Romana Barboříková
8. července 2023 • 09:00

Největší strašák sprinterů: krátké horské etapy. Jak funguje časový limit

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Šéfové Slavie a Sparty ve Sportu. Podívejte se, jak prožívali los Evropské ligy
Superstar Klopp vs. klíčový Kuchta, Slavia může zaskočit AC Milán
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dva těžké dny v horách a po nich další příležitost pro sprintery. Opět se jí nejlépe chopil Jasper Philipsen, který „okradl“ Marka Cavendishe o samostatný zápis do historie Tour de France i celé cyklistiky. Ne všichni rychlíci se ale do závěrečného souboje zapojili. Důvod? Třeba právě náročné hory. Proč ani pro muže v grupetu nemusí být snadné je přejet bez velké ztráty energie?



Cílová páska se blíží, zbývá už jen zhruba dvě stě metrů do cíle, když se kolem Jaspera Philipsena, velkého favorita etapy, prořítí střela vyslaná ze zadních řad. Mark Cavendish moc dobře zná ten pocit, když můžete slavit v Bordeaux. Jenže Belgičan zachovává klid, jen ještě víc šlápne do pedálů a bez potíží projede cílem první.

Pro něj je z toho třetí výhra na letošní Tour de France. Jenže pro rodáka z ostrova Man to mohlo být mnohem mnohem víc. Vždyť útočil na historický zápis do statistik Tour de France, na 35. vítězství na nejslavnějším závodu planety.

„Byl opravdu silný. Taky bych ho hrozně rád viděl vyhrát. Myslím, že každý, ale… Určitě se o to bude pokoušet dál,“ prohlásil po etapě její vítěz.

Chlapík, který skončil na druhém místě, byl o něco víc naštvaný, ne však na toho, kdo jej porazil. „Měl jsem problém s řazením. Jsem zničený.“

Určitě přijdou ještě další příležitosti. Nejspíš ne hned v sobotu, tady je velká šance pro denní únik. Ale ve středu je v itineráři sprinterský den, ty další pak přijdou až po náročných horských etapách.

Právě ty bývají pro muže jako Cavendish, Fabio Jakobsen a další velkým strašákem.

Aby si mohli ještě zaspurtovat, musí horské dny „přežít“. A to nebývá vždy úplně snadné. Nejde totiž jen o to přes ně nějak přejet. Pravidla jsou přísná, i kvůli televiznímu přenosu pořadatelé netouží po tom, aby se jim závodníci trousili do cíle ještě několik hodin po vítězi. A tak je tady věc, která někdy dokáže pořádně vyděsit. Časový limit.

„Odvíjí se podle toho, jak je etapa těžká, jakou se jede rychlostí. V případě těžkých horských dnů je limit o něco větší. Ale pro sprintery jsou největším rizikem,“ potvrzuje Ján Svorada, vítěz tří sprinterských etap na Tour de France.

I nyní už mají muži s ohromnými stehny za sebou těžké dny v horách, ale podle Svorady by jim v této fázi závodu potíže činit neměly.

„Vždy záleží na momentální kondici sprintera. Jinak jsou všichni zvyklí, že pravidelně jezdí závody, a ať je lehká nebo těžká etapa, tak když přijde sprint, je to pro ně příležitost se ukázat a každý se do toho snaží jít naplno. Pak záleží jen na tom, kolik komu zbývá sil a v jaké je kondici. To ostatně ovlivňuje i to, jak se komu podaří přejet kopce, kolik tam ztratí sil, jestli to bylo relativně v pohodě v grupetu, nebo jestli dojel mezi posledními jen se svými kolegy, honili na poslední chvíli limit a stálo je to spoustu sil,“ přibližuje Svorada.

I Zdeněk Štybar , který často na těchto velkých podnicích pomáhal sprinterům, říká: „I těžké hory, jako jsou třeba na Vueltě, se v grupetu dají pohodlně přejet.“

Jenže občas nemusí stačit ani této skupince, kde většinou panuje pohodová atmosféra, dostane se daleko za ni a problém je na světě. Vloni byl například legendární záběr Fabia Jakobsena při dojezdu na Peyragudes, kde cílem projel těsně před sběrným vozem, který cyklistům naznačuje vážný problém. V momentu, kdy je předjede, pro ně závod skončil. Jakobsen to zvládl, ale za páskou se ještě na kole sesunul na bariéru a museli mu pomáhat týmoví maséři, aby se vůbec dostal k autům. A ani letos pro něj není situace nejlepší.

Jak se ale takový závodník v kopci dozví, jestli si může dovolit jet stávajícím tempem, nebo musí přidat? „Sportovní ředitel jim může vysílačkou podat informace a propočítat čas, jaký bude limit. Když ví, že jsou relativně v pohodě, nemusí jet kopec na pokraji svých sil, ale tak, aby je stálo co nejmíň energie dojet v limitu. Jestli přijedete dvě nebo patnáct minut před limitem, je to v podstatě jedno,“ vysvětluje Svorada.

A čeho se sprinteři nejvíc obávají? „Nejnebezpečnější jsou krátké těžké horské etapy, kde jsou třeba tři kopce, ale ten první je hned ze začátku. Etapa je krátká, takže trvá relativně krátký čas a limit se tím pádem snižuje a je kratší,“ upozorňuje bývalý sprinter.

V reálu je to pak například tak, že v těžkých horských dnech v tomto týdnu byl limit 18 % z času vítěze, což znamenalo zhruba 42 minut. Tentokrát s tím Jakobsen takové potíže neměl. Ovšem při zmiňované loňské etapě ho od vyřazení ze závodu dělilo pouhých 15 sekund.

8. etapa Tour podle Vakoče: Dlouhá a zvlněná, bude sedět klasikářům. Pozor na falešnou rovinu
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud