Martin Hašek
26. srpna 2023 • 04:30

Mistryně světa z Domažlic! Japonka má ráda svíčkovou a umí česky

Vstoupit do diskuse
3
TOP VIDEA
Chybí levá noha, Červ odsune Krejčího na stopera. Co křídla a základní sestava?
Hašek oznámil nominaci na EURO. Jedou Červ a Jaroš, překvapení na levém beku
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jakuba Vadlejcha ještě velké finále na MS v Budapešti čeká, ale jedno oštěpařské zlato už má pořádnou českou stopu. Japonka Haruka Kitagučiová vyhrála v pátek dramatický závod svým posledním pokusem a na stadionu se s ní bláznivě radoval i její český kouč David Sekerák. S ním tráví nová mistryně světa většinu roku v Domažlicích.



Tahle výjimečná dívka umí neobvyklé věci. Poté, co jako první Japonka vyhrála mistrovství světa v hodu oštěpem, se Haruka Kitagučiová na chvilku zastavila v mixzoně a zvládla vítězné interview v lámané češtině.

„Já teď nerozumím svým pocitům. Jsem jen happy, spokojená,“ prohlásila poté, co šestým pokusem vyhrála hodem dlouhým 66,73 metru, jímž na poslední přehodila dosud překvapivě vedoucí Kolumbijku Flor Denis Ruizovou Hurtadovou. „Já jsem vždycky na poslední pokus dobrá. Já si myslím, že jsem nejlepší a můžu házet daleko. Nic víc.“

Její čeština samozřejmě není perfektní. Kitagučiová ale soustředěně hledá klíčová slovíčka a dovede vyjádřit, co potřebuje. A když si neví rady, pomůže si gestikulací nebo svým nakažlivým smíchem. To všechno díky pětileté spolupráci s českým trenérem Davidem Sekerákem, který pro ni vybudoval zázemí v Domažlicích.

Haruka Kitagučiová ovládla soutěž oštěpařek
Haruka Kitagučiová ovládla soutěž oštěpařek

Potkali se v listopadu 2018 na tréninkovém semináři v Kuortane, kde Kitagučiová hledala trenéra. Byla v té době dorosteneckou mistryní světa z roku 2015 a hledala správnou cestu, jak dál.

„Věděl jsem, že je dorostenecká mistryně světa. Věděl jsem, že má potenciál,“ vzpomíná Sekerák.

Už rok poté se v jednadvaceti kvalifikovala na mistrovství světa dospělých v Dauhá, kde ji z finále o šest centimetrů vystrnadila reprezentantka Irena Gillarová, tehdy Šedivá.  Kitagučiová si pak vzala českou vlaječku a šla se zbytkem české výpravy na finále fandit na tribunu. V pátek večer jí to v Budapešti oplatila nadšená grupa Sekerákových blízkých. Na tribuně Kitagučiové fandily jeho manželka i dvě děti a taky juniorský oštěpař Jan Výška, jeden z členů Sekerákovy tréninkové skupiny, kam patří i čerstvá mistryně republiky Petra Sičaková.

„V Česku trávím hodně času, tak doufám, že mi lidi v Česku fandili,“ usmívala se. „David byl na tribuně hodně nervózní, snažil se mě motivovat, víceméně na mě křičel. Ale myslím, že do sebe všechno zaklaplo a poslední pokus byl báječný. Myslela jsem, že se snad rozbrečím. Teď ale cítím jenom štěstí.“

Chvála od Špotákové

Kigatučiová vstupovala do závodu jako nejlepší žena světových tabulek, ale finále se pro ni nevyvíjelo dobře. V prvním pokusu ucítila křeč v pravém lýtku a pak se jí nedařilo technicky. Po pátém pokusu byla třetí, ale pak přišel vítězný hod.

„Ona dostala po prvním pokusu křeč do lýtka, takže to byl takový průser. Nařídili jsme jí, aby začala pít, aby se protáhla. Na čtvrtý už to bylo ready. Věřil jsem. Já jsem věděl, že to tam je, že těch šedesát šest tam prostě musí být. Říkám: Pojď riskovat! Bylo to tam,“ usmíval se Sekerák.

Kitagučiová vyhrála posledním šestým pokusem, podobně jako Barbora Špotáková ve svém životním závodě na olympiádě v Pekingu.

„Je to bojovnice, zapsala se do dějin. Je to obrovský úspěch. Předvedla hezký výkon šestým hodem, takhle se vyhrává. Moc hezký a navíc, ještě je tam česká stopa,“ hodnotila Špotáková, která závod na místě komentovala pro Českou televizi. „Samozřejmě by bylo lepší, kdyby tam byla nějaká naše oštěpařka. Je to festovní holka, má potenciál a výbornou ruku. Musela oštěpu obětovat hodně, když se rozhodla žít v Domažlicích. Určitě Davida poslouchá jako hodinky, což Japonci umějí. Mají řád a přináší to ovoce.“

Kitagučiová už závodila na předloňské olympiádě v Tokiu, vloni na světovém šampionátu v Eugene pak vybojovala svou první bronzovou medaili. Tentokrát byla v Budapešti jako favoritka.

„V minulých letech bylo mým cílem dostat se do finále. Když jsem přijela do Maďarska, tentokrát jsem měla vyšší cíl, medaili, a ještě víc. Chtěla jsem vyhrát. Prostě jsem řekla: Chci zlato. Šla jsem si pro něj natvrdo,“ řekla Kitagučiová.

Oběd v japonské restauraci

Před závodem byla Kitagučiová nervozní. V hotelové restauraci jí neseděl oběd. Kouč to vycítil a zasáhnul.

„Jídlo nestálo za nic. Říkám: Nech to tady, jdeme do japonské. Tak jsme tam nechali talíře a šli jsme do japonské. Věděl jsem, že by se nenajedla,“ líčil Sekerák. „Prošli jsme se pět set metrů, byla supr nálada. Nazpátek jsme šli pěkně najezení, oni ji tam poznali. Bylo to hezký, bylo to jiný. Dala si kuřecí s rýží. Oni tam měli tu japonskou rýži, nádherně naložené maso. Luxusní, i já jsem se najedl…“

V Česku se Kitagučiová naučila i na české jídlo. Má ráda knedlíky a svíčkovou. I když sekaná jí tolik nesedí. V Domažlicích bydlí v bytě, který jí ve svém penzionu vybudoval její kouč.

„Má tam všechno, pračku, sušičku. Je přihlášená, přišlo to všechno z cizinecké,“ vysvětluje Sekerák. „Vždycky přiletí nějak v lednu, jezdíme na soustředění na Tenerife. Pak jede v dubnu, v květnu na zahajovací závody do Japonska. Pak se vrací a je tady do září.“

Kitagučiová dostává na pobyt v Česku peníze od japonské federace. Pro svou kariéru ale obětuje dlouhý čas mimo domov.

„Nemám tam kamarády a rodinu, ale rodina trenéra mi hodně pomáhá. A pak taky mladí, co se mnou trénují. Vždycky když jste nahoře, je to dobrý,“ usmívá se Kitagučiová. „Oštěp zatím není v Japonsku moc populární. Předtím o téhle disciplíně nikdo nevěděl, ale když teď mám zlato, myslím, že bude populárnější.“

Kouč Sekerák zatím v Česku zažívá i nepříjemné chvíle. Jako svazový vedoucí trenér sportovního centra mládeže na něj chodí anonymní kritika.

„Zrovna předevčírem jsem řešil anonymní stížnost na svaz, že si na mě stěžují, že trénuju Japonku a jsem zaměstnaný za svazové peníze. Tak to by se vám chtělo brečet. Doopravdy, je tu hnus a špína, to vám řeknu na rovinu,“ řekl Sekerák.

Na druhou stranu je ale trenér světové šampionky.

„Teď mi psal brácha, že když jsem poprvé hodil za sedmdesát, psala mi příspěvek paní Zátopková a říkala: O panu Sekerákovi ještě uslyšíte,“ vzpomínal. „Ona to myslela asi v tom oštěpu, ale já jsem u toho oštěpu zůstal a teď slyší. Teď jsme si na to vzpomněli a je to tam.“

 

Vstoupit do diskuse
3
Aktuální události
Články odjinud