Válel sudy, pak vystřelil pohár. Douděra jako slávistický Jekyll & Hyde
BLOG RADKA ŠPRYŇARA | Během čtyř dní dovedl David Douděra ve fanoušcích vzbudit dvě naprosto odlišné emoce. V neděli vysoce ubohým způsobem přehrával bolest po ataku Matěje Ryneše. Válel sudy, kopal nohama do země, držel se za obličej přesto, že hradecký záložník ho chytil pod krkem. Lidé měli z reprezentanta srandu. Prostě fingáč jako prase!
Ve středu dal zaplaťpánbůh na odiv nesporné fotbalové umění. Báječnou střelou jakosti Premier League rozštípl pohárové finále, hlavně v druhém poločase předvedl excelentní výkon na obou stranách hřiště. Potlesk je na místě, slova uznání taktéž.
Douděra je uzlíček rozličných emocí. Jakmile se pustí do vyprávění, je k nezastavení. Sype slovo za slovem. Nebrzdí. Nic neskrývá, klidně se označí termínem „emoční magor“.
Takového DD mám rád. V krásném fotbalovém večeru exceloval na hřišti i v mix zóně při diskusi s novináři. Ve Slavii si postupně začínají vážit jeho schopností, buduje si důvěru realizačního týmu, ale zároveň by bylo dobré, aby pečlivě zvažoval svoje chování. Emoce jsou nesmírně chutným kořením fotbalu, ale nikdy se nesmí proměnit v trapnost.
Snad to David Douděra pochopí. Války v nadstavbě se blíží, vzrušení, pohnutí a útoků na nervovou soustavu bude požehnaně.
