Co do počtu účastí na Tour de France patří Roman Kreuziger k nejzkušenějším českým závodníkům. Objel jich už devět. Nejlepším jeho výsledkem bylo páté místo v roce 2013. Nyní, po šesti letech, si dokázal, že na výsledek v celkovém pořadí může jet i v budoucnu. Což ho hodně potěšilo. „Dokázal jsem si, že ještě nepatří do starého železa. To mě určitě motivovalo a bavilo mě to,“ přiznal šestnáctý muž letošní francouzské Grand Tour.
Můžete nyní zavzpomínat na tuto Tour od jejího začátku?
„Se vší tou únavou a námahou, uvidíme, kam až si to budu pamatovat. Hezký byl start v Belgii, která je zaslíbená cyklistice, na počest Eddyho Merckxe. Atmosféra byla neuvěřitelná. Povedlo se jim udělat skvělou kulisu, která vyvrcholila časovkou družstev, ta se nám poměrně povedla.“
A pak už se jelo do Francie.
„Přes těžší etapy jsme se přesunuli na jih, kde všechno proběhalo dobře. Už dřív jsem říkal, že u Grand Tour je strašně důležité neonemocnět a být co nejdéle bez pádu, což se nám dařilo první dva týdny. Až do okamžiku v etapě, která se jela z Nimes do Nimes, kde jsem měl pád ve vysoké rychlosti, což mi pak trošku narušilo poslední týden. I když samozřejmě to bylo hlavně o nohách. Ale na úrovni, jako je Tour de France, je to o malých detailech a každá maličkost může tělo rozhodit. Nebylo to ideální, ale nechci se na to vymlouvat, že by poslední týden pak vypadal jinak, protože na kdyby se nehraje.“
Jak jste spokojený se svým výsledkem?
„Před odjezdem jsem neříkal žádné cíle, ale reálně jsme s trenérem věděli, že top 15 je reálná, když si všechno sedne. Což se úplně nepovedlo o jedno místo. To mě mrzí. Protože mít výsledek v top 10 nebo být v top 15, bylo by to o něco lepší, než takto. Ale po dlouhé době jsem si vyzkoušel jet závod na pořadí a viděl jsem, že to jde. I když sezona byla hodně trnitá, průběh nebyl, jak bych si přál. Ale myslím, že jsem si dokázal, že ještě nepatřím do starého železa, a že když se naskytne možnost, tak si můžu vyzkoušet Grand Tour na celkové pořadí. To mě určitě motivovalo a bavilo mě to.“
Takže máte zase větší chuť do dalšího závodění?
„Loňské mistrovství světa (skončil 6., což byl nejlepší výsledek české historie) a teď Tour způsobily, že mám ještě do toho chuť. I směrem k příštímu roku, který je olympijský, a bude těžká olympiáda. Ukázalo mi to, že se umím na těžké závody připravit.“
Je celkový vítěz Tour pro vás překvapením?
„Překvapením byl určitě Alaphilippe, jak dlouho se držel ve žlutém dresu. Ten hodně závod ovlivnil, v pozitivním slova smyslu narušil. Aby člověk ve žlutém útočil nebo se cpal do úniků, to se jen tak nevidí. Takže tam nebyla úplná nadvláda týmu Ineos. Ale v posledním týdnu ukázali, jak silní jsou a jak umí ovládat závody Grand Tour. A Bernal, o kterém se mluvilo jako o velkém talentu, to jen potvrdil. Budoucnost bude jeho. Po Paříž - Nice a Švýcarsku vyhrál i Tour a očekávám u něj velkou budoucnost. S tím, že bylo hezké vidět loňského vítěze Gerainta Thomase, který věděl, že Bernal je lepší a nebyl ten, který by měl ego na své straně a chtěl za každou cenu vyhrát. Preferoval týmový úspěch.“
Jaký bude teď váš další program?
„Ve čtvrtek odlétám na San Sebastian, který mě čeká v sobotu. Je to klasika, kterou mám rád, krásný závod v Baskicku, který je hodně náročný. Záleží, jak si odpočinu, dostanu se z Tour. V sobotu je to 50 na 50, že se jede dobře a člověk zajede nějaký výsledek, nebo je po 200 km v autobuse. Je to taková velká neznáma. Ale taky vím, že je to poslední závod, kde se chci ještě pořádně zmáčknout před tím, než budu mít trošku volněji. A pak bych měl začínat na závodě v Bretani a jet kanadské klasiky před mistrovstvím světa, které mám pořád v plánu.“
Na to si hodně myslí Zdeněk Štybar, že?
„Ano, ještě se Zdeňkem uvidíme, jestli se nám povede jet se tam podívat na trať, abychom si ji vyzkoušeli na vlastní kůži. Chceme se podívat, jaké to tam je, protože někdo říká, že je to spíš pro rychlé lidi, někdo že je to opravdu hodně těžké. Myslím, že to bude takový mix. Ale trať bude určitě taková, že jak se Zdeňkem, tak s Petrem Vakočem, který se dostává zpátky do formy, by nám to mohlo sedět, a kdo ví, jestli by se nám třeba nepovedlo vylepšit to loňské šesté místo.“
Vuelta je vyloučená?
„Absolutně.“
Jaký byl pro vás nejtěžší okamžik Tour?
„Poslední tři dny byly hodně těžké. Ale tam je to potřeba brát den ode dne a nejde říct, který den byl úplně nejtěžší.“
Jak po Tour bolí tělo?
„Jsou to tři týdny velké dřiny a tělo je potom unavené, ale na druhou stranu už jsme na to zvyklí. Samozřejmě jsem teď hodně unavený, ale hned další den už zase sednu na kolo a oklepu se z toho a už budu mít v hlavě zase nějaké další cíle. Takže tělo se zase rychle přepne na to, aby se nastartovalo k tomu, co ho čeká dál.“
Párkrát jste litoval, že se vám nepodařilo dostat do úniků. Je to zkušenost, která vám může pomoct i v dalších letech, pokud byste chtěl bojovat o celkové pořadí?
„Těch prvních pět míst v pořadí je trochu někde jinde, ale když chcete bojovat o první desítku, tak je potřeba se do nějakých úniků dostat. Mně se to letos povedlo jednou, to bylo dobré. Jeden únik mi určitě utekl, a to byla velká chyba, ale bylo to zrovna den po pádu, kdy jsem byl ještě trochu tužší a odjel hned první únik. Tam se třeba deset minut dalo vydělat, které by mě posunuly k cíli být v patnáctce. Ale poučit se z toho moc nejde, protože jsou tam věci, které nemůžete ovlivnit. Může tam být spousta faktorů. Záleží opravdu na okolnostech závodu. Ale vyzkoušel jsem si, že jsem schopný být konzistentní po dobu tří týdnů.“
Hodnotili jste s šéfem týmu Dougem Ryderem, jak je spokojený s vaším výsledkem?
„Byl spokojený. Nebudeme si nalhávat, že nám chybělo etapové vítězství, proto jsme v neděli udělali všechno pro to, aby tam byl Edvald Boasson Hagen. V posledních pěti letech byl vždycky v prvních pěti, což se mu povedlo i teď, kdy byl znovu pátý. Začal sprint trošku brzo. Ale kdyby se mu povedlo etapu vyhrát a byli jsme v pořadí, jak jsem byl já, tak by s to dalo brát jako úspěšná Tour.“
Giro vyhrál Ekvádorec Richard Carapaz, Tour teď Kolumbijec Egan Bernal. Myslíte, že se v následujících letech dočkáme nadvlády Jihoameričanů?
„Spíš je to shoda náhod. Carapaz jel už loni Giro dobře a Bernal měl taky už loni dobrou sezonu. I když měl pád na San Sebastianu, po prvním roce ve skvělém týmu ukazoval, že je na tom dobře. Myslím, že u něj je budoucnost velká a u Carapaze se ukáže, jestli to zopakuje i v dalších letech.“
