Rady pro hobby závodníky: i stravování trénujte. Nezapomeňte na rozjetí
Chtěli byste si vyzkoušet závod horských kol, ale máte obavy, že to nezvládnete? Že nevíte, jak se na něj připravit? Nebo snad co jíst v jeho průběhu? Pomoci vám mohou následující rady patronů seriálu Kolo pro život Terezy Vlk Huříkové a Kristiana Hynka. Zjistíte, že trénovat mohou třeba i maminky s malými dětmi. „A nepotřebují ani hlídání,“ dodává bývalá bikerka.
Rádi jezdíte na kole v terénu a hledáte výzvu, abyste měli větší motivaci se pořádně opřít do pedálů? Ideálním řešením je zkusit si nějaký závod. V případě seriálu Kolo pro život se navíc nemusíte ani trochu bát, že byste porci kilometrů nezvládli. Na výběr je totiž celá řada tras, od rodinných vyjížděk přes kilometry pro závodní začátečníky až po opravdu velké výzvy, jakou je třeba blížící se Bikemaraton Drásal (hlavní závod 120 km, převýšení 3426 m). I zde jsou ale mnohem přijatelnější trasy.
Jak se tedy na jakýkoliv závod co nejlépe připravit? První předpoklad je samozřejmě před ním strávit nějaký čas na svém bicyklu. A to mohou zvládnout i maminky s malými dětmi.
„Já dám děti do vozíku a můžu s nimi jít běhat nebo třeba i na kolo. Nepotřebuju aspoň žádné hlídání. Ale je potřeba si uvědomit to, co došlo mně, že na bikový závod, kde je jiná intenzita, vám to až tolik nepomůže. Nějaká síla z toho určitě je, to je přidaná hodnota, ale intenzita jako taková a sedět na kole a jet sám, je zase něco jiného. Takže je dobré to kombinovat,“ přichází se svou zkušeností někdejší olympionička Tereza Vlk Huříková.
Pokud už se rozhodnete jet závod, který vám zabere dvě hodiny a více, je nutné takovou dobu párkrát v tréninku také na kole strávit.
„Délka závodu je milník, kterého by se potencionální závodníci měli držet. A možná se i snažit sedět na kole déle než je daný bikový závod. Je to z toho důvodu, aby byli komfortně schopní ty dvě hodiny intenzity či více zvládnout. Mít něco na kole nasezené i v nižší intenzitě. Nemůžou do toho vletět bez najetých kilometrů,“ upozorňuje také Vlk Huříková.
V případě vzdáleností do 60 kilometrů to zvládnete třeba i víckrát. Pokud už si dáte opravdovou výzvu v podobě třeba 120 kilometrů, bude to náročnější, což ví i Kristian Hynek, vítěz Cape Epicu, „bikové Tour de France“.
„U horského kola zřídka kdy pojedete trénink parametricky podobný třeba Drásalovi. Protože v tréninkovém tempu je to pro spoustu lidí de facto na celý den. Nicméně když vyjedete na silničce, tak zrovna 120 km je zvládnutelné pro mnohem větší počet lidí,“ říká Hynek.
Doporučuje však na podobné porce kilometrů trénovat menší úseky. „Ať už co do kilometrů, nebo času stráveného na kole. Ale určitě je vhodné aspoň jednou, dvakrát v rámci přípravy si na biku zkusit něco delšího. Neříkám jet 120 km, ale něco, co bude trvat aspoň čtyři, pět, šest hodin, aby si člověk zažil, jak jeho tělo reaguje a vyzkoušel si třeba i nějakou svou strategii, jak doplňovat energii,“ dodává Hynek.
Právě stravování v průběhu závodu je zásadním kritériem pro to, zda jej zvládnete, či nikoliv. Zejména pokud vám trasa zabere víc času.
„Je to velké téma. Člověk si to musí vyzkoušet už v tréninku, aby pak nebyl překvapený, že najednou jí gely a nemá jich dost. Nebo tělo na tyto cukry může reagovat tak, že můžou mít křeče v břiše. Takže je docela dobré dát si tréninkově nějakou rychlou vyjížďku s parťáky, svižnou, a vyzkoušet si tak stravování během závodu,“ doporučuje Vlk Huříková.
Na těchto akcích jsou v nabídce občerstvovacích zastávek často věci jako chléb se suchým salámem, koláčky a podobně. „Jako juniorka jsem tyhle závody objížděla a užívala si koláčky, ale člověka to zadusí hned v prvním kopci. Takže bych řekla, že na závod 50 km je dobré dát si opravdu co půl hodiny gel. Nebo poprvé po půl hodině a pak klidně co dvacet minut, protože závod zase není tak dlouhý,“ přemýšlí bikerka. Případně můžete gel občas vystřídat energetickou tyčinkou, podle toho, co zjistíte, že vám sedí víc.
Pokud chcete jet na výsledek, měli byste ale o stravování přemýšlet už pár dní před výkonem. „De facto na každý závod je zásadní to, co sníte jeden až dva dny před ním. U snídaně před ním je hlavní, aby to bylo s dostatečným předstihem před závodem, lehké jídlo,“ ví Hynek.
Co však dostatečný předstih znamená? „Možná to mnohým bude připadat extrémní, nicméně mnou vyzkoušená a obecně doporučovaná doba je tři hodiny. A potom hodinu nebo půl hodiny před závodem si dát něco malého v podobě sportovní tyčinky nebo banánu,“ doporučuje nyní už manažer vlastního cyklistického týmu.
Pokud ale na trati strávíte v případě kratších závodů také kratší čas, pod dvě hodiny, je možné, že jej zvládnete i bez jídla. Nikdy však nezapomínejte dostatečně doplňovat tekutiny a pro všechny případy mít v kapse alespoň energetickou tyčinku či gel, kdyby vám přeci jen síly docházely.
Co se pak týká jídla poslední dny před startem, platí obecně vyhýbat se těžkým pokrmům. „Čili smaženým a hodně tučným věcem. Ale je to hodně individuální. Někdo nesnese večer před závodem červené maso. To je totiž těžce stravitelné a v žaludku a trávicím traktu vám zůstává poměrně dlouho,“ varuje Hynek.
Zároveň však zmiňuje, že pokud jej máte rádi a pomůže vám psychicky, tak proč ne. A jaké bylo jeho oblíbené jídlo před závody? „Já jsem měl vždycky své rituální jídlo, a to byla rýže s rybou, v ideálním případě rýže s lososem.“
Další závody Kola pro život
- Bikemaraton Drásal Holešov (29. června)
- Manitou Železné hory (24. srpna)
- Znojmo Burčák Tour (7.-8. září)
- Oderská Mlýnice (21. září)
- Ralsko MTB Tour (28. září)
