Štybar o svých potížích i kostkách na Tour: Ceny se rozdávají až v Paříži

Původně měl letos jet italské Giro, ale nakonec z toho sešlo. Místo toho byl Zdeněk Štybar po odstoupení ze závodu Kolem Norska podruhé pozitivně testován na covid a od té doby se pere s návratem na kolo. Nyní je i s rodinou na týmovém soustředění v Livignu, kde se znovu snaží dostat do formy. Během toho stíhá sledovat i závěry etap Tour de France a dvakrát se radoval z vítězství parťáků z týmu Quick-Step Alpha Vinyl. „A samozřejmě kostková etapa byla maximálně zajímavá,“ poznamenal muž, který dvakrát v kariéře dojel druhý na Paříž - Roubaix.

Když zmiňujete právě etapu s pavé úseky, nejde hned na úvod našeho povídání nepoložit zásadní otázku: Patří podle vás kostkové úseky jako ty středeční na Tour de France?
„O tom se mluví vždy, když na Tour kostky jsou. Jsou na to dva názory. Jeden je, že pokud má někdo vyhrát celkovou klasifikaci na Tour, tak by měl umět přejet i kostky, gravel, vyjet do kopce a zvládnout časovku. Takže řekněme, že to tam patří, protože se hledá nejlepší cyklista na světě, který je nejvíc komplexní.“

A ten druhý názor?
„Peloton je hrozně nervózní. Ve středu to byl obrovský chaos v průběhu celé etapy. Wout van Aert lehnul, přišly další pády, Roglič skončil na zemi, Vingegaard píchnul, takže už tam byly nějaké ztráty na celkové pořadí. Ale zase to nejde shazovat jen na kostky. Třeba v Dánsku když jeli po 18 km dlouhém mostu, kdyby tam foukal bočák, tak by ztráty byly možná ještě větší. Takže se dá vždycky polemizovat, jestli to tam patří nebo ne. Nějaké ztráty lidí na celkové tam jsou, ale nejsou nijak hrůzostrašné. Asi nejvíc nabral Roglič.“

Navíc Pogačar ukázal, že když cyklistiku umíte, tak umíte zajet na všem…
„Přesně tak. Z něj je i cítit, že si s tím hraje. Třeba ani ve čtvrtek nemusel utrácet spoustu energie. Ale on se cyklistikou a závoděním baví. A tím, jak je mladý, tam neztrácí tolik sil. Takže když vidí, že může vyhrát etapu, tak do toho jde. A to myslím, že z něj i dělá ten největší talent, kterým momentálně je.“

Ze svých zkušeností můžete nejlépe porovnat právě středeční etapu po kostkách a klasické Paříž - Roubaix. V čem je zásadní rozdíl?
„Hlavně v délce, protože klasické Roubaix je přes 250 kilometrů, tady bylo skoro o sto méně. Balík je nervózní, jsou tam vláčky týmů, které chtějí jet na etapové vítězství, ale pak samozřejmě tím, že je to na začátku Tour, jsou tam všechny týmy, které se snaží o celkové pořadí. Takže nervozita je obrovská a z každého malého zaváhání v pelotonu, dá se říct, je hned nějaký pád nebo nebezpečná situace. Takže zásadní rozdíl je tady nervozita. Navíc na Roubaix se peloton rychleji roztrhá a na kostkové úseky dojíždí už skupinky, ne velký peloton.“

Vy sám hodně bojujete za bezpečnost cyklistů v závodech. Teď se paradoxně stalo, že balík slámy, který měl být v blízkosti kruhového objezdu kvůli bezpečnosti, způsobil pád jednoho z favoritů Primože Rogliče. Šlo o situaci, kdy první závodník ze skupiny o balík nechtěně lehce zavadil a balík se dostal do silnice. Setkal jste se už někdy s něčím takovým?
„Na tom kruháči bylo vidět, že se balík uvolnil, ale mohlo o to už před tím zavadit auto nebo motorka, o kousek se to šouplo a už to bylo. Bylo to tam dost nešikovně, ale nedá se hlídat všechno. Stalo se to hned na začátku balíku, první se tomu vyhnuli, ale další už asi ne. Bohužel, stát se to může.“

Vraťme se na úplný začátek Tour de France, asi s radostí jste sledoval výkony týmových kolegů v Dánsku, že?
„Samozřejmě to, co se povedlo Lampimu bylo neuvěřitelné, to nikdo nečekal, ani on sám. Asi všichni jsme očekávali něco podobného spíš od Kaspera Asgreena, ale ten asi není úplně v pořádku po pádu ve Švýcarsku. Takže nikdo neočekával, že by Yves mohl vyhrát. Když jsem viděl, že Wout (van Aert) překonal Mathieua (van der Poela) a že má nejlepší čas, tak jsem si říkal: Jasný, takže Wout vyhrál. Na chvilku jsem od toho odešel a za jízdy Lampaerta mi přišla na mobil notifikace: Yves vede časovku. To snad není možný, říkal jsem si. A druhý den sprint, co udělal Fabio (Jakobsen), to bylo skvělé a výborný start pro náš tým na Tour.“

Jak se vám na dálku líbila atmosféra v Dánsku?
„To je skvělé. Tour je Tour a ta atmosféra tam… Vždycky říkám, že to je jako jet závody jako Kolem Flander nebo Paříž - Roubaix, ale tři týdny v kuse. Taková atmosféra, to se na jiných závodech nezažije.“

Každopádně jste vy sám i jinde už viděl takto obsypané silnice lidmi?
„Jo jo, na belgických jarních klasikách je to na každém závodě. A nejvíc, co zatím bylo, bylo loni na MS v Leuvenu. To myslím, že už nic nepředčí. Tam už se víc lidí nevešlo.“

Zmiňoval jste už Pogačarovu výjimečnost, kterou prokázal na kostkách, ale i v ardenském dojezdu ve čtvrtek. Kdo by jej, podle vás, mohl, ne snad ohrozit, ale třeba alespoň znervóznět?
„Těžko říct, protože ještě nebyly skutečné hory. Úvod byl hodně poziční a ještě se nikdo pořádně neukázal, v jaké síle je. Myslím, že Adam Yates, Vlasov, Roglič, Vingegaard by ho mohli potrápit. Uvidíme, co Enric Mas. V kopcích to bude otevřené, protože Pogačar už má nějaký náskok a nebude úplně jednoduché ohlídat si všechny, kteří tam jsou se ztrátou minuty nebo dvou. V nějakém momentu se bude muset rozhodovat, koho nechá jet a koho ne, a to bude obrovská šance pro další kluky, kteří už něco ztratili. Můžou si dojet pro etapu i se posunout celkově.“

Tým Ineos grenadiers vypadá, že přijel v silném složení. Co si myslíte o Yatesovi a spol.?
„Jaro se jim povedlo skvěle, Geraint Thomas vyhrál Švýcarsko, takže tam určitě mají spoustu dobrých kluků a můžou to hrát právě na to, že jich tam zůstane v závěru víc: Martínez, Thomas a Yates. Ale těžko říct, když jim Pogačar nastoupí pět kiláků před cílem a nikdo mu nebude stačit, tak je to pak jednoduché. Každopádně ještě pořád se pojede o pódium. To bude taky zajímavé. I když se to ještě nikdy nestalo, tak Pogačar může mít horší den, pořád je to mladý kluk.“

Celkem jasně už vypadá i souboj o zelený dres, kde má velký náskok Van Aert. Nebo myslíte, že to mohou sprinteři ještě zlomit?
„Asi to vypadá jasně, ale Tour je teprve na začátku a uvidí se. Ještě bych neházel flintu do žita, pořád je to otevřené a ceny se rozdávají až v Paříži.“

Vy sám jste už nějakou dobu žádný závod nejel, i domácí mistrovství jste vynechal proto, že jste se stále necítil úplně dobře. Jak to s vámi vypadá, už jste úplně fit?
„Nejsem. Dávám se dohromady. Jak jsem chytil covid, neměl jsem žádné symptomy, ale nebyl jsem schopný trénovat, takže jsem dva týdny odpočíval a pak se znovu začal vozit. I právě kvůli tomu jsem už v době mistráku jel do Livigna, protože jsem se chtěl zapracovat a mít klid jen na trénink. Ale odjel jsem tady jeden těžký trénink, a druhý den jsem na tom byl, jako kdybych odjel Tour de France.“

Nyní jste v Livignu znovu, teď už s týmem. Jak vypadají tréninky?
„Řešíme je ze dne na den. Snažíme se přijít na to, co to může být. Teď jsem už odjel čtyři tréninky a zatím tak nějak o.k., ale není to jako před půl rokem. Já jsem nikdy v tréninku úplně unavený nebyl a teď mě to dost semlelo. Takže se musím dát pomalinku dohromady a doufám, že od srpna budu závodit, protože jsem letos moc nesoutěžil, mám jen 20 závodních dnů. Takže bych měl začít Kolem Polska a potom se uvidí, jak to půjde a kam mě pošle tým dál.“

Řešíte to v týmu víc i s lékaři? Také váš kolega Josef Černý si totiž po časovce na MČR posteskl, že rozhodně nedosáhl na výkon, jaký by si představoval a že se po covidu stále nemůže dát úplně dohromady.
„Tohle slýchám často, že to takhle je. Je zvláštní, že každý na to reaguje jinak. Sagan měl covid ve Švýcarsku, hned jel mistrák a jede výborně i na Tour. Těžko říct, nemáme žádné řešení. Doktor mi řekl, že nejlepší by bylo ještě trochu odpočívat, ale já už dýl odpočívat nemůžu, protože to bych mohl zabalit celou sezonu. Takže jdu trošku i přes hranu, snažím se tělo tlačit i trošku proti vůli a uvidíme, jestli to dá nebo ne. (pousměje se) Už jsem z toho trochu nervózní.“

Zdeněk Štybar v této sezoně

Tour de France

29. června 2022 • 21:14

Výsledky Tour de France 2022: Vingegaard přerušil nadvládu Pogačara

Tour de France

8. července 2022 • 12:42

Pogačar ovládl na Tour další etapu! Slavil po drsném dojezdu, Kämna odešel