždycky.
A tohle přesně je i důvod, proč kolem Stloukala relativně opatrně našlapuje i celé hokejové hnutí. Před volbami nového výkonného výboru bylo ticho, nikdo ze svazu se k trenérovi Techniky Brno, jeho motivačnímu projevu i výživových doporučení nechtěl vyjadřovat. Mimochodem, každý odborník na výživu vám hned začne chrlit, že je Martin Stloukal v téhle oblasti totální ignorant, kulantně řečeno.
Hned po volbách ovšem vydal výkonný výbor stanovisko, že se musí Stloukal omluvit. Jenže on do Prahy ukázal dlouhý nos. A teď, co přijde dál...
Není tajemstvím, že mezi členy hokejové vlády nepanují shodné názory. Někdo by trenérovi Techniky Brno nejradši roztrhal trenérský průkaz a posadil ho na letadlo směr Florida. Jiný navrhuje všechno spíš přejít, neřešit, nechat vyšumět a nedělat zbytečnou aféru. Pak ale taky zaráží, že Stloukal nemluvil v emocích. Suše hráčům zahlásil, ať si projev nahrají a doma pouští rodičům. Téma si chystal, tím pádem se i kontroloval. Takže i „smradlavé špinavé cikány“ (myšleno prodavače kebabu) řekl s konkrétním záměrem. Taky proto téma tak pálí, přitahuje a rozděluje veřejnost.
Sami víte, jak to někdy chodí. Klidně největší lidský šmejd vás dokázal dostat k nejlepšímu sportovnímu výkonu. To samozřejmě nemusí být Stloukalův případ, ani ten šmejd, ani že vás dostane k nejlepšímu výkonu. Jde o princip, o způsob chování, motivace, vypuštění zvířete z klece. Jak? Řevem, přes totální naštvání, vybuzení. Na někoho to funguje, jiný se zatáhne. A taky ve 14-17 letech reagujete jinak, než když vám je třicet.
Pokud svaz Stloukala tvrdě sejme, tak co udělá se stovkou podobných? Mezi nimi jsou i erudovaní trenéři, kteří neudílí nesmyslné rady do života jako trenér z Brna a nechtějí vás předávkovat vitamínem C, „jen prostě takhle mluví a občas někoho urazí“. A když svaz všechno nechá být s tím, že trenér je prostě krapet mimo a je věcí Techniky Brno, koho najímá? Pak dá všemu zelenou. Jenže v současné době, která pitvá každé slovo, se taktika mrtvý brouk může hokejovému velení vymstít u lidí, pro které je dané vystupování nepřípustné. Ano, dejme tomu pro Kaufland, partnera Českého hokeje. Nevíte, jaká přijde reakce, tím spíš v době, kdy se každá koruna několikrát obrátí, než se pustí z kapsy. Co když nějaký partner se Stloukalovým projevem bytostně nesouhlasí? Svaz kauzu nijak nedořeší a udělá sám sobě zlou službu.
A přesně tohle je důvod, proč akce Stloukal pořád žije. Proč neusnula 16. června. Proč pořád přitahuje pozornost fanoušků i lidí z hokejového prostředí. Někdo za ní musí udělat čáru. Zelenou? Červenou? O to běží.
Plus samozřejmě o to, jak chceme vychovávat budoucí generace. Nevěřím na řeči, že mladí jsou dnes víc zkažení. To přeci tvrdili i o každém z vás, když jste dospívali. „Za nás jsme si nikdy nedovolili...“ Schválně si vzpomeňte, kolikrát jste kolem puberty takovou větu vyslechli. Plus samozřejmě každou zimu byly bílé Vánoce a taky jahody byly nějak sladší než dnes. Není to pravda, jen takhle pracuje lidský mozek. Dost věcí vytěsní, jiné spojí.
Ovšem jak se dítě chová, je jen a jen obrazem dospělých a celé společnosti. Teď se otočte na druhou stranu. Nezažili jste kromě uřvaných Stloukalů i přísné a férové trenéry? Takové, kteří vám uměli říct i nepříjemnou pravdu a neměli jste z nich pocit, že melou nesmysly? Dovedli zakřičet, ale neponižovat vás? Taky tam jsou, jen jste na ně možná přes ten silný řev už zapomněli.
Každopádně je to důkaz, že i bez tvrdých urážek a zesměšňování se můžete dostat nahoru. Záleží na prostředí, ze kterého hráč vychází, plus co společnost toleruje. Kde má hrany a meze. Rákoskou se dnes už taky dnes děti ve škole neřežou. A pište si, že kdo prosazoval zrušení fyzických trestů, byl těmi drsnými chlapáky brán za slabocha.
