Mistr republiky Sisr musel v 27 letech skončit: Srdce by mi mohlo vypnout

Srdeční arytmie. Kdo tento problém u cyklistů nezaregistroval dřív, určitě zbystřil nedávno při potížích Zdeňka Štybara. U něj lékaři dnes už běžným zákrokem problém odstranili. František Sisr, závodník českého týmu Elkov Kasper a mistr ČR 2019, to štěstí neměl.

„Já mám takový problém, který spravit nejde," vysvětluje v rozhovoru pro Sport. Jak verdikt lékařů loni na podzim přijal? A kam směřovaly jeho další kroky? S koly denně pracuje i nyní, jen už se na nich neprohání.

Zůstal jste u svého dřívějšího týmu a absolvoval jste s ním už i první závody v roli mechanika. Jaké to bylo?
„Člověk vidí rozdíly. Když jsem jako mechanik jel v autě v teple, zatímco pršelo, byla I zima a kluci byli zmrzlí, tak to se mi docela líbilo. Ale samozřejmě že bych se na kolo vrátil."

Svrběly nohy?
„Přesně tak. Ale v tu chvíli, kdy pršelo, mi to ani nechybělo."

Před rokem, kdy přišel první lockdown, jste byl ještě závodník a alespoň jste trénoval. Jaká byla náplň vaší práce rok poté?
„To nám zrovna dorazil materiál na stavbu nových kol, takže jsme zhruba týden stavěli kola pro tuto sezonu. Trošku se nám to zpozdilo. A jinak už jezdíme na závody."

Bavíme se už o současné práci, ale vraťme se ještě do minulého roku, který byl pro vás hodně náročný a klíčový. Kvůli pandemii jste si moc neužil dresu mistra republiky a nakonec jste musel ze zdravotních důvodů ukončit i kariéru. Jak dlouho člověku trvá, než toto všechno zpracuje?
„Co se týče dresu mistra, nebyl jsem nijak naštvaný, že v něm nemůžu jezdit. Pár závodů jsem stihl, ale pak jsem se hlavně chtěl připravit na další mistrák, abych se ho pokusil obhájit. Měl být ještě v Opočně, kde by mi trať vyhovovala asi víc, než ta v Mladé Boleslavi."

Titul jste v srpnu ale vůbec neobhajoval, už předtím jste nedokončil etapový závod v Polsku. Tam už se začaly projevovat vaše potíže se srdcem, nebo šlo o ještě něco jiného?
„Srdce už dlouhodobě nějakou roli hrálo a začalo se to projevovat už před tím. Jen příznaky byly takové, že jsem tomu nedával takovou váhu, že by mohlo jít o něco se srdcem. Spíš jsem to přikládal něčemu jinému. Na mistrák jsem nejel hlavně kvůli tomu, že jsme před ním měli střevní potíže, což mě vyřadilo úplně. Jinak bych tam byl."

Mistr republiky František Sisr se po konci kariéry kvůli problémům se srdcem stal mechanikem

• 
• 
• 
• 
• 16 zobrazit galerii

Můžete popsat, jak se projevily potíže, kvůli kterým jste nakonec musel ukončit kariéru?
„Zpočátku se to projevovalo tak, že mi třeba na tréninku po třech hodinách začala stoupat tepovka a byl jsem unavený. A pak při samotném závodě v Hradci Králové, kde jsem zkolaboval, jsem měl problémy se nadechnout. Nevím, jak bych ty stavy popsal. Tepovka mi vyskočila víc, než v tu chvíli měla, a kvůli tomu, že jsem se nemohl nadechnout, se tělo přestalo okysličovat. Měl jsem i trošku šero před očima, zpomalené reakce."

Po těchto potížích jste musel dokonce zastavit a sednout si na lavičku, že?
„Ano. Zbývalo šest nebo sedm kol do cíle, ale začalo se mi dělat špatně. Tak jsem si vybočil z lajny, úplně volně jsem dojel asi 300 metrů, zastavil jsem, sednul si na lavičku a ani ne do půl minuty jsem zkolaboval."

Přímo u toho byla vaše přítelkyně. To ona volala záchranku?
„Přítelkyně ve chvíli, kdy viděla, že jsem projel, za mou běžela, sedla si vedle mě a já jsem spadl na ni. Byla tam ještě i maminka přítelkyně a další známí, kteří mi pomohli. Dali mi nohy nahoru, polili hlavu vodou. Bylo zvláštní, že jsem na přítelkyni i spadl, zalehnul ji a lidi akorát koukali, co se děje. Ale nikdo nebyl schopný pomoct, až oni přiběhli a pomohli jí."

Pravidelně podstupujete zátěžové testy. Při nich se dřív žádný problém neobjevil?
„Už jsem měl jednou problémy v roce 2017. Tehdy jsem měl arytmii, srdce bylo přetížené. To jsem měl delší volno a myslím, že po dvou měsících jsem byl na testech a už tam arytmie nebyly. Takže si můžu myslet, že už v tu dobu něco bylo. Jen vyšetřeními, která mi dělali, se na problém nepřijde. Pak se to odhalilo až magnetickou rezonancí."

Četla jsem, že jste loni během pauzy způsobené pandemií absolvoval i dvanáctihodinový trénink. To jste zvládl bez problémů?
„Ano, všechno bylo v pohodě, protože jsem jel pomalu, tam se to neprojevilo."

Po závodu v Hradci jste skončil v nemocnici. Když člověk leží na lůžku, napadají ho různé věci. Přišlo vám už tam na mysl, že by to mohl být konec kariéry?
„Na to jsem takhle nemyslel. Oni mi totiž řekli, že jsem dehydrovaný, což teda úplně nesedělo. Ale nemyslel jsem na to, že bych končil kariéru. Spíš se mi zdálo, že nějaký problém bude, ale že se vyřeší operativním zákrokem. Protože jsem už dřív potkal hodně kluků, kteří měli potíže se srdcem a nějakým zákrokem jim to spravili. Ale blbé je, že já mám takový problém, který spravit nejde."

Ano, je mnoho případů i z World Tour. Teď naposledy Zdeněk Štybar, předtím třeba italský sprinter a dráhař Elia Viviani, kteří podstoupili zákrok a vrátili se k závodění. U vás by tedy varianta operace nic neřešila?
„Já jsem nejspíš někdy prodělal zánět srdečního svalu a nepřišlo se na to. Kdyby se na to přišlo tenkrát, tak by se to dalo vyléčit. Ale když se to neléčilo, vzniklo na srdci, jednoduše řečeno, zjizvení, které teď vyvolává arytmie. A to nejde odstranit."

Z nemocnice vás tedy po kolapsu propustili s tím, že jste byl dehydrovaný. Vyšetření u specialistů jste proto absolvoval až poté?
„V nemocnici mi jen udělali odběr krve, dali mě na kapačku a řekli, že jsem dehydrovaný. Já jsem se pak i s pomocí týmu objednal k panu doktorovi Dostálovi do Prahy, se kterým jsme hledali problém. Absolvoval jsem u něj zátěžový test, echo srdce a následně mě objednal na magnetickou rezonanci."

Když už se přišlo na příčinu, řekli vám lékaři, že musíte skončit s vrcholovým sportem? Že byste se už taky nemusel vrátit z tréninku nebo závodů domů?
„Po vyšetření trvalo ještě zhruba týden, kdy se rozhodovalo, jestli s tím budu moct závodit, nebo ne. Ze začátku to bylo na hraně. Vypadalo to, že bych možná i mohl závodit. Ale pak po konzultacích s odborníky kardiology pro jistotu řekli, že ne. Protože opravdu srdce by mi někde mohlo yypnout. Třeba když bych jel někde sedmdesátkou ze sjezdu, a to bych se opravdu nemusel vrátit domů."

Jak vám to doktoři oznámili? Byli opatrní, nebo naopak, aby poukázali na vážnost situace, si moc servítky nebrali?
„Než jsem šel za doktorem, měl jsem ještě tři dny echo na sledování srdce. To jsem jim přivezl a čekal jsem, než to vyhodnotí. Pak jsem šel i s přítelkyní za nimi a oni mi to oznámili. Přistupovali ke mně tak, jako bych se z toho měl psychicky zhroutit. Ale já jsem to takhle nebral. Jsem člověk, který bere situaci takovou, jaká je, a že je potřeba se k tomu postavit tak, že už závodit nebudu a najít si jiný směr života."

Mělo na konečné rozhodnutí vliv i to, že jste nechtěl, aby se přítelkyně o vás při každém závodu bála?
„Nebylo to jenom kvůli tomu, ale člověk chce život prožít. Ale určitě bych nechtěl, aby se rodina musela strachovat."

Jak dlouho trvalo od závodu v Hradci, než jste dospěl k rozhodnutí ukončit kariéru?
„Všechna vyšetření zabrala zhruba dva měsíce a poté jsem se dozvěděl, že bych měl skončit."

Podobné potíže, jako jste měl vy, mohou potkat i výkonnostní sportovce. Můžete říct, i proto, aby si na to dali i oni pozor, jaké jsou varovné signály? Kdy by si raději měli zajít k lékaři na vyšetření?
„Tady u toho je blbé, že se to nedá úplně odhalit. V mém případě, pokud šlo o zánět srdce, to byla dlouhodobá únava, píchání u srdce a podobné problémy. Takže je potřeba si hlídat už tohle, aby řešili už tenhle zánět srdce. To se stane docela rychle. Člověk se nachladí, s tím chvilku trénuje a už to je. Stačí jenom kašel nebo nachlazení a už to může být zánět. Když už je to pak jako u mě, že už tam arytmie jsou, je už většinou pozdě s tím něco dělat."

Jak jste na tom ted? Předpokládám, že na kolo jste nezanevřel, tak jaké projížďky teď absolvujete?
„Jak jsem kariéru utnul ze dne na den a srdce bylo iks let zvyklé pracovat v takovém zápřahu každý den, tak se mi chvíli dělalo i špatně. Ale to už odeznělo, a když jsem byl s týmem v březnu v Chorvatsku na závodech, byl jsem se párkrát projet. Do té zimy u nás se mi moc nechtělo. (směje se) Ale až se oteplí, určitě budu jezdit."

Asi už to nebude v takových intenzitách, v jakých jste dřív absolvoval tréninky, že?
„To určitě ne. I délka bude jiná. Myslím, že do tří hodin bude maximum."

Nepromazal jsi mi ložiska

V týmu Elkov Kasper, za který jste dřív závodil, nyní pracujete jako mechanik. Tuto práci vám nabídli hned, jakmile jste oznámil, že musíte ukončit kariéru závodníka?
„V podstatě ano. Když j sem jel z Prahy od doktorů, volal jsem jim to a druhý den mi nabídli tuto práci."

Servisoval jste si kolo i dřív, nebo se teď musíte spoustu věcí učit?
„Spoustu věcí se samozřejmě musím učit, ale nějaké základy jsem zvládal. Protože táta má v Chocni už spoustu let servis. Takže už jako malej jsem tam hodně věcí dělal. Vypletl kolo, vycentroval a podobných pár věcí, takže nějaký základ jsem měl. Na těchto kolech, která máme, to není složité. Kdybych dělal každý den jiné, asi by to složité bylo. Ale jak mám na práci pořád jedno kolo, jeden druh materiálu, je to v pohodě. Je to pořád to samé."

Máte na starosti určitý okruh závodníků, nebo jak to máte rozdělené? Kolik je vlastně mechaniků v třetidivizním týmu?
„Jsme dva. Ale nemáme rozdělné závodníky. Když jsme na závodech, rozdělíme si práce třeba tak, že jeden kola umyje, druhý je seřídí a namaže. A to si rozdělujeme na místě, není to dané předem."

Je rozdíl servisovat kola běžných lidí a profi kola?
„Určitě je. Když se něco pokazí na profi kole, tak ty věci měníme. Některé jdou opravit, ale většina ne. Takže když to řeknu blbě, tak jenom měníme součástky. Ale do servisu chodí lidi, kteří chtějí součástky rozdělávat, promazávat je, takže tam je to daleko složitější."

Při závodech sedíte jako mechanik v doprovodném autě. Takže neabsolvujete občerstvovačky, že byste podával bidony a jídlo?
„To podávám, ale jenom z kufru dopředu auta." (směje se)

Dres českého mistra visí někde zarámovaný?
„Originál jsem dal rodičům, takže visí v obchodě."

Máte teď víc času, než jste měl jako závodník?
„No... Jak kdy. Když jsme stavěli nová kola pro tým, neměl jsem čas skoro žádný. Ale to bylo třeba týden, než jsme kola udělali, teď už by mohlo být zase času víc."

Našel jste si během zimy nové záliby? Nebo jste se víc věnoval těm, na které jste neměl dřív čas?
„To ani ne. Nic nového jsem si zatím nenašel. Přes zimu jsem se spíš rozkoukával, co bude potřeba v nové práci dělat. Snažil jsem se zorientovat i v našem skladu, ve věcech. Takže jsem se spíš věnoval tomu. A pak odpočinku. Protože občas mi nebylo úplně nejlíp."

Zatím řešíte novou práci mechanika, ale neuvažujete i o tom stát se trenérem?
„Určitě by mě to do budoucna lákalo. Ale člověk si to musí projít odspoda, aby věděl, co a jak se má dělat. Mám výhodu jako bývalý závodník. Vím, co kluci potřebují. Ale zase jako závodník moc nevíte o těch dalších věcech. Jeden den odevzdáte kolo a druhý den čekáte, že bude připravené a už nevidíte, co všechno je tam potřeba udělat."

Stane se někdy, že závodnik odevzdá kolo v takovém stavu, že máte sto chutí mu i vynadat?
„To se ještě nestalo. Spíš se naopak stává, že někdo přijde za mnou, že jsem na něco zapomněl. Že jsem třeba nepromazal ložiska a podobně. Protože když mám na závodě šest lidí, čili práce na dvanácti kolech (každý závodník má jedno náhradní), udělat to u každého, aby se na nic nezapomnělo, je ještě občas trochu potíž. Ale je to asi o tom určit si nějaký řád, podle kterého pojedu, a pak na takové věci zapomínat nebudu."

Které závody byste měl s týmem v nejbližší době absolvovat?
„To je hodně složité, protože se zase situace v mnoha zemích zhoršila, takže nevíme, jestli závody budou, nebo nebudou. Teď o víkendu máme Český pohár v Bíteši. Ale dál si netroufnu odhadovat, co bude."

Jak vypadá v této sezoně kalendář oproti tomu, co jste dřív absolvoval vy?
„Měli jsme už jezdit do Francie, ale tam buďto závody zrušili, nebo je přesunuli na pozdější termín. Teď to opravdu vypadá, že když už, tak budeme závodit u nás nebo v Polsku. Měsíc, měsic a půl ještě asi moc závodů nebude."

Cyklistika

7. dubna 2021 • 10:06

Kreuziger a spol. o českých silnicích a chování řidičů: Není tu bezpečno

Cyklistika

3. dubna 2021 • 07:29

Zdeněk Štybar po nečekané operaci: Připravoval jsem se i na konec kariéry

Cyklistika

4. dubna 2021 • 19:54

První oběť nových drsných pravidel. Diskvalifikace za odhozenou flašku!