Pogačar si pro titul na MS dojel po stokilometrovém útoku. Přítelkyně slzela
Tohle byla divácká bomba. Lepší podívanou si fanoušci na mistrovství světa snad ani nemohli přát. Tadej Pogačar vyrazil z hlavní skupiny víc než sto kilometrů před cílem. Sám si pak říkal, co to vlastně udělal. Ale jel, snažil se držet vysoké tempo a náskok před hlavními rivaly. A je to tady. Hvězdný Slovinec se přiřadil k legendám Eddymu Merckxovi a Stephenu Rochovi. Jen oni získali cyklistickou trojkorunu. Pogačar navíc v neskutečné show. Skvěle jel i Mathias Vacek.
Obhájce titulu Mathieu van der Poel. Olympijský vítěz a časovkářský šampion Remco Evenepoel. Domácí kůň Marc Hirschi. A samozřejmě ten, od nějž se čekalo, že bude závod režírovat, protože duhový trikot chtěl snad nejvíc ze všech. Nebo alespoň o tom Tadej Pogačar nejvíc mluvil.
Na švýcarských silnicích byly ve hře dva jedinečné zápisy do historie. Evenepoel ovládl jako první v historii pod pěti kruhy časovku i silniční závod. V Curychu už měl duhový dres z chronometru, a kdyby přidal i ten z hromadného startu, bylo by to něco, co tu opravdu ještě nebylo.
Pogačarovi šlo o zařazení se do výjimečného klubu. Jen legendární Eddy Merckx a Ir Stephen Roche dosud dokázali v jedné sezoně vyhrát Giro d´Italia, Tour de France a mistrovství světa. Slovinec měl před víkendem odškrtnutý double Giro - Tour a také velkou touhu poprvé obléknout duhový dres.
„Tento šampionát je mi šitý na míru víc než kterýkoliv, co jsem zatím jel. To je také důvod, proč jsem natěšený jako ještě nikdy,“ hlásil Pogačar.
Samotný závod se odehrával podle tradičního scénáře. Do čela se dostala šestičlenná skupina uprchlíků. Ta si postupně vypracovala náskok, který byl v jednu chvíli až k šesti minutám. Silným zemím jako Slovinsko, Belgie, Španělsko, občas i Nizozemsko se postupně dařilo po nájezdu na okruhy výhodu čelní skupiny zmenšovat, ale podle Pogačara zjevně ne dostatečně.
A tak přišlo něco, co nikdo nečekal. Něco málo přes sto kilometrů do cíle se z pelotonu zvedl trojnásobný vítěz Tour de France a uháněl za uprchlíky sám. Tedy zpočátku jej následovali Ital Andrea Bagioli a Američan Quinn Simmons, ale netrvalo dlouho a zase odpadli.
„Samozřejmě že to nebyl plán. Chtěli jsme udržet závod pod kontrolou, ale začal se rozhodovat velmi brzy. Opravdu nevím, co jsem si myslel. Prostě jsem vyrazil, podařilo se mi dojet dopředu a pak jsem jel naplno. Bylo to neuvěřitelné,“ kroutil Pogačar v cíli hlavou nad svým počínáním.
K dostižení první šestice mu pomohl i krajan Jan Tratnik, který byl ve skupině mezi čelem závodu a pelotonem. Jenže když společně přijeli na čelo, slovinské duo nezpomalilo a po chvíli se osamostatnilo. To do cíle zbývaly stále tři okruhy kolem Curychu.
Na začátku každého ze sedmi okruhů bylo velmi prudké stoupání, v němž už Tratnik parťákovi nestačil. Ale Pogačarovým štěstím bylo, že jej začal dotahovat Francouz Pavel Sivakov. Štěstí proto, že jsou týmovými parťáky v UAE Emirates. A ačkoliv je mistrovství světa reprezentační akcí jednotlivých zemí, Pogačar na Sivakova počkal, aby si mohli v dalších desítkách kilometrů vypomoct.
Zhruba padesát kilometrů před páskou už ale Francouz tempu nestačil a šestadvacetiletý Slovinec musel pokračovat sám. Ovšem nejen jeho počínání přineslo do závodu spoustu napětí. Také v pelotonu si jednotliví favorité začali nastupovat. K vidění tak byly několikeré útoky Evenepoela, Van der Poela, vyrazit z hlavní skupiny se podařilo Irovi Benu Healymu s Lotyšem Tomsem Skujinšem.
Šlo ale o skvělou podívanou i z českého pohledu, protože ve skupině hlavních favoritů se až do závěrečného okruhu držel i Mathias Vacek, který výborně držel tempo, nedělalo mu potíže pokrývat útoky a „zalepovat“ mezery ve skupině a párkrát také projevil zájem vyrazit sám. Jenže zvýšené tempo v úvodu posledního kola už na něj bylo příliš a cílem pak projel dvacátý.
Triumf oslavil s přítelkyní
Pogačar do posledního okruhu najížděl s náskokem 1:02 minuty na Healyho se Skujinšem a 1:27 na skupinu s Evenepoelem.
„Tadejovým nástupem jsem byl překvapený. Zpočátku se to jevilo jako sebevražda, v posledním kole to vypadalo, že to tak i bude, že ho dojedeme. Byl to opravdu výjimečný závod,“ hodnotil pak mladý Belgičan, jemuž v závěru začaly docházet síly a skončil pátý.
V posledním okruhu to opravdu byly nervy, zda Pogačar náskok, který klesl i pod 40 sekund, udrží. Když však vyjel poslední krátké stoupání, mohli si slovinští fandové oddechnout. Jejich hvězda si dojela pro premiérový duhový trikot.
„Nemůžu uvěřit, co se stalo. Po takovéto sezoně jsem na sebe vyvíjel velký tlak. Přijeli jsme sem pro vítězství, byl jsem pod tlakem i svého týmu. Chtěl jsem zareagovat na nebezpečný únik. Možná to byl nesmyslný útok, ale věřil jsem si díky Janu Tratnikovi. Nikdy se mi po výhrách na Tour nedařilo vyhrát titul, letos to bylo velkým cílem a nemůžu uvěřit, že se mi to povedlo,“ vyprávěl Pogačar poté, co se objal se svou přítelkyní Urškou Žigartovou, která si otírala slzy dojetí. Sama v sobotu skončila v ženském závodu na 24. místě.
Slovinec se ziskem trojkoruny stal třetím mužem, který to dokázal. Ale výkony, kterými k tomu došel, jsou naprosto jedinečné. Připomeňme, že na každé Grand Tour vyhrál šest etap a teď k tomu přidal stokilometrový útok. Na tenhle epický závod se bude dlouho vzpomínat.
Mistrovství světa v silniční cyklistice v Curychu - závod s hromadným startem:
Muži elite (273,9 km): 1. Pogačar (Slovin.) 6:27:30, 2. O'Connor (Austr.) -34, 3. Van der Poel (Niz.), 4. Skujinš (Lot.), 5. Evenepoel (Belg.), 6. Hirschi (Švýc.) všichni -58, 7. Healy (Ir.) -1:00, 8. Mas (Šp.) -1:01, 9. Simmons (USA), 10. Bardet (Fr.) oba -2:18, ...20. M. VACEK -3:52, BOROŠ, OTRUBA, SCHLEGEL nedokončili.
Ženy elite (154,1 km): 1. L. Kopecká (Belg.) 4:05:26, 2. Dygertová (USA), 3. Longová Borghiniová (It.), 4. Lippertová (Něm.), 5. Volleringová (Niz.), 6. Rosemanová-Gannonová (Austr.) všechny stejný čas, ...NOSKOVÁ, SLANÍKOVÁ, NĚMCOVÁ nedokončily.
Muži do 23 let (173,6 km): 1. Behrens (Něm.) 3:57:24, 2. Svrček (SR) stejný čas, 3. Segaert (Belg.) -28, ...50. M. KOPECKÝ -15:43, PŘIDAL, NOVÁK, VYSOČAN všichni nedokončili.
