My chceme taky svoji Tour de France! Slavné cyklistky zveřejnily petici, která požaduje, aby slavný závod nepatřil jenom mužům. Svým podpisem je podpořilo už víc než 71 tisíc lidí. A teď se do toho vložili i politici. Není divu, že epicentrum ženského vzdoru leží v Británii. Poslední dva šampioni Tour Bradley Wiggins a Chris Froome dokázali tuto zemi cyklistikou pobláznit.
Nejsou to žádné troškařky. Chtějí být předvojem mužského závodu, mít shodné etapy, stejně dlouhé a taky ve stejný den.
Tohle přání obsahuje petice, publikovaná čtyřmi ženami, olympijskou vítězkou v silničním závodě Marianne Vosovou, mistryní světa a stříbrnou z olympiády 2008 v časovce Emmou Pooleyovou, cyklistickou přebornicí ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis Kathryn Bertineovou a britskou šampionkou v železném Ironmanovi Chrissie Wellingtonovou.
Cyklistky se obuly do vzkříšení závodu, který naposledy ztroskotal v roce 2009. Už předtím vzniklo několik pokusů o ženskou Tour, ale vždycky zkrachovaly na nezájmu sponzorů.
Teď však nastala jiná situace. Příští rok Tour de France startuje v Británii, zemi dvou posledních šampionů Wigginse a Frooma. Tři etapy provedou cyklisty městy Leeds, Harrogate, York, Sheffield, Cambridge a Londýn.
„Tour v Anglii je ohromnou příležitostí mít vedle mužského i ženský závod,“ napsal člen britského parlamentu Harriet Harman přímo řediteli Tour de France Christianu Prudhommeovi.
„Po úspěchu na olympiádě nesmí ženská cyklistika zapadnout. Británie má nejlepší cyklistky na světě, které léta závodí za zahraniční týmy. Teď by se tu mohlo investovat do elitního domácího ženského týmu,“ přidal Harman.
Cyklističtí odborníci si myslí, že by ženy mužské porce zvládly, samozřejmě by ale šlapaly nižšími průměry. Musely by tedy startovat hodně brzy ráno, aby pak nebrzdily muže. Navíc by trasy etap musely být celý den zavřené, což by se asi moc nelíbilo fanouškům u silnic.
V první řadě však proti ženské Tour de France v pojetí, jaké žádají signatářky petice, stojí pravidla Mezinárodní cyklistické federace UCI. V nich stojí, že úseky ženských etapových závodů měří mnohem méně než v případě jejich mužských kolegů.
