V souvislosti s údajnou korupcí v hokeji byl do pořadu České televize Hyde Park pozván Luděk Bukač, někdejší trenér národního družstva a kritik poměrů v českém prostředí. Začíná léto a já jsem původně chtěl zahájit seriál „slunných“ témat, ale na hozenou rukavici přece jen zareaguji...
Knihy Luďka Bukače jsem svého času četl velmi rád, poněvadž jde o inteligentní texty, které mají zřetelnou strategickou nit a obsahují i neotřelé metodické názory. Evidentně to není četba pro každého, především jazyk je poměrně komplikovaný.
Složitost jeho osobnosti se projevila i v jeho vystoupení ve zmíněném pořadu. V čem? Na jedné straně z jeho úst zazněly zajímavé odborné názory a na straně druhé několikrát ignoroval položenou otázku a sdělil, co sdělit chtěl. Opakovaně se vracel k trenérské odbornosti, což zjevně nemělo být tématem pořadu. Ze zákulisí dokonce vím, že měl být původně pozván jiný host, s odlišným pohledem na sport jako celek.
K napsání tohoto článku mě ale inspirovala poslední věta z úst Luďka Bukače. Řekl doslova: „Dřív vedení svazu na odbornost kladlo strašný důraz, dnes si myslí, že to přijde samo, a to není pravda.“
O co jde? Jsem členem výkonného výboru Českého olympijského výboru, v němž sedí osm právníků a předsedou je ekonomický inženýr. Připouštím, že v řízení sportu jde v první řadě o peníze, o manažerská rozhodnutí, pro něž je třeba mít politický talent a právně-ekonomický cit.
Ale co sport? Vyvíjí se neuvěřitelným tempem a ten, kdo rozhoduje, musí o vývojových trendech něco vědět. Ano, trenéři nemohou řídit sport. Praxe je dnes taková, že odbornost nemá v současnosti svého centrálního ochránce a sportovní experti mají minimální vliv. A tak se například neřeší herní výkon či pohybové učení, nevedou se diskuse o psychologických souvislostech sportovní hry, ale řeší se financování sportu, nový zákon o sportu, členská základna, rozdělení financí na mezinárodní sportovní akce v České republice atd.
Sport dnes nemá žádnou nadsvazovou odbornou autoritu. Není to ministerstvo, ani ČOV či ČUS, již dávno to nejsou ani tělovýchovné fakulty. V současnosti již ani nedokážeme definovat, co je to odbornost. Pouze se mísí odborně neúplné pohledy, jako třeba „pravda šatny“ nebo sterilní „pravda akademického prostředí."
Neexistuje platforma, kde se kriticky utkají odborné názory, které se vehementně snažil do svých odpovědí vtěsnat Luděk Bukač, přestože byl tázán na něco jiného. Odpověděl si prostě na otázky, které si virtuálně položil sám, a ignoroval některé z těch, které mu kladl redaktor. A přestože bych s ním v lecčem polemizoval, tu citovanou větu bych podepsal.
Pro samou ekonomiku, legislativu a politiku není prostor řešit sport na nejvyšší úrovni, diskutuje se o něm pouze v „podpalubí“. „Velcí kluci“, tedy nejvlivnější muži sportovního prostředí, mají vyvinuté schopnosti v oblastech, které shrnuji pod pojem lobbismus. Jsou dobří vyjednávači, mají kontakty, dostačující míru empatie. A hlavně: baví je to.
Přesto si myslím, že bossové ve sportu musí do svého rozhodování vklínit i pohled expertů. Pakliže do odborného nitra sportu nevidí, musí se spoléhat na názory sportovních ředitelů či osob zodpovědných za sportovní odbornost.
No jo, ale když do toho šéf nevidí, jakým instinktem rozezná odborníka, kterému svěřuje klíčovou zodpovědnost? Řídím rovněž sportovní svaz (volejbalový) a vidím, že daleko těžší, než sehnat peníze, je prosadit alespoň střednědobou strategii či pohnout myšlením lidí. Třeba jen, aby si uvědomili, že už nejsme „pupkem“ světa, protože ten opravdový špičkový sport se odehrává především vně hranic České republiky.
Jestliže tedy jde o podfinancování sportu, plně se v boji zapojuji do pluku vedeného Kejvalem a Janstou, ale politici, právníci a ekonomové sami problém sportu nevyřeší. Bude třeba stavět ještě jiné pluky, abychom se nestali dobře vyzbrojenou armádou, která neví, za co bojuje.
V tomto směru cítím zmíněnou poslední větu Luďka Bukače jako výstižnou. A příště už opravdu o holkách...
Související články
