Vakoč o výhře parťáka: Nevěřili jsme, že to udrží. Žlutý dres? To je něco
Zbývá zhruba deset kilometrů do cíle třetí etapy letošní Tour de France a v okolí Épernay to vře. A nejen tam, také v italském Livignu. Tam je totiž na vysokohorském soustředění zbytek týmu Deceuninck-Quick Step, který se nevešel do sestavy na Starou dámu. Týmu, jehož hlavní postava Julian Alaphilippe míří za vítězstvím v etapě a také za žlutým dresem. „Samozřejmě, že to prožíváme. Posledních zhruba 25 kilometrů velmi intenzivně. Asi šest nás to sledovalo v restauraci, ostatní na pokojích,“ popsal český závodník Petr Vakoč. Ten má k Alaphilippovi velmi blízko, už tím, že spolu bývají na závodech často na pokoji.
Jak to vypadá, když týmoví parťáci sledují svého kolegu, jak jede o vítězství na Tour?
„Prožíváme to, samozřejmě. Bylo to neskutečný, měli jsme velké nervy, do poslední chvíle jsme nevěřili, že to udrží. Vypadalo to, že to bude hodně těsné. Jel teda neskutečně. Nějakých 10 kilometrů do cíle dojeli čtyřčlennou skupinku, která ho pronásledovala. V tu chvíli začaly tahat ty týmy, které předtím měly někoho vepředu. To jsem si říkal, že to asi nedá. Měli jsme strach, že to nevyjde, měli jsme hrozné nervy a všichni jsme mu drželi palce a prožívali jsme to s ním. Takže super zážitek.“
Oslavíte jeho vítězství i vy na soustředění v Livignu?
„Myslím, že ano, protože je to žluťák, takže si asi připijeme. Navíc jednomu z masérů, který tady s námi je, se před čtrnácti dny narodilo dítě, takže to asi spojíme a večer otevřeme šampaňské. Protože přeci jen žlutý dres, to je něco.“
Co říkáte na způsob, jakým vyhrál? Vzal za to na poslední vrchařské prémii, i když později sám přiznal, že tam brzo původně ani vyrazit nechtěl.
„On je hodně impulzivní a udělal podobné věci i na Strade Bianche a na Amstelu, kde taky útočil hodně zdaleka a mnohem dřív, než byl plán. Ale viděl tu příležitost a myslím, že byl hodně motivovaný tím získat žlutý dres. Už vyhrál dvě etapy, ale žlutý dres mu vždycky těsně unikl. Takže to viděl asi jako šanci a šel do toho způsobem všechno nebo nic. Prostě se rozhodl, že se do toho žlutého dresu zkusí obléct i za cenu toho, že mu nakonec třeba nevyjde ani etapa. Ale vyšlo mu to perfektně, jel neskutečně. Nikdo jiný by to určitě takto nedokázal. Byl to fakt neuvěřitelný výkon.“
Kdy jste spolu mluvili před Tour naposledy?
„Někdy v úterý, ve středu.“
Jak prožívá takovýto závod ve své domovině? Byl nervózní?
„Nedal to na sobě znát. Asi nějakou nervozitu pociťoval, ale on se s tlakem vyrovnává až neuvěřitelně dobře. Věděl, že je připravený a že to zkusí.“
S čím na Tour odjížděl? S tím, že chce obhájit puntíkovaný dres z loňska, nebo měl i jiné cíle?
„Určitě měl za cíl zkusit získat žlutý dres. Tuhle etapu si byl myslím i předem projet. Cílem našeho týmu bylo vyhrát týmovou časovku. A i když se to nepovedlo, dostali se do pozice, kdy mohl Julian zkusit o žlutý dres bojovat. Takže úplně perfektní. Pro něj bylo určitě to hlavní vyhrát etapu a obléct se do žlutého dresu. Tím si myslím, že teď už má splněno, a všechno navíc bude bonus.“
Žlutý dres jste měli i loni po první etapě, kdy vyhrál sprint Fernando Gaviria. Prožíváte jinak vítězství Alaphilippa, se kterým na závodech často bydlíte na pokoji?
„Určitě to prožívám úplně jinak, protože se s Julianem známe asi sedm let, trávíme spolu hodně času.“
