Když slýchal, že je podvodník, vyhledal si Lance Armstrong definici toho slova. „Ale já nevnímal, že získávám výhodu na soupeře,“ reagoval během sledovaného rozhovoru s Oprah Winfreyovou. Doping považoval někdejší cyklistický šampion za prostředek k vyrovnání závodního pole, nikoli za něco špatného. „To je strašidelné,“ komentoval to před televizními kamerami. Kvůli dopingu se necítil špatně. „To je ještě strašidelnější,“ uznal. Nevnímal, že podváděl. „To je nejstrašidelnější,“ řekl během interview, v němž se po letech odmítání přiznal k užívání zakázaných látek. Co ještě řekl?
O tom, proč mluví teď. „Pro většinu lidí je to nejspíš pozdě a beru to jako svůj problém. Vnímám tuhle situaci jako jednu velkou lež, kterou jsem zopakoval mnohokrát. Byl to perfektní příběh, ale nebyla to pravda. Byl jsem zvyklý kontrolovat všechno ve svém životě a tuhle kontrolu jsem ztratil.“
O dopingu. „Neměl jsem přístup k ničemu jinému, než měli ostatní.“ Odmítl, že by se v jeho týmu jednalo o nejsofistikovanější dopingový program. Připustil například, že kdysi měl na Tour motorkáře, jenž mu vozil doping. Ten považoval za běžný prostředek. „Je to nepřijatelná odpověď, ale bylo to totéž jako mít vzduch v pneumatikách nebo vodu v lahvích. Můj koktejl byl jen EPO, ale ne moc, transfuze, testosteron. Ten bych si vzhledem ke své historii skoro obhájil,“ připomněl, že prodělal rakovinu varlat.
O tom, zda nutil jezdce ve svém týmu k dopingu. „Asi jsem mohl, ale nikdy jsem to neudělal. Lídr jde příkladem. Nikdy jsem nedal příkaz: Tohle musíš dělat, pokud chceš být v týmu, na Tour. Chápu, že nejsem nejdůvěryhodnější osoba na světě, ale tohle jsem neudělal. Verbální tlak, příkaz, to neexistovalo. Ale stoprocentně akceptuju, že jsem byl ten, ke komu se vzhlíželo. Byla to soutěživá doba, všichni jsme byli dospělí, dělali svá rozhodnutí. Byli lidé, kteří se rozhodli nedopovat.“
O tom, že dopovali všichni. „Nevím, nežil jsem se všemi, netrénoval jsem s nimi. Na Tour je dvě stě lidí a pět jich v tom nejelo. To jsou ti hrdinové. Tehdy jsem si to nemyslel. Myšlenka, že každý k tomu byl nucen nebo podněcován, není pravdivá. Nechci obviňovat někoho jiného. Udělal jsem své chyby a sedím tu proto, abych je uznal.“
O obavách z odhalení. „Nebál jsem se. V minulosti vás nekontrolovali mimo závody. Po většinu mé kariéry nebylo mnoho mimozávodních testů. Nechytí vás, protože jste na závodech čistí. Je to otázka rozvrhu. To se změnilo. A existují biologické pasy. Nejsem fanoušek UCI, ale oni zavedli biologický pas.“
O tom, že měl dopovat při svém návratu. „Tohle obvinění mě opravdu naštvalo. Není pravda, že jsem dopoval po svém comebacku. Tuhle čáru jsem naposledy překročil v roce 2005.“
O svojí proměně. „Vždycky jsem byl bojovník jako moje máma. Před svou diagnózou jsem byl závodník, ale ten proces změnil všechno. Když mě léčili, řekl jsem, že udělám vše, abych přežil. A to je dobré. Přístup vyhraj za každou cenu jsem si vzal do cyklistiky. A to je špatné.“
O tom, jak se vidí sám. „Byl jsem nesnesitelný pitomec. A lidumil. Obojí. Teď se vidím víc jako ten nesnesitelný pitomec. Tohle si zasloužím. Všichni máme své chyby. Mojí slabinou bylo, že jsem chtěl vyhrávat za každou cenu. Tu aroganci nelze popřít.“
O dotaci pro UCI a krytí testu v závodě Kolem Švýcarska v roce 2001. „Ten příběh není pravdivý. Nebyl pozitivní test, nebylo uplácení laboratoře, žádné tajné setkání s jejím šéfem. Nejsem fanoušek UCI, ale tohle není pravda. Není možné, aby někdo věřil mé odpovědi. Byly pochybné věci? Tohle nebyla jedna z nich. Ukončil jsem kariéru, měl jsem peníze a oni mě požádali, zda bych zvážil dar. Tak jsem řekl: Jistě.“
O lidech, kteří proti němu vystupovali. Armstrong už prý oslovil Emmu O’Reillyovou, masérku týmu US Postal, kterou označil za prostitutku a alkoholičku. „Prostě jsem útočil. Moje teritorium, můj tým a reputace byly ohroženy. Emma je jedním z lidí, kterým se musím omluvit, byla zastrašovaná.“ Vedl také 40minutovou telefonickou konverzaci s Betsy Andreuovou, manželkou bývalého parťáka, jež proti němu svědčila a vytrvale opakovala, že když onemocněl rakovinou, lékařům se přiznal k dopingu. Tuto historii Armstrong odmítl potvrdit zřejmě z právních důvodů. „Tihle lidé mi nikdy neodpustí a já to chápu.“
O možné spolupráci s Americkou antidopingovou agenturou USADA. „Mám rád cyklistiku, opravdu. Lidé mě ale budou vnímat jako někoho, kdo ji zneuctil. Nestojím na žádném morálním základu, abych říkal: Pojďme ji vyčistit. Ale pokud vznikne komise, která mě bude chtít pozvat, budu první u jejích dveří.“
VIDEO | Celý rozhovor s Armstrongem
Související články
