Drahotová se připravuje na banket. Je těžké ji brzdit, směje se trenér
PŘÍMO Z CURYCHU | Jednu párty si odpustila, do té druhé se může pustit s plnou vervou. Chodkyně Anežka Drahotová před třemi týdny v americkém Eugene obětovala oslavu titulu juniorské mistryně světa a radši šla brzy spát. Dnes se jí to na mistrovství Evropy v Curychu vyplatilo.
„Když na mistrovství světa juniorů nešla na závěrečný banket a šla místo toho spát, měla na něj koupené nové šaty, tak mi říkala: Budu nasraná, jestli tam ta medaile nebude…“ líčí Drahotové trenér Ivo Piták.
Drahotová v Eugene vyhrála titul v závodě na 10 kilometrů, ale na rozdíl od většiny soupeřů měla v hlavě ještě druhý vrchol sezony v Curychu. Hned po šampionátu proto dělala všechno proto, aby byla na evropském šampionátu dospělých připravena.
„Musím poděkovat trenérovi. On má zkušenosti s časovými posuny. Šla jsem tam spát dřív. Celé jsme to posunuli. Říkal, že s oslavou mám vydržet až po Curychu,“ vypráví Drahotová. „Nezakázal mi to. Dal mi na výběr. Řekl, že by mi to nedporučoval. I tak jsme odjížděli večer. Říkali jsme si, že šance někde bude. Po Eugene jsem týden docela trénovala. Jsem ráda, že se to podařilo.“
Drahotová si přitom přímo v Eugene koupila nové šaty ve své oblíbené červené barvě, místo na závěrečný banket ale mířily do kufru. V Curychu je ale Drahotová může směle zase vyndat.
„Je pravda, že jsem si nové šaty koupila. Jsou červené, já mám ráda červenou. Mám je tady. Říkala jsem si, že když budu mít medaili, tak je vezmu,“ těší se Drahotová.
Její úspěch tak opět vrací do světla ramp tradiční českou disciplínu. I když za federace byli úspěšní především závodníci z armádního centra v Banské Bystrici, evropské medaile v letech 1982 – 1990 získali Pavol Blažek a Jozef Pribilinec. Dosud jediným českým chodcem, který stál na mistrovství Evropy na stupních vítězů, byl legendární Josef Doležal. Muž, který v padesátých letech překonával světové rekordy, získal na šampionátu v roce 1954 v Bernu zlato na desítce a stříbro na padesátce.
„Našel se člověk, který je schopný ustát určité nároky,“ říká Piták o Drahotové. „Je výjimečná tím, že se soustředí na to, co chce. Když si řekne, že něco chce, tak to tak bude. Má úžasnou vlastnost, že se nebojí riskovat. Kdyby jí to dneska uvařilo, tak to stejně příště zkusí znova.“
Drahotová je v českých podmínkách nevídaný vytrvalecký talent. Kromě schůze ráda běhá i jezdí na kole. Na juniorských šampionátech už závodila na patnáctistovce i ve steeplu, má za sebou i půlmaraton. Do konce sezony ji čeká časovka o silniční závod na mistrovství světa v cyklistice a možná i světový šampionát v běhu do vrchu.
„U Anežky je spíš problém ji v tréninku ubrzdit. Ona se dostatečně trápí sama, u ní je spíš problém opačný, aby neměla sebedestrukční sklony,“ usmívá se Piták. „Kdysi trenér Ladislav Fišer, jehož názorů si docela vážím, řekl jednu věc, které se držím: z krávy žádným tréninkem antilopu neuděláš. Láďa Fišer říkal, že vytrvalost je všechno o jednom a měl pravdu. Ono to hodně lidí nerado slyší, že je to spousta práce.“
