Už jako junior exceloval. Když ho v roce 2010 angažovala stáj Liquigas, moc dobře věděli, co si od něj slibují. I tak ale Peter Sagan během kariéry předčil všechna očekávání. Tři tituly mistra světa v řadě, sedmkrát zelený dres na Tour de France. Výhry, kterými se nikdo jiný chlubit nemůže. A ačkoliv je Slovákovi teprve 33 let, v neděli osedlá jako profesionál svou silničku při podniku Tour de Vendée naposledy. Podle výsledků z posledních let i jeho samotného je na čase. S kolem však nekončí, jen přejde na horské.
Když letos 23. července naposledy projel na Elysejských polích cílem Tour de France, závodu, který mu udělal největší jméno, nebyl nijak naměkko.
„Jsem šťastný a opravdu rád, že to byla poslední Tour,“ překvapil nejspíš Peter Sagan mnohé svým prohlášením.
Když se z něj reportérka Eurosportu snažila vymámit víc, což byla mimochodem pro novináře často velká výzva, dočkala se na dotaz, co cítí, když se ohlédne za sebe a vidí Champs Élysées, další stručné odpovědi: „Jsem unavený.“
Hlubší pocity při poslední Tour de France, která mu i letos dala hodně zabrat, a stejně jako na posledních už třech ročnících se nedočkal vítězné etapy, neměl.
„Život jde dál. Show must go on… Ano, strávil jsem dobré chvíle v silniční cyklistice, také na Tour de France, která je největším závodem na světě a také tím nejlepším ke sledování v televizi. Ale pro mě už toho bylo dost. Jsem rád, že byla poslední,“ prozradila modla slovenských sportovních fanoušků.
A nejen jejich. Svého času uctívali novou superstar silniční cyklistiky po celém světě jako rockovou hvězdu. Sagan jim to oplácel různými vtípky v rozhovorech na podpisových pódiích, srandičkami na kole, jako třeba jízdou po zadním či podepisováním knížky za jízdy v horské etapě. Ale hlavně spoustou skvělých a někdy nervy drásajících výher.
Osobního rekordu v počtu vítězství se dočkal v roce 2013, kdy jich měl 22. Byly sezony, kdy jich posbíral okolo patnáctky. V roce 2018 měl na kontě osm triumfů. To je stejné číslo, jako v posledních čtyřech sezonách dohromady.
Sice má k dobru ještě poslední závod své úctyhodné kariéry, ale vypadá to, že poslední sezonu zakončí s nulou. Šlo by tak o jeho nehorší ročník, i ten první covidový, tedy 2020, získal alespoň cenný skalp v podobě etapy na Giro d´Italia.
Sagana to ale nechává klidným. On už nepotřebuje nikomu nic dokazovat. „Za svou kariéru vyhrál tolik závodů a etap, že může skončit v takto brzkém věku úplně v pohodě. A ani se nedivím, že končí už ve 33. Kde dál hledat motivaci, když začnete v takové míře vyhrávat už v tak mladém věku jako on?“ připomíná důležitý fakt bývalý skvělý sprinter Ján Svorada.
Také Tourminátor, jak zněla jedna z jeho přezdívek, tuto sezonu bral více méně jako rozlučkovou. Vždyť svůj konec na silnici po této sezoně oznámil už v jejím úplném úvodu na lednovém etapovém podniku v Argentině.
„Tato sezona bude mou poslední na silnici. Je pro mě důležité trávit čas s mým synem Marlonem a vidět život z různých úhlů, nejen jako cyklista,“ vysvětloval své rozhodnutí. Pokud chce syna podporovat i ve sportu, měl by vzít do ruky tenisovou raketu a naučit se s ní podobné kousky jako na kole. Protože šestiletý Marlon se nechal slyšet, že raději než v cyklistice by se chtěl prosadit v tenise.
Jeho táta ale má minimálně pro další sezonu ještě jiné plány. „Až skončím na silnici, chtěl bych se připravit na závod horských kol na olympijských hrách,“ prohlásil směrem k Paříži 2024. Naplnit sen o účasti pod pěti kruhy v cross country ovšem nebude ani trochu snadné a s největší pravděpodobností ani nebude až tolik záležet na jeho výkonnosti.
Většina závodníků se na Hry dostane díky postavení své země v žebříčku. Ten se vytváří na základě bodů, které se sbírají v průběhu předchozích sezon, a Slovensko by se z tohoto žebříčku do Paříže nedostalo. Další variantou je zisk divoké karty. Jenže olympijské místo si nevyjede ani Nizozemsko, tím pádem o kartu bude žádat i Mathieu van der Poel a možná i další velká cyklistická jména.
Teď je tady ale ještě poslední příležitost ukázat se na silnici a třeba i změnit nulu alespoň v jedno vítězství, které by majiteli aktuálně 121 výher určitě udělalo radost. Závod Tour de Vendée se jede v neděli od 12 hodin a je dlouhý 207 kilometrů.
Pohled Romany Barboříkové
Při pohledu na výsledky z posledních závodních let Petera Sagana si cyklistický divák musí říct: Nic moc. Letos by ho v televizi možná označil až za neviditelného, nebýt pádů na Flandrech a Paříž - Roubaix. I přes to všechno, kde se objevil, vzbudil velký rozruch fanoušků, kteří ho stále milují za to všechno, co během své kariéry pro cyklistiku i pro ně udělal.
Vždyť i díky němu si užili při závodech hodně zábavy, a to i ve chvíli, kdy na trati kolem nich už dávno projeli vrchaři bojující o žluté a podobné dresy. Oni přesto dál čekali, protože věděli, že grupeto, ve kterém je i Sagan, teprve dorazí a s velkou pravděpodobností to pro ně bude zážitek.
Ovšem ani nad slabšími roky, jako jsou ty poslední dva, nejde jen mávnout rukou. A mnohdy ani tolik nešlo o to, že chyběly výhry. Spíš občas moc neprospívaly výlevy emocí ve chvílích, kdy se mu sprint nepovedl podle jeho představ. Stejně jako si poslední sezonu chtěl užít on, to chtěli i příznivci cyklistiky. Pamatovat si jeho legrácky, a ne řvaní a gesta na soupeře.
Témata:
sport, Olympijské hry, cyklistika, Tour de France, Paříž, Peter Sagan, Eurosport, silnice, kariéra, Letní olympijské hry 2024, Sport na Heureka.cz
Související články
